Článek
Sociální sítě podporují politiku spektáklu, osobního PR a šíření nepravd, říká politoložka Kateřina Smejkalová. O pravdivosti výroků ale rozhodují laici, kontrola obsahu na sítích je nahodilá a netransparentní. Co s tím?
Rok 2016 představuje ve vnímání toho, co se odehrává na sociálních sítích a kdo je (ne)kontroluje, skutečný zlom. Veřejnost i sami šéfové platforem jako Facebook a Twitter si po amerických prezidentských volbách uvědomili, že sítě nejsou pouhými nástěnkami pro názory svých uživatelů.
„Do té doby panovala naivní představa, že sociální sítě budou demokratizační element, kde určité skupiny konečně dostanou svůj hlas. Pak došlo k uvědomění, že obsah na sociálních sítích se musí filtrovat a moderovat, jinak se promění v záplavu bullshitu, propagandy a nenávistných výlevů,“ připomíná politoložka Kateřina Smejkalová v podcastu Stopáž.
Zásadní problém, jak se sítěmi „naložit“, ale pořád zůstává. Velkým testem byly letošní americké prezidentské volby, které měly ukázat, jak si Facebook, Twitter a další platformy poradí se šířením dezinformací a případným organizováním protestů po prohře té či druhé strany. Obě sítě se pustily do označování nepravdivých tvrzení a mnohokrát tak učinily i v případě tweetů současného prezidenta.
„Zrovna Donald Trump během volební noci tweetoval vícekrát zjevné nepravdy, a to ve velmi kritických chvílích, tam bylo třeba zasáhnout. Stále ale zůstává otázka, jak pravdu a lež rozlišovat a kdo by to měl dělat? V demokratických společnostech to dělají soudy a právní odborníci a najednou to dělají sociální sítě, tedy nepoučení právní laici, kteří pracují v jejich factcheckingových odděleních, nebo v krajním případě sám Mark Zuckerberg,“ říká Smejkalová.
Právě Trump proměnil svým užíváním Twitteru politickou komunikaci směrem k veřejnosti nevídaným a mnohdy problematickým způsobem. Mnoho jeho fanoušků a voličů už kromě jeho účtu nesleduje žádné jiné kanály.
„Nepředpokládám, že by Trump přestal Twitter používat, zcela očividně si ho velmi oblíbil. Myslím, že pro své příznivce zůstane jakýmsi stínovým prezidentem a bude pro komunikaci využívat toto médium. Spekuluje se o tom, že by mohl kandidovat opět v roce 2024, v tom by Twitter mohl sehrát velkou roli,“ dodává politoložka.
V čem je problematický Instagram Aleny Schillerové? Jak regulují sociální sítě v Německu, které se na problém moderace obsahu právně zaměřilo? A proč zažívají zakladatelé sociálních sítí „frankensteinovský“ moment? Poslechněte si celou Stopáž v přehrávači v úvodu článku.
Stopáž
Jediný podcast, který si musíte tento týden poslechnout, pokud nestíháte sjíždět Twitter a chcete si udržet přehled. Uvádí Jan Kordovský (@korda).
Souhrn nejdůležitějšího dění, analýza s redaktory Seznam Zpráv, rozhovory s hosty, glosy. Každý pátek na Seznam Zprávách, na Spotify, v Apple Podcasts a dalších aplikacích.
Archiv všech dílů Stopáže najdete tady, další podcasty Seznam Zpráv tady. Co máme zlepšit? Jaký díl vás bavil nejvíc? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na audio@firma.seznam.cz.