Článek
Kdo bude obchodovat s Íránem, nebude obchodovat se Spojenými státy. Takto americký prezident Donald Trump na Twitteru varoval případné obchodní partnery Íránu, na který dnes ráno začaly platit americké sankce.
Stalo se tak poté, co Trump letos v květnu odstoupil od jaderné dohody s Íránem. Ta slibovala zmírnění sankcí ze strany USA, Francie, Británie, Německa, Ruska a Číny výměnou za pozastavení íránského jaderného programu.
První vlna amerických sankcí se zaměřuje na finanční transakce v amerických dolarech, obchody s kovy, uhlí, průmyslový software, nákupy komerčních letadel či automobilový sektor.
Cílem je zabránit Íránu v přístupu k dolarům a v zapojení do některých finančních transakcí a zastavit investice do automobilového a leteckého průmyslu. Druhá vlna sankcí má začít počátkem listopadu a zaměří se hlavně na ropný průmysl a centrální banku.
Evropská unie s americkým rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody nesouhlasí a chce stejně jako další země, které dohodu podepsaly, udržet dokument při životě.
Chce také chránit evropské firmy, které jsou aktivní v Íránu. Brusel vyzval Trumpa, aby evropským společnostem z protiíránských sankcí udělil výjimku, ale Bílý dům v polovině července tuto žádost odmítl.
Obnovení sankcí by mohlo mít dopad i na aktivity části českých firem v Íránu. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Společností, které působí ve vodohospodářství nebo zdravotnictví, se sankce nedotknou. Naopak pro české podniky v těžařství a energetice bude obtížné se v Íránu udržet.
