Trump odmítl setkání s Putinem, dokud nepropustí zadržené Ukrajince. Další zlom v jejich složitém vztahu

Donald Trump se s Vladimirem Putinem odmítl setkak kvůli rostoucímu napětí na Ukrajině.

Rozhodnutí amerického prezidenta tak znovu potvrdilo nestálý vztah, který mezi oběma státníky panuje. Navíc Donald Trump ho postupem času popisoval velmi protichůdně.

Ještě v roce 2014, tedy než se stal prezidentem, se Trump chlubil, že od Putina obdržel krásný dárek a zná se se všemi lidmi z jeho okolí. O dva roky později ho podle svých slov nikdy neviděl a víceméně netušil, kdo Vladimir Putin vůbec je.

Americký prezident teď zrušil plánovaný mítink s ruským prezidentem, který se měl odehrát na summitu zemí G20 v Buenos Aires. Jednání Trump podmínil propuštěním ukrajinských námořníků ze tří vojenských lodí, které Rusko zadrželo před týdnem v Azovském moři. Putin propuštění odmítá, je na to podle něj příliš brzy. Tvrdí, že posádku ukrajinských lodí je třeba vyšetřit, jejich akci označuje za úmyslnou provokaci.

Nestálost vztahu mezi prezidenty USA a Ruska pojmenoval svérázné Donald Trump už před časem.

„Věřím, že bychom mohli být přáteli. Když se ale jeho přítelem nestanu, budu jeho nejhorší noční můra.“ Tato slova Trump pronesl letos v červenci při jednom z předchozích setkání s Vladimirem Putinem. Řekl dokonce, že krize ve vztazích skončila.

Tehdy se setkání Trump – Putin odehrálo i přes nátlak některých amerických zákonodárců. Tentokrát je tomu jinak a amerického prezidenta za to řada politiků i politických komentátorů chválí.

Za rozhodnutím zrušit plánovanou schůzku s Putinem podle Trumpových slov stojí události z Kerčského průlivu a ruská agrese vůči Ukrajině. Některá anglofonní média ale upozorňují na to, že Trumpovo rozhodnutí se také podezřele kryje s posledním vývojem vyšetřování možného ruského vlivu na americké prezidentské volby.

Od roku 1960 se stalo vůbec podruhé, že by se oznámená schůzka mezi ruským, potažmo sovětským a americkým prezidentem neuskutečnila. Poprvé tomu tak bylo v roce 2013, kdy se s Vladimirem Putinem odmítl setkat Barack Obama. Tehdy kvůli tomu, že Moskva držela ochranou ruku nad spolupracovníkem amerických tajných služeb Edwardem Snowdenem, který stál za únikem řady citlivých dokumentů.

Právě zmíněné vyšetřování ruského vlivu a s tím související vztah obou mocných světových lídrů patří mezi možná nejnázornější ukázky Trumpovy přelétavé zahraniční politiky. Podle listu Washington Post se jejich vzájemný vztah datuje nejméně do roku 2013, kdy Trump Putina osobně zval na vyhlášení Miss Universe v Moskvě a o rok později tvrdil, že spolu přímo i nepřímo hovořili.

Při své prezidentské kandidatuře však nynější americký prezident opakoval, že se s Vladimirem Putinem nikdy neviděl a nemluvil s ním. Podobně Trump přeskakoval už i jako nejmocnější muž světa po vyhraných prezidentských volbách. Jednou nepochyboval o tom, že za hackerskými útoky na Demokratickou stranu stála Moskva, načež uvedl, že si je jistý tím, že Kreml s takovou věcí nemá nic společného. Vladimira Putina pak mimo jiné také nepřímo obvinil ze zapojení do vražd, či pokusů o ně, odpůrců ruského vládního režimu.

Přestože kritici Trumpovi často vyčítají příliš laxní přístup k politice Vladimira Putina, zejména kvůli zlehčování možného ovlivnění voleb a dalších kybernetických útoků, nelze americkému prezidentovi upřít, že v některých oblastech přistupuje ke Kremlu tvrdou rukou. Trump sám sebe v duchu svých dalších vyjádření hodnotí jako nejpřísnějšího kritika Moskvy. „Nejspíš nikdo nebyl na Rusko tvrdší než Donald Trump,“ řekl v dubnu.

Americká televize CNBC v tomto ohledu zmiňuje, že jedny z nejtvrdších sankcí na ruské občany a podniky posledních let padly skutečně za administrativy Donalda Trumpa. Dále současný americký prezident například schválil prodej zbraní pro Ukrajinu, k čemuž se například Barack Obama příliš neměl, a také na území Sýrie při leteckých náletech otevřeně cílil na strategické objekty ruských spojenců.