Trpišovského kouzla jsou stále nejmocnější, udržela Plzeň na řetězu

Očekávaný zápas měl zodpovědět dvě důležité otázky:

1) Je nová fotbalová doktrína, kterou Viktorii Plzeň vtiskl Adrián Guľa, modernější zbraní, která evolučně předčí slávistickou sílu?

2) Zpochybní ještě západočeský celek v této sezoně slávistickou cestu za 20. klubovým titulem?

Po 96 odehraných minutách, jež přinesly výsledek 0:0, lze konstatovat, že odpověď na první otázku zní: Ne, přinejmenším zatím ne. A tím pádem přináleží záporná odpověď i k otázce druhé. Slavia si udržela bezpečně vyhlížející osmibodový náskok.

A to především proto, že v Edenu svému ambicióznímu soupeři vůbec neumožnila jeho největší přednosti rozvinout. Ačkoli domácí trenér Jindřich Trpišovský před zápasem mluvil o tom, že Slavia bude hrát na vítězství, byť se pro ni jako výhodná jeví i remíza, základní podstatou červenobílé strategie nedělního večera bylo udržet plzeňskou útočnou bestii na řetězu, neumožnit jí, aby se rozvinula v pohybu a především minimalizovat její rejdy v nejnebezpečnějším prostoru, tedy v pokutovém území před brankářem Ondřejem Kolářem. A tenhle plán splnili domácí takřka dokonale.

Slavii se vydařil agresivní vstup do utkání. Než se hosté stačili rozkoukat, bylo domácích plné hřiště, úspěšně napadali plzeňskou rozehrávku, na trávníku hráli dominantnější roli a několikrát i nadějně atakovali Hruškovu branku.

V poločase slovenský trenér Viktorie reagoval, Plzeň pozměnila způsob zakládání svých útoků, aby hosté tak často nepadali do nastražených slávistických pastí. A přineslo to změnu obrazu hry. Viktoria častěji kombinovala, v konečných číslech se dostala až na 53 procent držení balonu v utkání. Jenže většina plzeňských manévrů probíhala v dostatečné vzdálenosti od slávistické branky, bez většího překvapení a bez možnosti zaskočit soupeře v nepřipraveném postavení.

O tom, jak se Slavii podařilo plzeňskou ofenzivní sílu eliminovat, vypoví nejlépe přehled střelecké aktivity Viktorie v posledních utkáních. V Edenu jí statistici nezapočítali ani jedinou střelu na branku.

Byť zápas skončil nerozhodně, lze tedy konstatovat, že v něm triumfovala slávistická organizace hry v defenzivní fázi, kterou nemůže nic charakterizovat lépe než fakt, že šlo o 21. utkání v ligovém ročníku, v němž červenobílí uhájili nulu v kolonce inkasovaných branek.

Slavia tedy ubránila 21 nul ve 28 utkáních, z toho 20 čistých kont posbíral Ondřej Kolář, jednu Jakub Markovič. A to je rekordní bilance, která nenachází srovnání za poslední půlstoletí, kdy se ligová soutěž v Československu či Česku hraje v 16 týmech.

Když se Slavii v průběhu jednotlivých utkání delší čas nedaří rozhodnout tyto zápasy ve svůj prospěch, umí využít toho, že soupeře utahá, na čemž se obvykle velmi výrazně podílí i neúnavně napadající hrot Stanislav Tecl. A pak na hřiště přichází jeho náhradník Petar Musa, který sice není tolik na běhání, zato je expertem na čistou, jemnou gólovou práci. A šmik, rozhodne pak leckdy gólem o slávistickém vítězství. Jako třeba nedávno v Příbrami.

Jenže zatímco v předchozích dvou ligových kolech dostal Musa od trenéra k dispozici něco přes 20 minut hracího času, tentokrát byly priority nastaveny jinak. Slavia proti Plzni nepotřebovala nutně skórovat, důležitější pro ni bylo neztratit pevnost a součinnost své defenzivní sítě. A tak se první slávističtí náhradníci, včetně Musy, začali na hrací ploše objevovat až od 86. minuty.

