Článek
Abychom sami přispěli k větší odpovědnosti celé společnosti, můžeme dělat řadu kroků, které naše působení na životní prostředí zlepší.
Každý z nás si ráno jistě čistí zuby, ne všichni však během toho zastavíme tekoucí vodu. I taková drobnost může přispět k šetření vody, která bude brzy kriticky ohroženým zdrojem. Podle odborníků i aktivistů není ale ani osobní střídmost dostatečná ve chvíli, kdy velké korporáty svoji spotřebu nehlídají.
Dalším možným krokem je třídění odpadu. Docházková vzdálenost z domu ke kontejnerům na tříděný odpad je dnes v Česku v průměru 91 metrů.
Abychom takového odpadu mohli produkovat méně, je možné se například vyhnout používání jednorázových plastů – místo pytlíku na pečivo můžete nosit vlastní látkový pytlík, místo nákupu balených slazených nápojů si můžete do vlastní lahve točit vodu. Jen v Praze najdete desítky pítek i ve veřejném prostoru. Abyste našli to nejbližší, můžete třeba do aplikace Mapy.cz zadat heslo „pítko“, a cesta bude hned mnohem snazší.
Do koloběhu peněz a energie se zapojujeme i výběrem dodavatele energií do vlastní domácnosti. Někteří poskytovatelé elektřiny již dnes nabízí možnost odebírat „zelenou elektřinu“, tedy tu, která pochází z obnovitelných zdrojů.
Tohle neděláme, ale měli bychom
Klimatologové se shodují, že je třeba jednat globálně. Kroky jednotlivce jsou správné a mohou utišit lidské svědomí. Je ale potřeba se na život na teplejší planetě adaptovat. Vedle každodenních drobností by tak měla společnost tlačit i na politiky, nadnárodní firmy a korporace. Ty jsou zodpovědné za většinu vypouštěných emisí i za vysokou spotřebu energie.
Politici se například ke snížení emisí skleníkových plynů zavázaly už v roce 2015 podpisem Pařížské dohody. Spojené státy od ní ale pod vedením prezidenta Donalda Trumpa odstoupily. Aktivisté i klimatologové proto doporučují občanům, aby na politiky vyvíjeli větší tlak. Představte si, že byste s každou vytříděnou PET lahví napsali jeden email do Poslanecké sněmovny či Senátu.
Proč je to všechno tak důležité?
Podle nejnovější zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu je klíčové udržet růst globálního oteplování pod 2°C ve srovnání s předindustriální dobou, tedy s obdobím před 18. stoletím. K tomuto cíli se státy OSN zavázaly již zmíněnou Pařížskou dohodou.
Na konci 21. století očekávají klimatologové průměrnou globální teplotu o tři stupně vyšší. Ideální cíl pro potlačení výrazných dopadů na náš ekosystém vytyčili odborníci na jeden a půl stupně celsia. Už dnes, kdy je to zhruba jeden stupeň, vnímáme teplejší a vyprahlejší léta, menší úrodu zemědělců nebo častější a rozsáhlejší požáry po celém světě.
Klimatologové upozorňují, že v budoucnu nás může kromě horších podmínek pro pěstování zemědělských plodin čekat také například výrazné tání ledovců, které povede k navýšení hladin oceánů. Pro nížinaté přímořské země by to třeba znamenalo zatopení částí jejich území.
