Tříměsíční manko ve výuce? Důležitější jsou jiné věci, varují učitelé

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Ráno otevřít počítač, pak udělat úkoly, po nich další výuka před obrazovkou a nakonec dodělat úkoly. A zítra znovu. A za týden totéž. A i další měsíc. V tomhle koloběhu strávily české děti loňský a předloňský rok. S výjimkou různě dlouho trvajících přestávek, kdy se mohly nakrátko vrátit do školy.

Za distanční výuku zaplatily třemi měsíci. Takový byl podle studie PAQ Research a Kalibro propad ve znalostech mezi žáky páté třídy před prvním uzavřením škol v roce 2020 a páťáky o rok později, už s covidovou náloží v aktovce.

Zní to možná hrozivě, ale podle odborníků je to vlastně dobrá zpráva. Vždyť české děti strávily na distanční nebo kombinované výuce od března 2020 podle mezinárodního srovnání UNESCO dohromady 46 týdnů, tedy více než jeden celý školní rok.

A stejný pohled má na manko i učitel přírodopisu a chemie na základní škole Blatenská v Horažďovicích Petr Curko.

„Určitě si nesmíme nalhávat, že vše proběhlo bez následků a jizev na duši. Poslední výzkumy ale ukazují, že černé scénáře se naštěstí nevyplnily. Ačkoliv čeští žáci strávili na distanční výuce téměř 300 dní, reálné opoždění vychází přibližně na 3 měsíce, což lze při zpětném ohledu označit za úspěch,“ myslí si Curko.

Po nekonečném vzdělávání z domova si některé děti těžko zvykají na jindy zcela běžný režim. Ráno vstát, dopoledne strávit ve škole, během hodiny pracovat, o přestávce se bavit nebo si vydechnout a odpoledne strávit na kroužku.

„Hlavním cílem současných dní by kromě doplnění učiva samotného proto měla být i ritualizace oslabených návyků. Někteří žáci si po dlouhé době neregulovaného self-managementu velmi těžce zvykají na pravidelný režim všedního dne. Vše je ale určitě pouze otázkou času,“ věří Curko.

Zajedno s ním je také učitelka matematiky a informatiky na brněnské ZŠ Labyrinth Štěpánka Baierlová.

„Některé děti se stále snaží srovnat s jinými povinnostmi, aby měly například připravené věci, které k výuce potřebují, nebo nezapomínaly na úkoly, které mají splnit,“ popisuje pedagožka.

Jak důležité je věnovat se nejen návratu do správného režimu, ale zaměřit se také na duševní pohodu dětí, ukázalo nedávné šetření výzkumného týmu Schola Empirica pro organizaci Eduzměna. Z dotazování mezi dvěma tisíci žáků z 34 základních a středních škol na konci minulého školního roku vyplynulo, že každé čtrnácté dítě se potýká s nějakou formou depresivity nebo úzkosti.

„Nám nemá jít o to, aby se chybějící tři měsíce doučily, ale aby děti dokázaly po distanční výuce správně navázat. Měli jsme plnou pusu toho, jak budeme myslet po návratu dětí do lavic na jejich duševní zdraví, ale mám pocit, že jsme na to velmi rychle zapomněli,“ zdůrazňuje Petra Mazancová, učitelka Gymnázia Josefa Jungmanna v Litoměřicích a předsedkyně sdružení pedagogů Učitelská platforma.

Na žáky a studenty je toho na začátku školního roku skutečně možná až příliš. Přitom jen doplácí na covid a přesvědčení odcházející vlády, že školy jsou semeništěm pandemie, a musely se proto ze všech institucí společnosti vždy zavírat jako první.

Například deváťáci ale musí případné ztráty za poslední dva školní roky dohnat co nejrychleji. Covid necovid, na jaře je čekají přijímací zkoušky na střední školy. Z jejich úrovně tvůrce testů – státní organizace Cermat – neslevil ani loni. Žáci dostali ale dva pokusy a delší čas na jejich vypracování. Navzdory doporučení Ministerstva školství, aby učitelé nezačali zameškané učivo hned od startu nového školního roku dohánět, pedagogům nic jiného nezbývá, pokud chtějí žáky ve zlomových ročnících dobře připravit na zkoušky.

„Rozhodně musíme víc opakovat, ale není to žádná katastrofa. Distanční výuka byla i příležitostí jak se učit nové věci. Zrovna matematika má ale velkou návaznost. Například v osmém ročníku se začíná s algebrou. Zjednodušeně řečeno se tedy přechází z hezkého světa čísel do světa písmen, závorek a mnohočlenů. A pokud se někdo přestane chytat, tak je to pro něj v deváté třídě úplná čínština,“ popisuje jeden příklad učitel matematiky a zeměpisu Petr Kadlec, který se proto snaží se žáky co nejvíce opakovat.

Zrovna v matematice navíc dětem nepřidá, že ztratily cvik. „Obecně můžu říct, že dostala zabrat počtářská dovednost. Bude chvíli trvat, než se děti zase rozpočítají, protože něco jiného je řešit příklady doma, když na ně máte v podstatě neomezeně času, a ve škole, kde musíte trochu přidat,“ dodává Baierlová.

Organizace EDUin proto apeluje na Ministerstvo školství a jemu podřízenou organizaci Cermat, aby připravily plány pro úpravu přijímacích, ale i maturitních zkoušek.

„Zaostávající žáci začínají být díky návratu do škol a potřebě doučování dobře vidět a zaslouží si upravit podmínky tak, aby nemuseli kromě problémů s bydlením, s rodiči nebo se současnou školou překonávat další překážku v podobě neadekvátně nastavené závěrečné zkoušky,“ říká analytik EDUinu Jan Zeman.

A to je další důležitý bod, který učitelé zmiňují. Žáci se skutečně obtížně vrací do běžného školního režimu, na každého ale měla distanční výuka jiný dopad.

„Vidím na některých dětech, že se jim velmi špatně opět sžívá s kolektivem. A samozřejmě je velmi znát, pokud žákovi mohla pomoct během distanční výuky rodina,“ zaznamenává rozdíly po návratu do lavic učitelka češtiny a občanské výchovy Milena Jakoubková.

„Mohu říct, že v drtivé většině se výkony žáků ve škole zrcadlily do distanční výuky – ctižádostiví jedinci navázali na své běžné výkony i v pokojíčku, u slabších žáků to pak byl mnohokrát příslovečný boj o každé drobné zlepšení,“ dodává Curko.

Na druhou stranu se učitelé shodují, že třeba introvertní žáci se v distanční výuce doslova našli. Naprosto jim vyhovovalo, že si mohli tempo výuky diktovat sami. Pro všechny ostatní, kterým distanční výuka více vzala, než dala, a těch byla většina, je tady doučování. Na podzim mohou školy čerpat z 250 milionů, které Ministerstvo školství mezi ně rozdělilo. Od ledna pak na tento projekt naváže dvouletý program doučování a podpory z Národního plánu obnovy za 3 miliardy korun.