Článek
„Věříme, že lidé by měli mít možnost posoudit, co říkají politici,“ zdůrazňoval opakovaně Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf Facebooku. „Proto na naší sociální síti necháváme viditelný obsah od politiků, přestože bychom jej jiným uživatelům odstranili.“ Tuto výjimku Facebook označoval jako „zpravodajskou důležitost“ a platila minimálně od roku 2016.
Pak ale přišel 6. leden 2021, útok na americký Kapitol minimálně částečně podporovaný Donaldem Trumpem a Mark Zuckerberg udělal z této výjimky výjimku: „Nyní je naše platforma zneužívána k výzvám k násilnému převratu proti demokraticky zvolené vládě. Proto účet prezidenta Trumpa blokujeme na dobu neurčitou.“
Zároveň Facebook požádal svou nezávislou dozorčí komisi, aby tuto blokaci prošetřila. Její závěr zněl: Facebook nepochybil, když Trumpa zablokoval. Neměl jej ale blokovat na dobu neurčitou. A rozhodně by měl v podobných případech postupovat transparentněji.
Právě na tuto kritiku nyní reaguje Facebook ve svém novém vyjádření.
„Dozorčí komise nám uložila, abychom své rozhodnutí znovu přezkoumali a reagovali jasným a přiměřeným způsobem,“ uvedl Nick Clegg, viceprezident Facebooku pro globální záležitosti. „Dále nám komise poskytla řadu doporučení, jak zlepšit naše zásady a postupy.“
Jeho příspěvek začíná Donaldem Trumpem: „Na účet pana Trumpa udělujeme zákaz v souladu s našimi novými pravidly. Vzhledem k závažnosti okolností, které vedly k pozastavení publikační činnosti pana Trumpa, se domníváme, že jeho jednání představuje závažné porušení našich pravidel, které si zaslouží nejvyšší možný trest podle nových pravidel. Pozastavujeme jeho účty na dva roky s platností od data původního pozastavení 7. ledna 2021.“
Podmínky a další sankce
Po uplynutí dvou let nedojde k obnově automaticky: „Na konci tohoto období se obrátíme na odborníky, aby posoudili, zda riziko pro veřejnou bezpečnost již pominulo,“ uvedl Clegg. „Vyhodnotíme vnější faktory včetně případů násilí, pokojného shromažďování a dalších znaků občanských nepokojů. Pokud zjistíme, že stále existuje vážné bezpečnostní riziko, prodloužíme omezení na stanovenou dobu a budeme pokračovat ve vyhodnocování, dokud toto riziko neustoupí.“
Ani po obnovení účtu není vše zapomenuto: „Až bude blokace nakonec zrušena, je připravena přísná sekvence rychle se stupňujících sankcí, které budou uplatněny, pokud se pan Trump v budoucnu dopustí dalších porušení.“ Nejvyšší sankcí je pak trvalé odstranění Trumpových stránek a účtů.
Clegg ví, že tento krok bude vnímán jako kontroverzní: „Mnoho lidí věří, že soukromá společnost by vůbec neměla bývalého prezidenta takto limitovat. Jiní si zase myslí, že jsme mu měli publikování zakázat už dávno.“
Dodává, že blokování na Facebooku neznamená porušení práva na svobodné vyjadřování, jelikož Facebook je pouze soukromá firma: „Tento trest se samozřejmě vztahuje pouze na naše služby. Pan Trump se může nadále veřejně vyjadřovat jinými prostředky. Snažíme se vyvážit hodnoty svobody projevu a bezpečnosti v našich službách pro všechny uživatele.“ Facebook nicméně není jediná sociální síť, která Trumpovi zablokovala přístup. Stejně tak zůstal smazaný i jeho účet na Twitteru.
Nová pravidla se netýkají jen Trumpa, ale všech politiků a zpravodajsky významných osob: „Obsah, který stojí za to zveřejnit nebo je důležitý pro veřejný zájem, můžeme na naší platformě ponechat, i když by jinak mohl porušovat naše komunitní pravidla. Pokud je to ve veřejném zájmu, můžeme zvolit jiné prostředky vymáhání, jako je například omezení dosahu. Obsah ale odstraníme, pokud riziko poškození převáží nad veřejným zájmem.“
Vyjádření Donalda Trumpa k dvouletému zákazu publikace na Facebooku
„Rozhodnutí Facebooku je urážkou rekordního počtu 75 milionů lidí (ve skutečnosti 74 milionů, pozn.red.), a mnoha dalších, kdo pro nás volili,“ uvedl Trump v prohlášení, které zaslal médiím. „Nemělo by jim (Facebooku) procházet toto cenzurování a umlčování a nakonec zvítězíme. Naše země už nemůže dál snášet toto bezpráví!“ napsal Trump. V doplňujícím prohlášení, poslaném dodatečně, pak naznačil, že se bude znovu ucházet o prezidentský úřad, a pohrozil Marku Zuckerbergovi: „Až budu příště v Bílém domě, nebudou už žádné večeře, na jeho žádost, s Markem Zuckerbergem a jeho ženou. Bude to jenom obchod!“
Nově bude Facebook explicitně ukazovat, u kterého obsahu tuto „zpravodajskou výjimku“ uplatnil. „Výjimku na základě zpravodajské důležitosti udělujeme jen malému počtu příspěvků na naší platformě,“ píše Clegg. „A nově při posuzování obsahu nebudeme s obsahem zveřejněným politiky zacházet jinak než s obsahem zveřejněným kýmkoli jiným. Místo toho budeme používat náš test zpravodajské hodnoty stejným způsobem na veškerý obsah. Budeme posuzovat, zda hodnota obsahu z hlediska veřejného zájmu převažuje nad potenciálním rizikem, které by mohlo vzniknout, kdyby byl obsah zveřejněn.“
V této poslední větě, přestože může znít logicky, se ale zřejmě skrývá největší past. Facebook jinými slovy říká, že bude rozhodovat, co je a co není „důležité z hlediska veřejného zájmu“. Tedy přesně to, co tak dlouho rozhodovat nechtěl. A založení dozorčí komise v tomto pomohlo jen částečně, vždyť komise má prostor reagovat jen na maličký zlomek připomínek a stížností miliard uživatelů sociálních sítí Facebook a Instagram. Přestože Facebook novými pravidly něco objasnil, jiné věci dále zůstávají na subjektivním posuzování. Až příště bude Zuckerberg říkat „nejsme zpravodajská společnost“, bude se muset připravit na oprávněné otázky: „A neříkali jste náhodou, že budete posuzovat zpravodajskou hodnotu jednotlivých příspěvků?“
Aktualizace: Do článku jsme doplnili vyjádření Donalda Trumpa.