Trump si připisuje další nej: nejvíc federálních poprav za století

Běžnou praxí je však v těchto měsících, kdy si dva prezidenti a jejich administrativy předávají moc, přerušit vykonávání trestů smrti. Ve čtvrtek ale Trumpova administrativa federální popravu vykonala. Před lednovou inaugurací stihne vykonat ještě čtyři.

Pokud se opravdu všechny čtyři popravy vykonají, stane se z Trumpa americký prezident, který jich schválil nejvíc za poslední století. Od roku 1988, kdy americký Nejvyšší soud znovu zavedl federální popravu, byly do nástupu Donalda Trumpa vykonány tři. Od roku 2003 přitom žádná.

Jen tento rok, spolu se čtyřmi, kteří na popravu čekají, to bude podle britské veřejnoprávní BBC dohromady třináct lidí.

Brandona Bernarda ve čtvrtek popravili kvůli trestu, který mu soud přiřkl před 20 lety. Vinným ho tehdy shledal z toho, že se ve svých osmnácti letech podílel na vraždě Todda a Stacie Bagleyových. Bernard patřil mezi níže postavené členy gangu, který vraždy spáchal, u samotného činu fyzicky nebyl a dostal za úkol odklidit ostatky obětí.

Souzen byl nicméně za únos a vraždu. Stejně jako Christopher Vialva, jenž zmáčkl spoušť. K Vialvově popravě došlo na konci letošního září. Dlouhá léta poté, co byl Bernardův případ u soudu, se členové poroty, kteří jsou stále naživu, i prokurátor, jenž byl tehdy pro trest smrti, proti jeho popravě vymezili. Odsouzený se stal nejmladším popraveným v historii.

Mezi pěti odsouzenci, které ještě do ledna čeká poprava, je i žena, Lisa Montgomeryová. Ta se tak stane první federálně popravenou ženou po 70 letech. Ještě tento týden má být také popraven šestapadesátiletý Alfred Bourgeois.

Kritici Donalda Trumpa administrativu viní z přílišné unáhlenosti i prostého faktu, že Trump porušuje precedent o nevykonávání trestů smrti během předávání moci. Demokrat Joe Biden, který Trumpa 20. ledna vystřídá v Bílém domě, je navíc proti trestu smrti a plánuje ho zrušit.

Také Američané se podle průzkumů agentury Gallup přiklání spíše k doživotnímu trestu nad tresty smrti. Podle dat z listopadu 2019 si to myslí 60 procent dotázaných. To je nejvíce za posledních třicet let.

Dojde-li na popravu Bourgeoise, půjde o nejvyšší počet poprav v moderní historii. „Museli bychom se vrátit do roku 1896, abychom našli další rok, kdy bylo popraveno 10 nebo více lidí,“ uvedla podle BBC Ngozi Ndulue, vedoucí výzkumu nezávislého Death Penalty Information Center.

Dalším stoletým prvenstvím je i fakt, že se Trumpova administrativa rozhodla vykonat plánované popravy v momentě, kdy je předání vlády z rukou odcházejícího prezidenta novému v plném proudu. I přes četnou kritiku ale americký ministr spravedlnosti tento krok hájí s tím, že je možné, že jich před svým odchodem z čela resortu naplánuje ještě víc.

„Myslím si, že způsobem, jak zastavit provádění trestu smrti, je zrušit jej. Pokud ale chceme po porotě, aby ho uložila, pak by měl být i proveden,“ řekl Barr v rozhovoru pro americkou agenturu AP.

Bidenova nastupující vláda se staví proti trestu smrti a třeba příští viceprezidentka Kamala Harrisová v minulosti jakožto (úspěšná) kandidátka na okresní prokurátorku v San Francisku popravy vězňů hlasitě odmítala. A následně – navzdory nátlaku – nežádala trest smrti v případu vraždy devětadvacetiletého policisty.

Sám Joe Biden má v tomto ohledu ale komplikovanější rejstřík. Je jedním z autorů kontroverzního zákona o násilné kriminalitě a vymáhání práva z roku 1994, který v devadesátých letech vedl ke krizi masového uvězňování. Za mříže se navíc kvůli legislativnímu textu dostalo podle jeho kritiků nerovnoměrně více Afroameričanů než bělochů.

Biden to podle zpravodajského serveru Vox odmítá s tím, že se uvězňování dělo zejména na státní úrovni. Podle Voxu je pravda někde uprostřed – zákon z roku 1994 vedl do jisté míry k masovému uvězňování ve snaze potírat zločin, v tomto ohledu ale nijak zvlášť nezafungoval. V roce 2016 Biden zákon obhajoval s tím, že dal do pořádku americká města.

Zákon ale také přidal na seznam zločinů, za něž je možné dostat trest smrti, šedesát dalších položek. Někteří z těch, kteří na popravu dnes čekají, tak byli odsouzení právě podle těchto stanov. Příští americký prezident Biden slíbil, že bude usilovat o legislativu, která tresty smrti zcela vyloučí – a hodlá vyzvat vedení amerických států k témuž.