Článek
Brno v ceně nemovitostí prolomilo hranici, o níž developeři ještě před dvěma lety hovořili jako o nepřekročitelné. Cena bytu v novostavbě vzrostla v prvním čtvrtletí tohoto roku na více než 108 tisíc korun za metr čtvereční. Nejlépe šly na odbyt garsonky, za takový byt o velikosti 35 metrů čtverečních zájemce zaplatí 3,9 milionu korun. Vyplývá to z údajů společnosti Trikaya.
Nemovitosti v Brně jsou tak pro stále větší skupinu lidí nedostupnější. Druhé největší město v Česku navíc získalo nelichotivý primát. Zájemce o 55metrový dvoupokojový byt potřebuje na jeho koupi třináct průměrných ročních platů.
Je to dokonce o devět měsíců víc než v Praze. Ta má sice nejdražší ceny bydlení, ale oproti Brnu také vyšší průměrné platy. Na konci loňského roku tam podle Českého statistického úřadu dosahovaly téměř 46 tisíc korun, v Brně to bylo 37 800.
„Zvyšování průměrné ceny pražských bytů pokračovalo i v prvních dvou měsících roku 2021. Částka za metr čtvereční stoupla o 2,8 % na 123 400 Kč, tempo růstu cen je tedy nejrychlejší v porovnání s jednotlivými sledovanými obdobími roku 2020,“ uvedla na svém webu společnost Deloitte, která pravidelně uveřejňuje mapu cen nemovitostí.
V Brně oproti loňsku nemovitosti podražily o 27 procent, garsonky dokonce víc než o třetinu. Nahrává to investorům a spekulantům.
„Alarmující není jen meziroční zdražení, ale také enormní růst cen v posledním čtvrtletí, který je nyní kolem 12 procent. Na vlastní byt tak každé další tři měsíce nedosáhne větší procento lidí střední třídy a ve velkém se začne přecházet do nájemního bydlení, což pouze podporuje skupování bytů velkými hráči a nemovitostními fondy,“ uvedl ředitel společnosti Trikaya Alexej Veselý.
Za nárůstem cen podle expertů stojí především malá nabídka, zastaralý územní plán a s tím spojená pomalá výstavba nových bytů. V Brně je volná necelá pětistovka bytů v novostavbách. V prvním čtvrtletí se nově začalo prodávat 324 bytů, nicméně ale tři čtvrtiny pocházely z jediného rezidenčního projektu.
Pro obě největší města platí, že pandemie onemocnění covidu-19 zdražování nezbrzdila. „Ekonomové předpokládali, že při pandemii dojde k zastavení, nebo mírnému otočení růstového trendu. Šly proti sobě dva tlaky. Tlak kupujícího a prodávajícího developera, či realitek. Zájemci čekali na otočku v cenách, která ale nenastala. Populace se utvrdila, že nemovitosti jsou v kurzu i v takto těžkých obdobích,“ uvedl ekonom Petr Pelc z investiční společnosti Cyrrus.
Brno se v bytové problematice podle něj oproti Praze liší ve třech základních aspektech: není o něj takový zájem mezi turisty, převis poptávky je ale enormní nad nabídkou a navíc je tu silná skupina studentů technických oborů, kteří jsou ochotní si po konci studia vzít hypotéku.
Přibývá také fondů kvalifikovaných investorů, kteří skupují velká portfolia bytů. Za fondy stojí bohatí jedinci, kteří považují sázku na byty za velmi rozumnou a bezpečnou investici. V Česku také skupuje nemovitosti stále víc cizinců.
„Do hry o brněnské nemovitosti se pustili kromě investorů, které láká vidina zisku, i spekulanti, již tu dříve nebývali běžní. Vlastní řadu bytů, v nichž nikdo nebydlí, a slouží tak pouze k uchování hodnoty. Tento trend podpořil jednak sám dramatický růst cen, ale také zrušení daně z nabytí nemovitosti, která právě od krátkodobých spekulativních nákupů částečně zrazovala,“ připomněl další faktor obchodní ředitel společnosti Trikaya František Šudřich.
Experti zatím nevidí „světlo na konci tunelu“ alespoň ve zbrzdění trendu zdražování. „Stále máme zažitý zvyk vlastnit. V zahraničí je procento lidí v pronájmu výrazně větší a tento trend bude stále častější i u nás,“ doplnil Pelc.
Bude tak přibývat lidí, kteří se přestěhují na venkov, kde v některých regionech ceny nemovitostí klesají. „Běžní občané se zájmem o vlastní nemovitost se budou i nadále stahovat za hranice Brna a porostou náklady na infrastrukturu i provoz města,“ naznačil Veselý.
Ceny ve velkých městech podle expertů porostou dál. „Zastavit by to mohlo pouze zastropování nájemného. To však zatím neočekávám,“ dodal Pelc.
