Článek
„Systém může být okamžitě využit,“ řekl ve středu večer na tiskovém brífinku český ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Měl tím na mysli centrální systém včasného varování, který koordinuje zdravotnickou přeshraniční pomoc mezi členskými státy Evropské unie.
Prozatím však podle slov Blatného ale i podle středečního potvrzení německého velvyslance v ČR Isranga Česko do systému EWRS žádnou žádost o převoz českého pacienta do zahraniční nemocnice (v tomto případě německého zařízení) nepodalo.
Hejtmani českých krajů mají rovněž od středy k dispozici návod, respektive podmínky, které musí ve spolupráci s nemocnicemi, ale i Ministerstvem zdravotnictví splnit, aby mohlo dojít k podání žádosti do systému a až po jejím zpracování může dojít k reálnému převozu pacienta.
Patnáctibodový návod pro hejtmany, který ve středu rozeslalo Ministerstvo zdravotnictví, konkrétně profesor Vladimír Černý, mají Seznam Zprávy k dispozici.
„Do Německa budou převáženi pouze pacienti vyžadující intenzivní péči, pro které nebude NDLP (Národní dispečink lůžkové péče) nalezeno jiné řešení v rámci umístění do některé nemocnice v ČR,“ stojí v prvním bodě pokynů vydaných Ministerstvem zdravotnictví.
Podle této podmínky by měli krajští koordinátoři hledat pomoc nejprve v českých nemocnicích, až poté žádat o přeshraniční spolupráci. Problém by však nastal ve chvíli, kdy by se čekalo na úplné vyčerpání nemocnic. S tímto postupem nesouhlasí například Petr Kulhánek (KOA), hejtman aktuálně stále nejpostiženějšího českého regionu – Karlovarského kraje.
Kulhánek pro Seznam Zprávy potvrdil slova ministra Blatného, že převoz pacienta lze zprocesovat v řádu jednotek dní. „Jde ale o administrativně velmi náročný mechanismus. Na včerejším krizovém štábu jsme se jasně shodli na tom, že se nejedná o operativní nástroj, a tedy nám to sice může vypomoci, ale v dalších dnech, možná i týdnech,“ komentuje hejtman.
Covid oddělení trutnovské nemocnice.
Hejtman zopakoval svoje nedávné výroky o tom, že se celá administrativa měla začít řešit v lednu. „Proces jako takový by nebyl nijak jednodušší, my jsme ale mohli být připraveni. Ten systém jako takový lze spustit okamžitě, administrativa ale okamžitá není,“ reaguje Kulhánek na Blatného vyjádření.
Pokyny Ministerstva zdravotnictví také počítají s tím, že „při výběru pacientů je nezbytné pamatovat na to, že nelze předem stanovit, za jak dlouhou dobu od vložení žádosti ČR do informačního systému EU bude možno zahájit převoz pacienta do Německa“.
Patnáct pokynů a zásad Ministerstva zdravotnictví počítá s poměrně disciplinovanou koordinací nemocnic, krajů a Ministerstva zdravotnictví. Nemocnice musí vybrat vhodného pacienta, vybavit ho dokumentací, která v tom německém případě musí být přeložená do německého jazyka. Tu může přeložit pouze certifikovaný překladatel. Podle hejtmana Kulhánka jich je několik připraveno tzv. „na telefonu“ na pokyn z kraje.
Dokumentaci s požadavkem ale do evropského systému rychlého varování může vložit pouze Ministerstvo zdravotnictví. Jde o dvě vyplněné tabulky a průvodní dopis. Fyzický převoz pacienta se opět vrací do kompetence nemocnice.
Náročnost administrativy potvrzuje i expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál: „Není to neproveditelné, ale je to náročné,“ říká pro Seznam Zprávy. Upozorňuje také na to, že proces není smysluplný tehdy, kdy je konkrétní nemocnice plná a potřebuje ošetřit nového pacienta.
Přeshraniční pomoc by podle něj měla fungovat především pro ne-covidové pacienty, například pro ty, kteří potřebují ambulantní péči a jejich lékař dostal příkaz Ministerstva zdravotnictví neordinovat a zapojit se do boje s covidem-19.
Názor, že je celý systém procesně velmi náročný, sdílí i další hejtmani. „Vnímám to jako velmi administrativně náročné, ale německá strana to požaduje,“ řekl Seznam Zprávám hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Než se to celé zprocesuje, tak je otázkou, zda se do té doby nezmění stav pacienta,“ dodává pro Seznam Zprávy také Martin Půta (STAN), hejtman Libereckého kraje. I on ale dodává, že jsou to požadavky německé strany.
Polská strana
Popisovaná administrativa ale počítá prozatím pouze s německou pomocí. Přeshraniční spolupráci však České republice už na začátku týdne nabídlo Švýcarsko, Rakousko nebo Polsko.
V poslední jmenované sousední zemi však posledních 14 dnů počet hospitalizovaných s covidem-19 rychle stoupá. Volných je teď 10 395 covidových lůžek, ale kapacita se regionálně liší. Ubývá volných plicních ventilátorů – připojených je 1 650 pacientů, volných ventilátorů je 957.
Polská vláda ve středu rozhodla o opětovném zprovoznění „dočasných covidových nemocnic“ v 9 z celkem 16 vojvodství. Jde o polní nemocnice v regionálních centrech.
Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) zahájil jeho úřad jednání s polskou stranou. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) hovořil až o 200 „polských“ lůžkách pro české pacienty.
