Článek
Donald Trump v červnu rozeslal lídrům několika členských států NATO dopisy, ve kterých je kritizoval za nedostatečné výdaje na obranu. Mezi adresáty byly podle deníku The New York Times (NYT) mimo jiné Německo, Belgie, Norsko nebo Kanada. Mezi státy, které doporučené výdaje nenaplňují, patří také Česká republika.
Trump v dopisech spojence také varoval, že Spojeným státům dochází trpělivost a cítí se být spojenci zneužívány. Ostrá slova amerického prezidenta před blížícím se summitem členských států NATO přispěla k dalšímu růstu napětí mezi spojenci. To roste mimo jiné kvůli obchodní válce mezi USA a Evropou. Krize se mezi spojenci projevila už na schůzce států G7.
K obavám uvnitř Aliance přispívá také jiná blížící se mezinárodní sešlost. Trump se 16. června, čtyři dny po dvoudenním summitu NATO, ve finských Helsinkách sejde s Vladimirem Putinem. Rozbroje mezi západními spojenci by ruskému prezidentovi mohly při setkání hrát do karet.
V dopisech Trump také naznačil, že zvažuje přehodnocení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Odvolání amerických sil z kontinentu by mohlo zasáhnout například Německo, kde je více než 35 tisíc amerických vojáků.
Právě Německo Trump viní z nedostatečného financování armád napříč Aliancí. Německý příklad podle něj berou ostatní státy jako ospravedlnění svých výdajů.
Státy Severoatlantické aliance se v roce 2014 zavázaly k armádním výdajům ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Doporučenou hranici mají začít plnit do roku 2024. Kromě Spojených států v současnosti dohodnuté výdaje splňují Polsko, Rumunsko, Velká Británie, Estonsko a Řecko.
Modernizace armád a obranné výdaje budou i jedním z bodů jednání na nadcházejícím summitu, který 11. a 12. července hostí belgický Brusel. Účastnit se ho budou nejvyšší představitelé jednotlivých zemí.
Kdo ale bude reprezentovat Českou republiku, zatím zcela jasné není. Ve stejném termínu se bude hlasovat o důvěře pro druhou vládu Andreje Babiše.
