Trump odchází, trumpismus zůstává. S ním i populismus v americké politice

„Nejsi moje matka,“ řekl jednadvacetiletý Američan Mayře Gomezové, jednačtyřicetileté opatrovnici z Millwaukee. Přiznala svému synovi, že v prezidentských volbách hlasovala pro Donalda Trumpa.

Už mnoho let se ve Spojených státech amerických snaží koexistovat (minimálně) dva nesmiřitelné tábory. Jedni vidí v Donaldu Trumpovi a v tom, co reprezentuje, odpovědi na své otázky. Druzí ho mají za ústředního nepřítele. Středeční inaugurací demokrata Joea Bidena však první skupina v Americe nezmizí.

Důkazem mohly být události z 6. ledna, kdy Trumpovi podporovatelé násilím vnikli do amerického Kapitolu, sídla Kongresu. Zemřelo během toho pět lidí a celý Washington je od té doby v napětí a strachu. Národní garda hlídá prostory Kapitolu i přilehlé okolí a připravovaná Bidenova inaugurace čelí hrozbám dalších útoků.

„Asi se s ním nevychází snadno. Ale nemusíte ho mít rádi, abyste poznali, co udělal pro tuto zemi,“ říká pro USA Today automechanik Jimbo Selph z Callahanu na Floridě. V listopadu vhodil do volební urny hlas se jménem Donalda Trumpa a ani nedávné události v Kapitolu jeho loajálnost k němu nezpochybnily.

„Šest měsíců naši zemi svíraly protesty (Black Lives Matter), malé podniky shořely do základů, ale šest týpků vlítne do Kapitolu a hned je to vzpoura,“ říká pětačtyřicetiletý Nelson Westrick v Detroitu americké novinářce Patti Waldmeir z The Financial Times.

„Nevím, zda lze nalézt nějaký jednotný profil Trumpova fanouška,“ odpovídá pro Seznam Zprávy publicista Matěj Schneider. Podle něj je část z voličů Donalda Trumpa pragmatická, volili konzervativní hodnoty v Bílém domě. „Dalším se zase líbí to, že si moc nebere servítky. To ale u Trumpa zůstalo víceméně za ty čtyři roky v rétorické rovině,“ dodává však.

O čem se však už nyní mluvit podle Schneidera dá, je výrazný fenomén, který za poslední čtyři roky Trumpovy administrativy vyplul na povrch – populismus.

„Vidíme to nejen u Trumpa, ale i u části demokratů, tedy výraznou populistickou rétoriku, která se snaží vymezovat proti establishmentu těch stran,“ říká publicista a připomíná, že populismus sice mívá negativní konotace, ale ve skutečnosti to tak být nemusí. „A byť populismus bublal v americké společnosti už před příchodem Trumpa, on to dostal na povrch,“ hodnotí Trumpův odkaz.

Přestože je těžké skupinu Trumpových fanoušků nějak přesněji analyzovat nebo popsat, víme, že mezi sebou mají i radikálnější odnože, které spojuje především ultrapravicová ideologie. Seskupují se často na online platformách typu Facebooku nebo Twitteru. Poslední dobou se ale daleko častěji objevují na sociálních sítích mimo hlavní proud. Například na Gabu, Parleru nebo webové stránce The Donald.

Právě na těchto nemainstreamových platformách se vyskytují skupiny, jejichž členy později identifikovala FBI ze záběrů z Kapitolu. Poté, co například šéfové Googlu a Applu reagovali zablokováním jednoho z hlavních kanálů americké ultrapravice – Parleru –, se její členové přesunuli především na Telegram.

Je možné, že po Bidenově inauguraci nepůjde pouze o online přesuny. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová o víkendu oznámila, že jejich úřady kontaktovali Trumpovi příznivci. Zjišťovali prý, jakým způsobem žádat o ruské občanství. Podle slov Zacharovové kvůli strachu z možných perzekucí pod administrativou Joea Bidena.

Trumpův následovník Biden často ve svých projevech na propast v americké společnosti ukazuje. Otázkou zůstává, jakou zvolí strategii samotného „spojování“ rozpojené Ameriky. „Rétorická snaha Joea Bidena dohodnout se s republikány v Senátu je,“ upozorňuje Matěj Schneider a upřesňuje, že tím samozřejmě Biden míří na republikánské politiky, ne na republikánské voliče.

Přestože se zbarvení Bílého domu změní z republikánské červené na demokratickou modrou, nad budoucností Donalda Trumpa i jeho tábora fanoušků visí spousta otazníků. Jedním z určovatelů například bude, jak dopadne druhý Trumpův impeachment a jestli se tak potenciálně bude Trump moct zapojit do prezidentských voleb v roce 2024.

K nim si ale může najít i jinou cestu. „Hodně se diskutuje o tom, jestli se z Trumpa nestane takový ‚kingmaker‘, tedy ten, který bude podporovat určité členy republikánské strany, ať už finančně, nebo rétoricky,“ říká publicista Schneider.

Mezi republikánskými voliči má Trump stále značnou podporu. Přestože po událostech v Kapitolu přišel asi o několik procentních bodů podpory, údaje průzkumu deníku USA Today a Suffolk Polls ukazují, že 23 procent z nich by pro něj určitě hlasovalo v prezidentských volbách a 41 procent z nich schvaluje jeho kroky. Přímo mezi republikány má Trump dokonce 55procentní podporu případné opětovné kandidatury, v prosinci to však bylo 71 procent z nich.

Na otázku, zda se Joe Biden pokusí oslovit i republikánské voliče například i nějakou specifickou formou rétoriky nebo politického marketingu, odpovídá publicista Schneider skepticky: „Nemyslím si, že Biden takto vůbec uvažuje. Je to člověk, který většinu života strávil ve Washingtonu“.

„Bohužel, nemyslím si, že se národ může jednoduše ‚uzdravit‘ změnou na prezidentském postu,“ popisoval americkou náladu ještě před listopadovými volbami psychoterapeut Jaime Saal pro agenturu Reuters. Podle něj je zapotřebí snahy obou táborů posunout se směrem dopředu.