Co trochu překvapilo, byl naopak fakt, že se nijak po hlavě nevrhala za vítězstvím ani Viktoria. Byť ho potřebovala. Ale zjevně zase ne tolik, aby riskovala, že zápas v Edenu prohraje. Alespoň v tom duchu se po utkání vyjádřil trenér hostí Adrián Guľa, když zdůrazňoval, že soutěž je stále otevřená a jeho tým do Edenu přijede ještě jednou.

Vlastně se až trochu popuzeně divil, co novináři míní tím, zda neměl trochu víc riskovat.

Až dosud jsme slovenského experta viděli v české lize výhradně v roli spokojeného chlapíka, který je pořád nad věcí, tváří se za každou cenu pozitivně a důsledně se vyhýbá jakékoli kontroverzi.

Tentokrát už z jeho úst vyplynula i kritičtější slůvka na adresu Jana Kopice, od kterého jakožto od střídajícího hráče zjevně očekával, že na hřiště přinese nějakou změnu a s ní i plno vzruchu, ale marně.

Také se teď možná Guľa poprvé dozví, jak to v plzeňském zákulisí vypadá, když s vývojem věcí není úplně spokojeno náročné klubové vedení. Co si budeme povídat, po dosavadním bezproblémovém a bezmráčkovém průběhu jara totiž od sebe Viktoria oprávněně mohla v Edenu očekávat víc. Mnohem víc.

Na druhou stranu, vzhledem k nulové efektivitě slávistických útočných akcí hrozila vlastně Viktoria v Edenu až do posledních sekund. V samotném závěru totiž střídající plzeňský útočník Tomáš Chorý, připomínající svým pracovním zařazením spíše beranidlo, podnítil svým soubojem se Zimou sudího Fraňka k tomu, aby pískl standardní situaci v opravdu nebezpečné vzdálenosti od Kolářovy branky. Ale ani tento pokus o last minute úder Viktorii nevyšel.

Po remíze 0:0 má Slavia jisté, že vyhraje základní část soutěže. Což je výhodné v tom, že v nadstavbě bude hrát třikrát doma. A v tom, že pokud by ji po pěti kolech nadstavby někdo bodově dostihl, titul by stejně brala Slavia. Jako pomocné kritérium by totiž sloužilo právě umístění v tabulce po 30 kolech.

Jinými slovy: pokud chce Plzeň titul, musí ve zbývajících dvou utkáních základní části a pěti duelech nadstavby získat přinejmenším o 9 bodů více než Slavia.

Další vzájemný duel Slavia–Plzeň přitom rozpis soutěže nabídne už ve druhém kole nadstavby. A v souvislosti s tím se nabízí zajímavá matematická hypotéza. Platí totiž, že pokud by oba celky vyhrály ve 29. i 30. kole a následně i v 1. kole nadstavby, pak by následně případná domácí výhra Slavie nad Plzní mohla už červenobílé ozdobit mistrovským titulem.

Slavii by totiž dovedla k zisku 80 bodů, které už by Plzeň v posledních třech kolech nadstavby dohnat nemohla. Ale jak už bylo řečeno, to je pouhá hypotéza, nikde není psáno, že Slavii či Plzeň nezaskočí ještě před jejich dalším vzájemným kláním někdo z jejich dalších soupeřů. Vždyť jak málo stačilo k tomu, aby Slavia nedávno ztratila na hřišti poslední Příbrami. A to tam ještě její uznané brance předcházelo rozhodčími nepostřehnuté hraní rukou…

Pro pořádek raději doplňme, že ani ten celek, který již v rozehrané sezoně dosáhne matematicky nedostižitelného náskoku, ještě titul s jistotou slavit nemůže. Podmínkou jeho připsání do historických statistik je totiž kompletní dokončení zápasového programu soutěže. Což je třeba mít v „koronavirové“ sezoně stále na paměti.