Článek
Očekávalo se, že prezident by mohl ve čtvrtek odtajnit všech 3100 dokumentů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA), které dosud nebyly přístupné. Trump ale schválil zveřejnění pouze 2800 z nich.
Podle dnešních informací amerického tisku se šéf Bílého domu o zablokování části utajovaných spisů rozhodl na poslední chvíli. Největší námitky mělo prý vedení CIA a FBI. O definitivním osudu utajovaných dokumentů se má rozhodnout během příštích 180 dnů.
Podle úředníků z Bílého domu Trump neměl kvůli obavám o národní bezpečnost jinou možnost. Po přezkoumání, které má skončit do 26. dubna příštího roku, by ale měly zůstat dokumenty utajené jen výjimečně.
Velká část dokumentů týkajících se atentátu již byla v minulosti zveřejněna, některé složky ale v režimu utajení zůstaly až do čtvrtka, kdy končila lhůta na jejich blokování. Texty byly nepřístupné po dobu 25 let na základě zákona z roku 1992 s odůvodněním, že by jejich zveřejnění mohlo ohrozit národní bezpečnost USA. Složky zpřístupnila knihovna amerického Národního archivu.
Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963 při návštěvě Dallasu. Podle oficiálního závěru vyšetřovatelů atentát spáchal Lee Harvey Oswald. Průzkum stanice History Channel k 50. výročí Kennedyho tragické smrti ale ukázal, že přes 70 procent Američanů nevěří tomu, že jednal sám. Celkem 74 procent dotazovaných navíc považuje Oswalda za obětního beránka, které posloužil k zakrytí „čehosi většího”.
Zveřejněný soubor 2800 dokumentů obsahuje statisíce stránek, které podle agentury AP nyní historici a redakce amerických médií usilovně studují. Zkoumání bude trvat týdny. Ať je ale obsah listin jakýkoli, podle historiků nebude zodpovězena základní otázka: zda vrah Lee Harvey Oswald jednal sám, nebo měl společníky.
První zjištění z odtajněných dokumentů
Odtajněné dokumenty potvrzují úpornou snahu tajných služeb zachytit už před osudným dnem kontakty budoucího vraha Leea Harveyho Oswalda s komunisty. Vypovídají rovněž o amerických přípravách atentátu na kubánského vůdce Fidela Castra. Vyplývá to z prvních analýz souboru odtajněných spisů, o nichž dnes informují americká média.
Podle listu The Washington Post se FBI s mimořádným úsilím snažila vystopovat podezřelé komunisty působící v USA. Některá svědectví agentů mapují diskuse uvnitř americké komunistické strany, které se po atentátu soustředí na úvahy o Oswaldově vině a dopadu vraždy na komunistické hnutí.
Mezi odtajněnými dokumenty je údaj o odměně, kterou kubánští exulanti v USA byli ochotni vyplatit za zabití havanských revolucionářů. Za smrt Fidela Castra to bylo 100 000 dolarů (dnes suma odpovídá hodnotě 800 000 dolarů, tedy 17,5 milionu korun), za zabití jeho bratra Raula a za smrt Ernesta Che Guevary, argentinského revolucionáře a Castrova ministra, po 20 000 dolarech.
Podle televize CNN odtajněné dokumenty potvrzují, že přípravy atentátu na Fidela Castra byly zahájeny už v prvních dnech Kennedyho úřadování v Bílém domě. Robert Kennedy, prezidentův bratr a ministr spravedlnosti, prý zjistil, že CIA nabídla přes prostředníka americkému gangsterovi Samu Giancanovi 150 000 dolarů za to, že najme Castrova vraha. Tajná služba měla prý zájem i na spolupráci s jinými gangstery, kteří měli Castra otrávit smrtící pilulkou.
Rozsáhlá zpráva amerického Kongresu, rovněž odtajněná, nicméně uvádí, že teorie o smrti Kennedyho jako odplatě za pokusy zabít Fidela Castra je nepravděpodobná.
Zpravodajský server Politico poukazuje naopak na možnou vietnamskou stopu ve vyšetřování, kterou je prý zpráva bývalého šéfa CIA Richarda Helmse z roku 1975. Helms v odtajněné výpovědi tvrdí, že tehdejší prezident USA Lyndon Johnson spekuloval, že Kennedyho vražda byla odvetou za smrt jihokorejského diktátora Ngo Dinh Diema po puči z listopadu 1963, do něhož byla údajně CIA zapletena.
