Článek
Trump podle WSJ při večeři se svými poradci konstatoval, že Dánsko má problémy s dotacemi Grónska, takže by Spojené státy mohly ostrov koupit. „Co si o tom myslíte, mohlo by to fungovat?“ měl říct Trump. Prezidentovi spolupracovníci měli nápad podpořit a následně měli být pověřeni, aby zjistili, zda a za jakých podmínek by bylo možné Grónsko připojit ke Spojeným státům americkým.
Ostrov o rozloze přesahující 2,1 milionu kilometrů čtverečních má pro Američany velmi strategický význam z vojenského hlediska. Americké letectvo už má v Grónsku jednu ze svých základen, na které je umístěn radar, jenž je součástí amerického systému obrany proti balistickým raketám.
Kromě toho je Grónsko jednou z nejbohatších oblastí světa na energetické zdroje, Seznamu to řekl politický geograf Michael Romancov a doplnil, že nové zdroje se objevují s tím, jak v Grónsku tají ledovce.
S prodejem by museli souhlasit místní
Spojené státy už v minulosti udělaly několik obchodů, které připomínají současný Trumpův záměr. Koupily například Aljašku od Ruska nebo Louisianu od Francie a jen z těchto dvou obchodů získaly přes třetinu dnešního území. To bylo ale před více než dvěma sty lety. Dnes je to podle Romancova v případě Grónska velmi komplikované, protože by se narozdíl od 19. století musely vzít v potaz zájmy a potřeby původního obyvatelstva, tedy asi 56 tisíc lidí, z nichž většinu tvoří inuité. „V případě dnešní situace si lze těžko představit, že by ta transakce proběhla pouze na lince mezi Kodaní a Washingtonem, protože Grónsko už není kolonie, ale území, které má částečnou samosprávu.”
Vyjednávat by tak musely minimálně tři strany a obyvatelé Grónska by s něčím takovým velmi pravděpodobně nesouhlasili. „Je samozřejmě otázka, proč by s tím místní obyvatelstvo mělo souhlasit, pokud má na viditelném horizontu příslib úplné nezávislosti a suverenity,” připomněl Romancov jedno z nejsilnějších politických témat v Grónsku. Dánská vláda navíc už avizovala, že o obchod nestojí.
Jak se Spojené státy v minulosti namlsaly
Spojené státy vděčí obchodům s půdou za značnou část svého území. Asi nejznámějším případem je koupě Aljašky od Ruska v roce 1867. Rusové za Aljašku od USA dostaly 7,2 milionu dolarů a byli nad míru spokojení. Rozloha pevnivnské Aljašky přesahuje 1,4 milonu kilometrů čtverečních. Místa měli ale Rusové například na Sibiři víc než dost a Alajška pro ně neměla velkou cenu. Nevěděli, že se na Aljašce později objeví ložiska zlata, mědi a ropy a že zdánlivě výhodný prodej bude později známý jako nejhloupější obchod století. Američané si v roce 1958 spočítali, že Aljaška se jim zaplatila 425krát.
Podobně úspěšní byli Američané v roce 1803 s odkupem francouzské Louisiany. Ta měla rozlohu přes 2,1 milionu kilometrů čtverečních a tvoří přes 20 % rozlohy současných Spojených států. Američané francouzskou kolonii získali za 15 milionů dolarů (zaplatili 11 250 000 a zbytek vyrovnali odpuštěním francouzského dluhu). Suma 15 milionů by dnes podle odhadů odpovídala částce přes 230 milionů dolarů.
Mapa francouzské Louisiany (zdroj: .wikipedia.org/William Morris).
Deset milionů dolarů Američany stála v roce 1904 koupě šestimílového pásu po obou březích Panamského průplavu. Ten museli sice ještě ze dvou třetin sami postavit (první třetinu postavila francouzská společnost a zbankrotovala) a platit Panamě 250 000 dolarů ročně. Podařilo se jim tak ale opanovat jednu z nejdůležitějších námořních cest až do roku 1999.
Američané v minulosti zkoušeli už koupit i samotné Grónsko a dokonce dvakrát. Poprvé v roce 1867 tento zájem vyjádřil i americký ministr zahraničí William Seward a podruhé se o to USA snažily v roce 1946 v době vlády prezidenta Harryho S. Trumana. Jak je známo, prodej se neuskutečnil.
K úspěšnějšímu precedentu ve vztahu k dánsko-americkým územním smlouvám došlo v roce 1917, kdy USA koupily od Dánska Západní Indii (soustavu ostrovů v Karibiku) za 25 milionů dolarů.
Odmítnutí a výsměch
Po zveřejnění zprávy se objevily reakce z různých stran. Z Dánska už zaznělo jasné ne. Že o nic takového Kodaň nemá zájem, vzákazala Trumpovi dánská vláda, informovala o tom dnes BBC.
Bývalý dánský premiér Lars Løkke Rasmussen označil Trumpův záměr za špatný vtip. Pro dánského exministra zahraničí Martina Lidegorda plán Bílého domu otevírá nebezpečnou možnost militarizace ostrova a omezení jeho autonomie.
Zprávy o tom, že Trump má o ledové království zájem, se začaly hojně šířit na sociálních sítích, kde někteří uživatelé tvrdili, že Trump chce na území postavit obrovskou Trump Tower. Vznikla dokonce i sbírka „Pořiďme Grónsko dříve než Donald Trump“, kde je cílová částka nastavena na jednu miliardu dolarů.
