Článek
Trumpova náhrada za zesnulou liberální soudkyni Ruth Baderovou Ginsburgovou by mohla dát konzervativcům v devítičlenném tribunálu významnou převahu. Nominaci musí schválit Senát, kde nyní mají většinu Trumpovi republikáni.
„Příští týden představím kandidátku. Bude to žena,“ řekl Trump svým stoupencům ve Fayetteville v Severní Karolíně. „Myslím, že by to měla být žena, protože skutečně mám mnohem raději ženy než muže,“ dodal. Jeho stoupenci mezitím skandovali: „Obsaďte to místo“.
Trump, který chce obhájit mandát v prezidentských volbách 3. listopadu, nyní podle Reuters vidí šanci, jak převážit poměr sil v devítimístném senátu ve prospěch konzervativců z dosavadních pěti ku čtyřem na šest ku třem. Kandidáta či kandidátku nominovaného prezidentem musí potvrdit Senát, kde republikáni mají většinu 53 ku 47.
Dříve Trump jako dvě možné kandidátky zmínil soudkyně Amy Coneyovou Barrettovou a Barbaru Lagoaovou. Podle BBC jsou obě konzervativní, misky vah by tak převážily na stranu republikánů.
Ne všichni republikáni ale snahu prezidenta místo po Ginsburgové obsadit co nejdříve vítají. Senátorka za stát Maine Susan Collinsová v sobotu uvedla, že nominaci by měl učinit vítěz listopadových voleb. Zdůraznila přitom, že mandát soudců Nejvyššího soudu je doživotní.
Opoziční demokraté postup Trumpa kritizují a tvrdí, že s hledáním náhrady je lepší počkat do dalšího volebního období. Argumentují mimo jiné tím, že Senát s republikánskou většinou v roce 2016 zablokoval volbu ústavního soudce, kterou měl provést tehdejší prezident Barack Obama. Šéf senátních republikánů Mitch McConnell tehdy podle BBC tento krok odůvodnil tím, že se jedná o volební rok. Nyní se ale zavázal, že hlasování o nástupkyni Ginsburgové prosadí, pokud prezident navrhne svého kandidáta.
V případě, že by v listopadových volbách zvítězil kandidát demokratů Joe Biden a demokraté by zároveň získali většinu v Senátu, není podle agentury Reuters vyloučeno, že se McConnell pokusí prosadit konzervativního kandidáta, než nový prezident a senátoři v lednu složí přísahu.
Ginsburgová podle prohlášení soudu podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní a poslední momenty prožila doma se svojí rodinou. Členkou nejvyššího soudu byla přes 27 let. Stala se jí v roce 1993 poté, co ji jmenoval tehdejší prezident Bill Clinton, přičemž byla teprve druhou ženou, která získala post na nejvyšší soudní instanci Spojených států. Agentury Reuters i AP ji označují především za bojovnici za práva žen, která se postupně stala ikonou pro americké liberály.
Nadcházející spor o nástupce Ginsburgové tak podle agentury AP výrazně ovlivní poslední týdny už tak vyhrocené předvolební kampaně, která se nyní ve Spojených státech vede.
