Hlavní obsah

Třinec nabádá lidi, aby nepomáhali bezdomovcům. Chce je dostat z města

Foto: Unsplash

Ilustrační fotografie.

Třinec v kampani vyzývá obyvatele, aby přestali dávat peníze lidem bez domova. Cílem je dostat pryč bezdomovce, kteří pijí alkohol. Organizace Naděje má kampaň za problematickou. Vytlačení bezdomovců podle odborníků nic neřeší.

Článek

„Městská policie kontrolovala bezdomovce například u prodejny Tesco a podle dokladů zjistila, že víc než polovina není z Třince. Stahují se sem, protože u nás mají lidé dobré srdce a dávají jim peníze,“ řekla Seznam Zprávám primátorka města Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec). „Problém je, že bezdomovci místo toho, aby si koupili jídlo nebo něco potřebného, utratí vše za alkohol.“

Třinec proto spustil kampaň, v níž obyvatele nabádá, aby lidem bez domova peníze nedávali. Primátorka doufá, že se ukáže, kdo z bezdomovců chce svůj život zlepšit, postavit se na vlastní nohy, jak říká, a kdo nikoliv. Jak to chce Věra Palkovská poznat?

„Máme širokou sociální síť včetně azylového domu, kam mohou lidé bez domova jít. Podmínkou je, že tam nesmí být pod vlivem alkoholu. Takže kdo chce skutečně pomoci, tomu se péče dostane, kdo nikoliv a chce jenom vyžebrané peníze propíjet, ten přijde o výdělek,“ vysvětlila.

Cílem pak podle ní je, aby takoví bezdomovci z Třince odešli jinam a „neobtěžovali obyvatele, kteří si kvůli nim často ani nemohou odpočinout na lavičce“.

Ve vyjádření pro regionální informační server 3nec.cz ještě uvedla, že město důrazně vyzývá občany, aby žebráky a bezdomovce nepodporovali – finančně ani jinak.

„V dobrém úmyslu jsme už přešli přes čáru a pomoc v nouzi začíná být kontraproduktivní. Naším cílem je, aby se slušní lidé cítili v Třinci dobře a komfortně. Jednou z cest je proto finančně nepodporovat problémové jedince, kteří nemají zájem svůj způsob života měnit, a naopak jim jasně dát najevo, že pro žebrání není v Třinci místo,“ řekla serveru primátorka Palkovská.

Web dodal, že „město zvažuje omezit kapacity v azylových domech a do zimy se nebude rozdávat polévka“.

Foto: město Třinec

V Třinci se nyní lidé setkávají s tímto letákem.

Pro Seznam Zprávy primátorka upřesnila, že v případě polévky měla na mysli opět ty bezdomovce, kteří podle ní nechtějí žít lepší život. Podobně se to prý má s lůžky v azylovém domě.

Seznam Zprávy se Věry Palkovské zeptaly, zda věří, že pokud bezdomovci přestanou od kolemjdoucích dostávat drobné, přiměje je to ke změně životního stylu. A také zda si myslí, že i ti, kteří jsou patrně na alkoholu léta závislí, skutečně najednou přestanou pít. Primátorka v takový pokrok nedoufá. „Chceme, aby Třinec přestal být lákadlem pro problémové jedince. Pokud kampaň zafunguje a ocitnou se bez peněz, naše město opustí,“ odpověděla.

Naděje: Vytlačení bezdomovců nic neřeší

Podle Luboše Turzíka, metodika sociální práce z neziskové organizace Naděje, která se už od roku 1989 věnuje práci s lidmi bez domova, má třinecký problém více vrstev. Obecně podle něj jakákoli restrikce – zákazy, snižování kapacity služeb – nepovede k řešení bezdomovectví. Jak s mírnou nadsázkou dodal, „lidé se nestali bezdomovci, aby mohli jít na polévku do charity a spát na noclehárně“.

Turzík však třineckou situaci vztahuje i k aktuální koronavirové krizi. „Je vhodný ‚epidemiologický pohled‘, tedy dle možností pokračovat v nadstandardní péči o lidi bez domova, v současné době není vhodné péči omezovat. Omezení lůžek v azylových domech i jiných služeb sníží možnost sledovat zdravotní stav lidí bez domova,“ varoval.

Je podle něj důležité respektovat frustraci primátorky Věry Palkovské z těžko řešitelných problémů s lidmi bez domova. „Na druhou stranu, kdyby Praha a Ostrava vrátily lidi bez domova, kteří mají trvalý pobyt v Karviné, zpět do Karviné, počet bezdomovců by se v Karviné minimálně zdvojnásobil,“ nabídl otočený úhel pohledu.

K samotné kampani, kterou třinecká radnice spustila, má výhrady. Například termín „zákaz žebroty“ na něj prý působí, jako by se ocitl o sto let zpět. „Nevíme, zda je podložená sociologickým výzkumem. Je vhodné zvážit, zda kampaň nezvýší riziko útoků proti lidem bez domova. Obecně se domnívám, že významně nepřispěje k řešení bezdomovectví. Žebrání je jedním ze zdrojů obživy lidí bez domova, ale není jediným důvodem setrvávání v okolí nákupních center. Je velmi pravděpodobné, že i při snížení objemu vyžebraných věcí, jídla nebo peněz, lidé bez domova svá místa neopustí. Je pro ně důležitý i sociální kontakt nebo plné popelnice,“ uvedl.

Současně ale připustil, že je leták ve své podstatě koncipovaný správně. Nabídka informací místo peněz nebo upozornění, že peníze umožní přežívání, ale nic neřeší, jsou namístě. Přesto kampaň jako celek podle jeho mínění selže.

„Takový problém mají i jiná města. Je potřebné systémové řešení v celém regionu, aby tíži řešení bezdomovectví nenesla jedna obec,“ podotkl Turzík. „Obecně platí, že se lidé bez domova stahují do oblastí, kde existují zdroje k řešení bezdomovectví – zaměstnanost, občanská infrastruktura, rozvinuté sociální služby, dostupná zdravotní péče. Vytlačení bezdomovců do oblastí, kde nemají zdroje k řešení svého bezdomovectví, situaci zhoršuje. V konečném důsledku se jejich počet zvýší a stejně se stáhnou do větších sídel.“

Doporučované