Článek
„Je moc bezva, že profíci budou zase moci kopat do meruny nebo šťouchat do puku. Stejně jako doufám, že jiní profíci si třeba konečně zahrají na své hudební nástroje a také zazpívají. Co je ale mizérie, že školáci nadále zůstávají doma a postupně ztrácejí vědomosti – to je hořká realita – při distanční výuce, která bohužel někdy ani výukou není, a budou čelit, nebo už dokonce čelí potenciálním patologickým změnám v rodinách a třídních kolektivech. Holt někdo to vylobbovat umí, někdo ne,“ zareagoval Ivan Langr sarkasticky na uvolnění covidových pravidel pro profesionální sport. Langr je za Starosty pro Liberecký kraj náměstkem primátora Liberce. Na starosti má právě školy.
Proti jejich uzavření dlouhodobě bojuje. Tvrdí, že školy nejsou rizikové. Opírá se ovšem pouze o údaje, které má z libereckých škol. O srovnávací celostátní data požádal stát v den uzavření základních škol, dodnes je ovšem nemá. Považuje to za neuvěřitelné a šokující.
„Existují skutečně reálná fakta, že naše školy byly rizikovými ohnisky epidemie? V Libereckém kraji určitě ne, k datu uzavření všech škol jsme tu měli 0,25 % nakažených dětí ze všech stupňů škol, vyjma vysokých škol. A od stejného data také čekám, zda mi Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předloží konkrétní statistiku růstu počtu nakažených dětí v každém ze čtrnácti českých krajů vždy v týdenních cyklech v období od 18. září do 9. října. Výsledek je zatím tristní,“ dodal Langr.
Ani jedno z ministerstev se podle něj k vydání dat nemá, byť je pravidelně shromažďují krajské hygieny. „Prý k tomu nemají jako instituce oprávnění. Proboha, a kdo jiný? Kdo předložil návrh na uzavření škol? Rozhodovalo se expertně na základě exaktních dat, nebo dojmů a politických tlaků? Přijde mi to jako naprosto šokující, neuvěřitelné,“ rozhořčil se školský náměstek.
Dodal, že se nevzdá a po konkrétních datech půjde dál.
Mezitím ale například ekonom a pedagog Daniel Münich publikoval na Seznam Zprávách svou analýzu, z níž plyne, že by otevření škol bylo nyní příliš riskantní. Zjednodušeně řečeno, opírá se o fakt, že se stát v polovině září rozhodl neposílat bezpříznakové mladistvé na covidové testy a nehradit jim je. Což vedlo k tomu, že teď nikdo neví, kolik dětí a teenagerů je dnes bezpříznakově infekčních. „Pokud je dnes mezi dětmi a mladými virová nálož zcela neznámého rozsahu a pokud pro jejich efektivní trasování a testování včetně těch bezpříznakových nejsou zajištěny dostatečné kapacity, je otevření škol v tuto chvíli příliš nebezpečným experimentem,“ píše Münich.
V rozhodování o osudu školních dětí každopádně panuje chaos. Oficiálně by školy měly zůstat zavřené minimálně do konce současného nouzového stavu, tedy do 20. listopadu. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) ale nevyloučil, že by se jednotlivé stupně mohly opět otevřít i dříve. Vše bude záležet na vývoji epidemie v Česku. Jako první by se v každém případě měli do lavic vracet žáci prvních a druhých tříd základních škol, společně s nimi pak děti ze speciálních škol.
Druhou skupinou jsou deváté třídy základních škol a závěrečné ročníky středních a vyšších odborných škol. Zatímco jedni se potřebují nachystat na přijímací zkoušky, ti druzí přišli už o druhé pololetí třetího ročníku a teď i minimálně část toho posledního.
Seznam Zprávy současně přinesly analýzu ze sousedního Německa. Opět ve zkratce: Expertům se nepodařilo najít jediný důkaz, že by znovuotevření škol za přísného koronavirového režimu v Německu jakkoliv přispělo k zrychlení šíření koronaviru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řekl, že odhady ohledně termínů návratu do škol by mohly být jasnější v pátek, kdy bude o nejnovějších předpovědích informovat ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
