Summit NATO skončil. Trumpova show přinesla nejednoznačný výsledek

Obranné výdaje České republiky musí růst postupně, dvou procent HDP dosáhnou v roce 2024. V reakci na výsledky summitu NATO a na výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby spojenci navýšili své obranné výdaje na dvě procenta už od ledna příštího roku, to řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Summit podle něj ukázal jednotu aliance.

„Summit ukázal, že transatlantické spojenectví zůstává i nadále pevné a jednotné," poznamenal ministr po skončení schůzky. Za ministerstvo obrany na něj odcestoval náměstek Jakub Landovský. „Aliance vychází ze summitu posílená a jednotná, a to je důležité před schůzkou prezidentů Trumpa a (Vladimira) Putina,“ poznamenal Landovský.

„Tlak USA na spravedlivější sdílení obranných výdajů již teď přináší výsledky a je dobré, že si všichni členové NATO uvědomují důležitost navyšování armádních rozpočtů, ke kterému se ostatně sami opakovaně a dobrovolně zavázali,“ podotkl Landovský.

Podle Metnara bylo v oblasti obrany nejdůležitějším tématem na summitu posílení aliančních vojenských a obranných schopností. Připomněl, že byl schválen takzvaný plán 4x30. NATO chce mít do roku 2020 v pohotovosti 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel připravených k akci do 30 dní.

Dodal, že kromě pokračující mise v Afghánistánu, kde ČR navýší počet svých vojáků z 250 na až 390, bylo odsouhlaseno spuštění alianční výcvikové a poradenské mise v Iráku. „ČR už nyní deklaruje svou připravenost se aktivně zapojit. Již nyní máme v Iráku pět desítek vojáků a je schválené navýšení na 110 osob,“ poznamenal.

Závěrečný dokument summitu Severoatlantické aliance v Bruselu dokazuje, že NATO nemá zájem objektivně hodnotit bezpečnostní situaci v euroatlantickém prostoru, upřednostňuje sledovat svět přes stereotypy studené války. Na tiskové konferenci to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

V závěrečné deklaraci členské státy NATO hovoří mimo jiné i o výzvách, které představuje i agresivní postup Ruska. Aliance dnes navíc podpořila svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a opětovně vyzvala Moskvu, aby zvrátila obsazení ukrajinského poloostrova Krym. Ten Rusko anektovalo a následně připojilo ke svému území v roce 2014.

Moskva výsledky dvoudenního summitu hodlá podrobit analýze, uvedla mluvčí ruské diplomacie. Obvinění vůči Rusku, která na vrcholné schůzce NATO zazněla, jsou podle ní nepodložená. „(NATO) bezdůvodně obviňuje Rusko ze zvyšování napětí v euroatlantickém prostoru, přitom samo zvyšuje vlastní vojenskou aktivitu i v klidných regionech Pobaltí a v severní Evropě," řekla podle TASS Zacharovová.

Mluvčí ministerstva kritizovala údajně mechanické rozšiřování aliance, jehož cílem je údajně vojenskopolitické „zadržování" Ruska. Rozšiřování NATO přitom podle ní naopak prohlubuje dělicí linii mezi Moskvou a Západem a zvyšuje napětí v Evropě. „Nucené vtahování Makedonie do NATO jen potvrzuje, že politika ‚otevřených dveří' se přeměnila v cíl a nástroj ovládnutí geopolitického prostoru," dodala mluvčí.

Spojené státy plně podporují Severoatlantickou alianci. Dnes to po skončení dvoudenního summitu NATO prohlásil americký ministr obrany Jim Mattis. Mattis také řekl, že Aliance z vrcholné schůzky vzešla posílená.

Mattis čelil od novinářů dotazům, jaké mají nyní Spojené státy vůči Alianci závazky. „Přesně, jak to prezident popsal: stoprocentně oddáni Severoatlantické alianci,” řekl ministr obrany.

„(NATO) je dnes silnější, než bylo včera, dnes je silnější, než bylo před měsícem, dnes je silnější, než bylo před rokem,” dodal Mattis.

Na závěr summitu byl oficiálně podepsán dokument o zahájení jednání o přístupu Makedonie do Severoatlantické aliance. Doposud přistoupení tohoto státu blokovalo Řecko kvůli sporům o název bývalé jugoslávské země. Proces přejmenování země je nyní v plném proudu, pod názvem Republika Severní Makedonie by se tato země mohla po naplnění všech dalších závazků stát 30. členem Aliance.

