Článek
Americký Kongres schválil návrh na posílení ochrany hranic včetně uvolnění 1,4 miliardy dolarů na stavbu bariér na hranici s Mexikem. Prezident Donald Trump, na jehož podpis nyní zákon čeká, návrh zákonodárců podpoří, přestože původně požadoval víc než čtyřnásobek.
Trump v pátek dopoledne místního času (v 16:00 SEČ) v projevu z Bílého domu podle amerických médií oznámí, že na posílení ochrany jižní hranice USA hodlá vynaložit osm miliard dolarů (183 miliard korun). Cestu k financím mu mají otevřít exekutivní rozhodnutí, mimo jiné vyhlášení stavu nouze.
V USA platí 31 stavů nouze
Vyhlášení stavu nouze, které je rovněž exekutivním příkazem, není v americké politické praxi žádnou výjimkou. Prezident Bill Clinton ho vyhlásil sedmnáctkrát, George Bush mladší třináctkrát a Barack Obama dvanáctkrát. Od roku 1978 bylo v USA vyhlášeno 58 stavů nouze, z nichž 31 zůstává v platnosti, napsala agentura AP.
„Aby prezident vyhlásil stav nouze kvůli vnitrostátnímu infrastrukturnímu projektu, který navíc Kongres výslovně odmítl financovat, je však krajně neobvyklé,“ konstatoval právní expert Andrew Boyle. Očekávají se vleklé soudní spory a zřejmě i odmítavé rezoluce Kongresu, kde Trumpův záměr kritizují nejen demokraté, ale i nevelká část republikánů.
„Někteří senátoři už vyjádřili velké pochybnosti nad postupem prezidenta Trumpa, který je opravdu velmi na hranici ústavnosti,“ uvedl pro Seznam politolog Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pokud Senát, který je složen převážně z republikánů, přijme rezoluci, která odmítne vyhlášení stavu nouze, jde podle Kozáka o signál, že Trump před prezidentskými volbami v roce 2020 nemá nad Senátem kontrolu.
Demokraté už ve čtvrtek Bílý dům před vyhlášením stavu nouze naléhavě varovali. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf poslanecké frakce demokratů v Senátu Chuck Schumer v prohlášení uvedli, že by to byl „akt bezpráví a hrubé zneužití prezidentských pravomocí“. Žalobu prý připravují generální prokurátoři států unie, které ovládají demokraté.
Šance na úspěch těchto žalob jsou podle serveru CNN malé. Kritici můžou argumentovat, že situace na hranici není stavem nouze. Definice termínu je ale vágní a do značné míry závisí na rozhodnutí prezidenta, který v USA disponuje exekutivními pravomocemi.
Stavbu mohou zkomplikovat majitelé půdy
Větší šanci na soudní zablokování výstavby zdi mají podle CNN teoreticky majitelé půdy na mexicko-amerických hranicích. Na některých místech může dojít kvůli výstavbě zdi k vyvlastnění půdy vládou, což mohou původní majitelé soudně napadnout.
O zabránění výstavby zdi se snaží mimo jiné firma stojící za hrou Karty proti lidskosti. V listopadu 2017 oznámila, že koupila kus země na mexicko-amerických hranicích. Proti nápadu Trumpa je i Severoamerické sdružení na ochranu motýlů, podle nějž má stavba zničující dopady na přírodu. Se svou žalobou však organizace u soudu neuspěla.
