Článek
Turecko mělo být po Spojených státech a Velké Británii třetím největším odběratelem neviditelné stíhačky. Hned od začátku ambiciózního projektu pod křídly americké společnosti Lockheed Martin se měla Ankara přímo podílet na vývoji víceúčelového bojového letounu takzvané „páté generace”. Současně fungovala i coby budoucí zákazník.
Turecko letos v červnu převzalo pro potřeby výcviku pilotů první dva supermoderní stroje. Další dodávky jsou po slovech Donalda Trumpa zatím nepravděpodobné. „Když nám Spojené státy nedodají F-35, využijeme veškeré právní možnosti, které máme. Je mimo diskusi, že bychom ustoupili. Je samozřejmě nemyslitelné, abychom se zřekli svých práv v projektu, kde jsme sami partnery. Doufám, že tak daleko věci nezajdou,” prohlásil mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin.
Kdyby se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan rozhodl pokračovat v přetahované s Američany v recipročních sankcích, mohlo by to mít pro program F-35 nedozírné následky. Turecká firma Ayesas je totiž výrobcem dvou klíčových součástek letounu, který je prakticky nezachytitelný radarem nebo infračervenou technologií. Ankara navíc koketuje s možností, že by se F-35 úplně vzdala a koupila by si od Ruska letouny Su-57. Podle německého deníku Die Welt by mohlo dojít k narušení vojenských vazeb mezi Tureckem a zbytkem Severoatlantické aliance i v okamžiku, kdy by si turecký stát pořídil ruský systém protiletecké a protiraketové obrany S-400.
Turecko očekávalo, že jeho firmy podílející se na vývoji a výrobě F-35 vygenerují zisk asi 12 miliard amerických dolarů. Kdyby turecký prezident Erdogan pozastavil produkci stěžejních komponentů supermoderních stíhaček, došlo by k významnému narušení výroby i nárůstu výdajů celého, beztak extrémně drahého programu. Právě před tímto scénářem už varoval také americký ministr obrany Jim Mattis.