Kanadský premiér Justin Trudeau i francouzský prezident Emmanuel Macron trvají na současném navyšování výdajů na zbrojení. Oba státníci odmítli výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa na navýšení výdajů na zbrojení na čtyři procenta HDP. Nechystají se ani zrychlit přechod k dvouprocentním výdajům, které podle čtyři roky staré dohody ze summitu ve Walesu mají všechny členské země plnit od roku 2024.

Česká republika nebude po nynějším summitu NATO upravovat a zrychlovat svůj plán týkající se výdajů na obranu, řekl na závěr vrcholné schůzky v Bruselu novinářům premiér Andrej Babiš. Praha tak dál počítá s tím, že obranné výdaje vzrostou ke dvěma procentům hrubého domácího produktu v roce 2024. Rychlejší cestu k této dvouprocentní hranici, domluvené v roce 2014 na aliančním summitu ve Walesu, ve středu i dnes tvrdě prosazoval americký prezident Donald Trump.

ČR dávala v roce 2013 na obranu 42 miliard korun, tehdy to byla 1,03 procenta HDP. V roce 2019 to má být 65,6 miliardy a 1,17 procenta HDP. Od roku 2013 do roku 2024 by mělo Česko své obranné výdaje zvýšit o 150 procent.

Summit NATO podpořil vzájemné vztahy s Ukrajinou a Gruzií. S oběma zeměmi budou pokračovat jednání o podpoře či vstupu do Aliance. Obě tyto země čelí ruské agresi.

Podle závěrů dvoudenního summitu Severoatlantická aliance sílí. Jejím cílem je zvýšená připravenost vojenských sil, modernizovaný systém společného velení, lepší infrastruktura a pohyblivost napříč Evropou a přes Atlantický oceán a nové centrum pro kybernetické a hybridní bezpečnostní hrozby.

Vojenská přítomnost Spojených států chrání evropské spojence. Zároveň tím pomáhá udržovat velmocenský status USA. Evropské vojenské a zpravodajské síly zase čelí tlaku Ruska a podporují Spojené státy na Blízkém východě. Podle slov generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se Spojené státy a evropští členové Aliance vzájemně potřebují.

Od chvíle, kdy Donald Trump usedl do prezidentského křesla, navýšili evropští spojenci a Kanada své výdaje na zbrojení o 41 miliard dolarů. Prohlásil to generální tajemník Jens Stoltenberg na závěrečné tiskové konferenci v reakci na kritiku amerického prezidenta.

Jedním ze závěrů dvoudenního jednání je shoda na silnější podpoře Jordánska a Tuniska. Obě blízkovýchodní země čelí bezpečnostním výzvám. Trvá také podpora Iráku, kde Kanada povede novou výcvikovou misi. Do roku 2025 rovněž platí plán NATO na vojenskou přítomnost v Afghánistánu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil summit za úspěšný. Diskuze mezi členskými státy je symbolem síly, nikoliv slabosti, řekl během závěrečného výstupu k dvoudennímu jednání. Důležitá je schopnost dojít ke společnému řešení, což se podle Stoltenberga podařilo. Generální tajemník tím narážel na střet mezi Donaldem Trumpem a zástupci ostatních členských zemí. Jádrem sporu jsou výdaje na obranu, které mají podle dohody z roku 2014 tvořit alespoň dvě procenta. Trump opakovaně tlačil na zvyšování výdajů ze strany ostatních spojenců. Spojené státy jako jediná členská země své výdaje meziročně snížily, podle Stoltenberga to bylo umožněno právě zvyšováním výdajů ostatních zemí. USA i přes meziroční pokles dávají na zbrojení nejvíce peněz ze všech členů NATO, a to v relativních i absolutních hodnotách.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci popřel slova Donalda Trumpa o tom, že se spojenci zavázali k vyššímu investování do společné obrany, než jsou vytyčené cíle.

Íránci se nyní podle Trumpa chovají ke Spojeným stážům s větším respektem než dřív a dříve, nebo později bude USA nabídnuta nová dohoda. 

Ruský prezident Vladimir Putin je pro šéfa americké administrativy Donalda Trumpa jako reprezentant Ruské federace konkurentem. Trump to řekl novinářům na závěr summitu NATO v Bruselu s tím, že si nepřeje, aby byl Putin pro Evropu bezpečnostní hrozbou. Právě od toho podle něj existuje Severoatlantická aliance.

