Trump prohrává s Bidenem, výsledky voleb možná neuzná

Podle aktuálního průzkumu pro televizi ABC a deník Washington Post důvěra v Trumpovy kompetence výrazně poklesla. Zatímco v březnu věřilo Trumpovu přístupu k boji s koronavirem na 45 % respondentů, červencová čísla dávají prezidentovi už jen 34 %. Trumpův konkurent Joe Biden se mezitím vyhoupnul až na 54 %, přitom ještě v březnu s Trumpem o dva procentní body prohrával.

Co se ekonomické politiky týče, Trumpova podpora od března lehce klesla na 47 %, nicméně je stále vyšší než u Bidena. Kandidát demokratů má větší důvěru v otázkách bezpečnosti, kriminality a rasových témat.

Celkově Trump s Bidenem prohrává o patnáct procentních bodů. Pokud by se volby konaly dnes, 55 % registrovaných voličů by hlasovalo pro Bidena, kdežto pro Trumpa jen 40 %. Od konce března se rozdíl postupně zvětšuje v Bidenův prospěch. Většina potenciálních voličů Bidena ovšem uvedla, že jejich hlavní motivací je porážka současného prezidenta.

Podobně mluví i další průzkum, který si objednala konzervativní televize Fox News. Biden má podle něj větší důvěru voličů v rasových tématech, boji s koronavirem i ekonomice, u té byl ale rozdíl velmi těsný. Bidena by podle Foxu volilo 49 % lidí, Trumpa by tak porazil o osm procentních bodů.

Sám prezident výsledky druhého průzkumu ve vysílání Fox News zpochybnil. „Neprohrávám, protože tohle jsou fake polls,“ řekl Trump. „Mám jiné průzkumy, ve kterých vedu,“ doplnil.

Prezident se také ohradil proti korespondenčnímu hlasování a řekl, že povede ke „zmanipulování voleb“. To už Trump v minulosti tvrdil na svém twitterovém účtu.

Jasnou odpověď prezident nedal na otázku moderátora, zda v případě své prohry výsledky voleb uzná. Trump prohlásil, že „uvidí“ a „neřekne prostě ano, neřekne ani ne“.

Uznání výsledků voleb a poklidné předání moci je americkou ústavní zvyklostí. Co by nastalo, pokud by Biden volby v listopadu vyhrál, ale Trump by je označil za zmanipulované a odmítl uznat svou prohru?

Podle amerického právního experta Lawrence Douglase by se jednalo o nestandardní krok, se kterým americký systém nepočítá. „Jaké nástroje máme k dispozici, abychom vyřešili takovýto problém? Nemáme je. Takové materiály neexistují,“ vysvětlil Douglas v magazínu New Statesman.

Tématu se věnuje ve své knize Will He Go, tedy Odejde?, která vyšla letos v květnu. Douglas tvrdí, že americká ústava zkrátka předpokládá poklidné předání moci a nenabízí žádné efektivní mechanismy, jak ho zajistit v případě neuznání výsledků voleb.

S Douglasem se shoduje také americký politolog a profesor Harvardské univerzity Steven Levitsky. „Trump může volby prohlásit za podvod. A my nemáme mechanismy, jak se s tím vypořádat,“ řekl pro magazín Washington Monthly.

Levitsky navíc varuje, že případná vyhrocená situace by pravděpodobně vedla k dlouhodobé politické krizi a ztrátě důvěryhodnosti amerických institucí. Vážné následky by pravděpodobně mělo i donucení Trumpa opustit Bílý dům silou. Takové řešení možného sporu naznačil Trumpův protikandidát Joe Biden v červnu v pořadu populárního komentátora Trevora Noaha The Daily Show.

Když se moderátor zeptal na Bidenův plán v případě Trumpova neuznání výsledků, politik ho doslova ujistil, že armádní profesionálové by se o Trumpův odchod z Bílého domu postarali. Takové řešení by ale americkou společnost ještě více rozdělilo, varuje politolog Levitsky.

Většina politiků z Republikánské strany, za kterou Trump kandiduje, se ovšem shoduje, že k takové situaci vůbec nedojde. A to hlavně kvůli tomu, že Trump podle nich podzimní volby vyhraje. I v opačném případě však republikáni předpokládají, že by Trump svou prohru uznal.

Člen Sněmovny reprezentantů - republikán Steve Chabot, už před časem pro magazín Politico uvedl, že „tu není žádná možnost, aby se něco takového stalo“ a jedná se „pouze o hysterii“. Bez podpory své strany by bylo Trumpovo případné bojkotování voleb značně složitější.

Pokud by ale taková situace nakonec nastala, významnou roli by v ní sehrál také americký nejvyšší soud. Tak se stalo i v posledních sporných volbách amerického prezidenta. V roce 2000, kdy proti sobě stáli republikán George W. Bush a demokrat Al Gore, bylo konečné vítězství Bushe velmi těsné.

Ve státě Florida šlo jen o několik stovek hlasů. Kontroverze ohledně výsledků na Floridě vedly ke Goreově žádosti o ruční přepočítání hlasů. To nakonec zastavil právě nejvyšší soud a Bush se stal prezidentem.