Článek
Od Nového roku začne fungovat plynovod nazvaný Balticconnector, který přes Baltské moře propojí plynovodní sítě Finska a Estonska. Takzvaný interkonektor bude v Evropě první po deseti letech. Provozovatelé plynovodu tvrdí, že zařízení oslabí pozici ruského Gazpromu v oblasti Baltského moře a vyvolá cenovou konkurenci. Gazprom to však odmítá, nové zařízení je podle něj nadbytečné.
Kudy povede plynovod spojující Finsko s Estonskem.
Finsku pomůže Balticconnector rozšířit dodávky plynu, které jsou v současnosti pouze z Ruska. Může také dodávat plyn do Pobaltí, které má plyn z Ruska a litevského terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) Klajpeda.
Nový plynovod sice bude částečně přepravovat ruský plyn, je však projektem financovaným převážně Evropskou unií. Ta pokryla 75 procent z ceny 300 milionů eur (7,7 miliardy Kč). Jeho majitelé, finská společnost Baltic Connector a estonská Elering, zaplatili zbytek.
Kvůli absenci možnosti přepravy jiných dodávek z Evropy v době zprovoznění bude Balticconnector přepravovat jen plyn z ruských vstupních bodů ve Finsku a Pobaltí, LNG z Klajpedy uvedený znovu do plynového skupenství nebo uskladněný zemní plyn z Lotyšska. Ceny mezi nimi se liší, protože Rusko má různé smlouvy o dodávkách s Finskem a pobaltskými státy, hodnota uskladněného plynu souvisí se sezonou a počasím a cena LNG se odvíjí od situace na světových trzích. Velké množství levného LNG už snížilo podíl Gazpromu na širším evropském trhu a majitelé plynovodu věří, že Gazprom bude kvůli konkurenci LNG muset změnit svou cenovou politiku ve Finsku.
Generální ředitel společnosti Baltic Connector Herkko Plit očekává, že Gazprom sníží ceny. „Vzpomínáte si, co se stalo v Klajpedě, když tam otevřeli terminál? Gazprom snížil ceny o 20 procent,“ řekl Plit agentuře Reuters.
Cenová politika Gazpromu by mohla dostat další ránu v roce 2022, kdy má začít fungovat plynovod GIPL propojující Litvu a Polsko. Hotov má být do konce roku 2021 a poskytne fyzické propojení plynárenské infrastruktury ve střední Evropě.
Gazprom na žádost o komentář nereagoval. Jeho údaje ukazují, že loni vyvezl do Finska 2,6 miliardy metrů krychlových plynu, do Lotyšska 1,3 miliardy, do Litvy 1,4 miliardy a do Estonska 0,4 miliardy metrů krychlových.
Ruský Národní fond pro energetickou bezpečnost, což je institut, jehož názory jsou obvykle v souladu s Gazpromem, agentuře Reuters sdělil, že neočekává, že plynovod Balticconnector bude zvlášť prospěšný a možná ani nebude mít dostatek plynu.
„K jeho naplnění je nutné, aby Finsko nakupovalo více plynu od Gazpromu a aby Estonsko nabídlo vyšší cenu. Nemyslím si, že to má teď smysl,“ řekl náměstek ředitele Alexej Grivač. „Balticconnector je typickým příkladem nadbytečné infrastruktury, která byla vybudována pouze k tomu, aby pohltila peníze z EU a vytvořila domnělé propojení trhu, které bude možné použít jen jednou za deset let,“ dodal.
S tím však nesouhlasí manažer pro rozvoj trhu společnosti Elering Erkki Sapp. Podle něj se někteří účastníci trhu dokonce obávají, zda je kapacita plynovodu dostatečná.
