Článek
Bruselský čurající chlapeček v pondělí oblékl speciální obleček. V modrém triku s nápisem NATO a vlajkou aliance v bronzové ruce dala tato ikona jasně najevo, čím belgická metropole na začátku týdne žije. Po třech letech se tam sešla třicítka lídrů spojeneckých států, kteří mají jednat o nové koncepci NATO 2030.
Nejvyšší prioritu mají na summitu vztahy s Ruskem a Čínou. „Čína se nám přibližuje,“ řekl na tiskové konferenci před jednáním třicítky lídrů generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
„Vidíme ji v kyberprostoru, vidíme ji v Africe, v polární oblasti. Rovněž jsme svědky výrazných investic do naší vlastní zásadní infrastruktury, již se snaží mít pod kontrolou,“ upřesnil.
Vztahy NATO a Ruska jsou podle Stoltenberga v nejhorším bodě od konce studené války. „V jednání Ruska sledujeme vzorec agresivních kroků vůči jeho sousedům,“ odkázal generální tajemník na výpady Ruska v případě Ukrajiny a Gruzie. Zmínil ale také další ruské akce – třeba kyberútoky či hybridní útoky namířené i proti spojencům NATO.
Zástupci pobaltských států jako Litva nebo Estonsko se vůči ruským krokům vymezily. Podle litevského prezidenta Gitanase Nausèdy se začíná problém stávat i z Běloruska, poslední evropské diktatury. Zemi se totiž podle něj snaží Rusko „pohltit“, čímž Bělorusko ztrácí poslední známky nezávislosti.
Great pleasure and privilige to inaugurate together with @NATOBrazeB and @DelphineHouba the famous 🇧🇪 Manneken Pis with his specially designed #NATO suit on the occasion of #NATOSummit in Brussels today. Surely a unique collector's item ☺️ pic.twitter.com/KnPaHLNa90
— Pascal Heyman (@PascalHeyman) June 14, 2021
Lotyšský prezident Egils Levits zareagoval i na vyjádření francouzské hlavy státu Emmanuela Macrona z roku 2019. Ten tehdy prohlásil, že NATO zažívá mozkovou smrt, jeho lotyšský protějšek ale v pondělí řekl, že takový dojem nesdílí. „NATO je velmi aktivní, velmi živé,“ opáčil.
Vnitřní spory, klima, Afghánistán
Na summitu se mají hlavy států NATO zaměřit i na další palčivé otázky. Zpravodajský server Euractiv má k dispozici dokument s předběžnými závěry summitu. Uvedl, že v závěrečném vyjádření má být například nepřímo zmíněno i rostoucí napětí mezi spojenci – Tureckem a Řeckem. A to kvůli sporům o vymezení hranic a námořních ekonomických zón ve Středozemním moři.
Důležitým bodem jednání je i upevnění vztahů členů NATO s členskými státy Evropské unie i dalšími partnery, mimo jiné Japonskem, Novým Zélandem, Jižní Koreou nebo Austrálií. Podle diplomatických zdrojů Euractivu chce Turecko zahrát do autu posílení spolupráce s Kyprem, který je dalším aktérem zmíněného sporu ve Středomoří a zároveň členem EU.
NATO by mělo podle serveru také objasnit, že „nemá v úmyslu po Evropě rozmístit pozemní rakety“. Zároveň má zdůraznit, že „dokud jaderné zbraně existují, NATO zůstane nukleární aliancí“. Právě i o jaderných zbraních a jejich kontrole bude ve středu jednat americký prezident Joe Biden se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Podle serveru Politico v této věci uvnitř NATO panují neshody. Francouzský prezident Emmanuel Macron se vyjádřil, že by chtěl být součástí vyjednávání další dohody o kontrole zbraní. Podle něj jde i o evropský problém, protože jsou jaderné pumy rozmístěné po starém kontinentu. Někteří zúčastnění to ale vidí jinak – jde podle nich jednoduše o jednání dvou zemí s největším jaderným arzenálem.
Ačkoliv víkendové setkání zemí skupiny G7 očekávané výsledky v případě otázky klimatické změny nepřineslo, lídři NATO mají v tomto ohledu vytyčit své alianční cíle. Ty se týkají mimo jiné snížení skleníkových plynů, jež po sobě zanechávají vojenské aktivity.
Diplomaté NATO jsou ale skeptičtí. „Nedokážeme si představit, že bude F-35 létat na vodík,“ uvedl nejmenovaný představitel pro Euractiv. Ve hře je ovšem modernizace arzenálu zemí, které stále používají zařízení z dob studené války.
Jedním z důležitých momentů summitu Severoatlantické aliance je i přítomnost amerického prezidenta Joea Bidena. Na rozdíl od svého předchůdce Donalda Trumpa, který vazby na Evropu a NATO spíše rozvázal a význam aliance zpochybňoval, se Biden zavázal k utužení spojeneckých vztahů.
V Bruselu zopakoval, že pátý článek Severoatlantické smlouvy je „svatý závazek“. Jedná se o ustanovení, jež říká, že napadenému členovi NATO mají spojenci pomoci.
Se Spojenými státy přímo souvisí i další z položek na programu summitu NATO – stahování spojeneckých jednotek z Afghánistánu. To v případě amerických vojáků započal už Trump, jeho dokončení Biden slíbil do 11. září. Tedy na výročí teroristického útoku na newyorská Dvojčata, který de facto válku v Afghánistánu odstartoval. Spojenci začali členy svých ozbrojených složek z této středovýchodní země stahovat též.
Přečtěte si texty ze seriálu Seznam Zpráv o válečném konfliktu v Afghánistánu:
Takový vývoj ale podle NATO neznamená ukončení vztahů s Afghánistánem. Vede nicméně k jejich další fázi, jež bude i nadále zahrnovat finanční podporu a vojenský trénink.
Česko závazek nesplní
Českou republiku na summitu reprezentuje prezident Miloš Zeman. Do Bruselu odletěl spolu s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem a šéfem rezortu obrany Lubomírem Metnarem.
Na summitu lídři mají jednat i o výdajích na obranu. Už nyní je podle sobotního vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jasné, že Česko závazek z roku 2014 vůči NATO nedodrží. Do roku 2024 nepočítá s dvěma procenty z českého HDP na obranný rozpočet – podle Schillerové je v plánu výdaj ve výši necelého jednoho procenta a půl.
„Neblížíme se k těm dvěma procentům tak, jak bychom chtěli… Z mé strany můžete očekávat další kroky, ale zdali se to podaří, to bude i věcí nové administrativy po volbách,“ konstatoval v pondělí v Bruselu podle ČTK ministr obrany Metnar.