Článek
Čerstvě jmenovaný ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) chce na úřadu nejdříve řešit platy v kulturní sféře a některé konkrétní urgentní záležitosti včetně situace v Národní galerii Praha (NGP) a Muzeu umění Olomouc (MUO).
Novinářům to řekl dnes poté, co ho do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman a na ministerstvo uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády apeloval na to, aby se Zaorálek soustředil na obnovu kulturních památek.
„Platy jsou na mnoha místech zpropadeně nízké a nedůstojné. Ačkoliv končí debaty o rozpočtu, myslím, že by bylo fér, abych do nich ještě mohl vstoupit,“ řekl Zaorálek.
Nový ministr kultury také mluvil o památkové péči. „Nikdo soudný nemůže popřít, že stav památek v této zemi je pořád strašně zanedbaný,“ sdělil Zaorálek. „Je to dědictví naší minulosti, naši sousedé jsou na tom v tomto směru o dost lépe,“ dodal.
Podle Zaorálka je kultura něco, co může národ spojovat v kritických chvílích. „Společná kultura je možná způsob, jak přežít do budoucna.“
Podívejte se, jak probíhalo jmenování Lubomíra Zaorálka do funkce na Pražském hradě
Dnes odpoledne má Zaorálek na programu první schůzku se svým nejbližším týmem na ministerstvu. Chce se s kolegy seznámit a rozdělit si práci na urgentních věcech. Vrátit se plánuje například k některým rozhodnutím, která jeho předchůdce Antonín Staněk (ČSSD) učinil těsně před svým odvoláním. Například to, podle kterého už Hadí lázně v Teplicích nejsou kulturní památkou. „Zajímá mě to, budu se s tím chtít seznámit,“ uvedl Zaorálek.
Zabývat se bude i NGP a MUO. Odvolání šéfů těchto institucí Jiřího Fajta a Michala Soukupa kvůli údajným pochybením v hospodaření spustilo kritiku Staňka, po které v čele kultury skončil. V případě pražské galerie si chce Zaorálek nechat poradit od odborníků, zda nevypsat nové výběrové řízení na jejího ředitele, což nyní zvažuje. Do Olomouce se plánuje vypravit. „Když to absolvuji, věřím, že budu moudřejší než dnes,“ řekl. Dodal, že si přeje především mluvit s přímými aktéry jednotlivých záležitostí.
Jednat chce dál i o rozpočtu. Po odvolání Staňka na konci července jednal s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o penězích náměstek René Schreier, který dohodl navýšení příjmů proti původnímu návrhu o 440 milionů korun. Letos výdaje resortu činí asi 14,78 miliardy korun, v příštím roce by to po započtení slíbené sumy mělo být zhruba 14,8 miliardy. „Byl bych rád, abychom mohli otázku platů ještě zvednout a najít způsob, jak podmínky zlepšit,“ konstatoval Zaorálek.
Zaorálek se stal novým ministrem kultury po zhruba čtvrt roku trvající vládní krizi. Ta začala na konci května, kdy prezident odmítl přijmout demisi Antonína Staňka z funkce ministra kultury. Staněk chtěl odstoupit z důvodu kritiky, která se snesla na jeho hlavu po odvolání ředitele Muzea umění v Olomouci a ředitele Národní galerie. Obě personální změny ostře kritizovala umělecká komunita.
ČSSD se pokusila Zemanovi a premiéru Babišovi navrhnout nové jméno ministra kultury – Michala Šmardu. Ačkoli se zprvu zdálo, že Zemanovi se nový kandidát zamlouvá, posléze začal prezident říkat, že Šmarda není pro resort kultury odborně způsobilý.
V souvislosti s nastalou krizí proběhlo vždy v pozměněném složení Babiš, Hamáček, Zeman, Staněk přes deset schůzek. Michal Šmarda se po vleklých tahanicích rozhodl, že svoji nominaci stáhne, čímž de facto krizi ukončil.
Nového nominanta Hamáček oznámil krátce po Šmardově odstoupení. Prezident se jmenováním Zaorálka souhlasil.