Článek
Hlavním cílem je instalace nových prvků a technologického zařízení odpovídajících současným trendům, výroba surového železa díky tomu bude efektivnější a sníží se ekologická zátěž. „Je to velké omezení výroby, doufejme, že se nám podaří najet vysokou pec dle harmonogramu. Nicméně nístěj (spodní část pece) byla už natolik opotřebená, že hrozilo, že by se mohla někde protavit. Proto jsme vyhodnotili asi před třemi lety, že nejvhodnější bude v tomto roce provést velkou opravu,“ řekl investiční ředitel Radek Olszar.
Pec je v provozu od roku 1952, od té doby se dělaly čtyři generální opravy. „Poslední generální oprava na VP6 proběhla v roce 1999, tedy před 22 lety,“ řekla mluvčí TŽ Petra Macková Jurásková. Pec od té doby vyrobila přes 22 milionů tun surového železa.
„Mělo by to vydržet minimálně 20 let. Kdysi bylo v České republice 12 vysokých pecí a každý rok se opravovala jedna. Teď jsou nové materiály, hlavně izolační, tím pádem pece vydrží daleko víc,“ řekl výrobní ředitel huti Česlav Marek.
Kvůli opravě vysoké pece bude mít podnik letos sníženou výrobu oceli a ocelových výrobků. „Abychom neovlivnili zákazníky, tak jsme už loni si udělali větší sklady a do příštího roku budeme vjíždět s menšími sklady. Ovlivníme i příští rok, takže jedna vysoká pec odstavená na 62 dní ovlivní množství výroby na tři roky,“ řekl Marek.
Uvedl, že podnik naplánoval opravu tak, že pec prakticky bez problémů dožila. „Ale jet ještě rok by byl velký problém, nebo spíš i nebezpečí. Nedostatek ocele v celé Evropě znamená, že na nás jsou obrovské tlaky od zákazníků. Automobilový průmysl, drát, roury, všude jedeme na 100 procent. Škoda, že nemáme tu pec, ale bez toho to nešlo,“ řekl Marek.
Rekonstrukce začala v srpnu. „Zásadním okamžikem zahájení opravy bylo takzvané sfoukání pece, kdy se do ní přestaly zavážet suroviny a postupným snižováním foukání vzduchu vsázka postupně klesla až na dno pece,“ uvedla Macková. Pak hutníci vypustili zhruba 330 tun zbytkového surového železa se struskou a pec začala chladnout. Surové železo se v ní znovu začne tavit 19. října.
„Zásadním momentem akce je renovace nístěje novými uhlíkovými bloky a instalace nových žáruvzdorných vyzdívek,“ uvedl Marek. Poměrně klíčové pro provoz pece podle něj bude souběžné zahájení provozu třetího nového ohřívače větru, s jehož rekonstrukcí huť začala před několika měsíci.
„Díky soustavě moderních ohřívačů větru spolu s instalací nových sestav předehřevu vzduchu dojde ke snížení spotřeby topného vysokopecního plynu při vytápění ohřívačů a ke snížení samotné produkce vysokopecního plynu. Tím dosáhneme snížení emisí oxidu uhličitého,“ uvedl Olszar.
Zajímavostí je dodávka speciální chladnice pro odpichový otvor, který si Třinečtí koupili až v Jihoafrické republice. „Jde o měděný odlitek, který umí vyrobit jen několik sléváren barevných kovů na světě. Speciální je v tom, že čistota měděného odlitku je 99,8 procenta mědi,“ řekla Macková.
Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku. Loni vyrobily 2,581 milionu tun oceli. V roce 2020 dosáhl podnik zisku 469 milionů korun a tržeb 35,1 miliardy korun. Nejprodávanějším výrobkem TŽ je dlouhodobě válcovaný drát, dalšími hlavními produkty jsou speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky nebo hutní polotovary. Včetně odloučených provozů mají TŽ přes 7000 zaměstnanců, i s dceřinými firmami je pracovníků okolo 10.000.