Trump také vypočetl několik témat, která hodlá s Putinem probrat na blížící se schůzce v Helsinkách. Nechybí mezi nimi dění na Ukrajině či syrská krize. Ideálním výsledkem by ale byla „likvidace jaderných zbraní všude ve světě”, řekl s nadsázkou Trump. Nevyloučil, že by se s Putinem mohli stát v budoucnu přáteli.

Na neplánované tiskové konferenci dnes odpoledne prezident Trump řekl, že NATO je skvěle fungující důležitá organizace, možná ta úplně nejdůležitější. Trump řekl, že má v NATO naprostou důvěru. Ale Spojené státy podle něj přesto stále tratí na obchodování s těmi stejnými zeměmi, jaké tvoří NATO. Dále řekl, že NATO nyní funguje skvěle a všichni plní své závazky tak, jak mají. „Myslím, že NATO je dnes mnohem silnější než před dvěma dny. Měli jsme fantastické schůzky. Nikdo o tom nemluvil, ale já jsem zmínil Nord Stream 2 a je to problém. Kdyby měli všichni s Ruskem dobré vztahy, tak se o tom nemusíme bavit.” V průběhu summitu ale opakovaně kritizoval malé výdaje členských zemí na armádu.

K vystoupení z NATO řekl, že by ho nejspíše mohl vyvolat, ale nebude to nutné, protože nyní všichni plní své závazky. „Všichni mi poděkovali a myslím, že nyní je v NATO nejlepší atmosféra za celé roky.”

Na otázku novinářů, zda si myslí, že agresivní rétorika je vhodným způsobem vyjednávání, odpověděl: „Myslím si, že je to velice efektivní způsob, jak dělat obchody a jak vyjednávat. Chci jen férové podmínky pro USA. Generální tajemník Stoltenberg mi poděkoval za to, že díky mně se nyní vybírá více finančních prostředků než v minulosti.”

Na otázky novinářů ohledně ruské agrese a anexe Krymu Trump řekl: „Za anexi Krymu může Barack Obama. Stalo se to, když byl v úřadě. Já bych to nedovolil, on to dovolil. Nevím, co se s Krymem stane teď, ale nedělá mi to radost.”

Na otázku, jaký názor měli spojenci na jeho schůzku s prezidentem Putinem, Trump odpověděl: „Za to, že se setkám s prezidentem Putinem, mi poděkovali a popřáli nám hodně štěstí. Myslí si, že je to skvělé, že se s Putinem setkám. Putin není nepřítel. Pokaždé, když jsme se setkali, tak se ke mně choval hezky. Neznám ho dobře na to, abych ho nazýval přítelem, ale nepřítel to není. Je to konkurent.”

O návštěvě Velké Británie americký prezident řekl, že ho v Británii lidé mají rádi, a to proto, že má stejné názory na imigraci jako Britové, a proto došlo k brexitu.

Členské státy NATO během druhého dne summitu v Bruselu podpořily svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Severoatlantická aliance rovněž opětovně vyzvala Rusko, aby zvrátilo obsazení Krymského poloostrova. Vyplývá to z prohlášení NATO po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Českou republiku na summitu zastupovali premiér Andrej Babiš a Jan Hamáček pověřený řízením Ministerstva zahraničních věcí.

„Hlavy států a vlád NATO diskutovaly o konfliktu na východě Ukrajiny, kde Ukrajinci již více než čtyři roky brání svou zemi před agresivními akcemi Ruska,” uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve svém prohlášení. „NATO a Ukrajina opětovně vyzývají Rusko, aby zvrátilo nezákonnou a nelegitimní anexi Krymského poloostrova, kterou neuznávají a nemají v plánu ji uznat ani v budoucnosti,” dodal.

Vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že projekt plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa rozděluje Evropu, podle Kremlu neovlivní chystanou pondělní schůzku šéfa Bílého domu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách.

Trumpův postoj považuje Moskva za pokus přinutit Evropany k nákupu dražšího plynu. Kreml zdůraznil, že evropští odběratelé si musí sami vybrat, kde budou plyn nakupovat.

Média zaznamenala nepotvrzenou informaci o tom, že prezident Spojených států Donald Trump pohrozil aliančním partnerům odchodem z NATO. Agentuře Reuters ji ale vyvrátily dva nezávislé zdroje. Informace se krátce před polednem objevila například na serveru Politico.