Článek
Dopady krize Česko překoná jako jedna z posledních evropských zemí. Nepříliš optimistická vyhlídka vyplývá z makroekonomické predikce Ministerstva financí. Ještě napřesrok bude hospodářský výkon jen o procento vyšší než v posledním roce před krizí.
„Česká ekonomika byla zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila hluboký propad ekonomiky, který za celý rok 2020 dosáhl 5,8 procenta,“ připomíná mluvčí Michal Žurovec.
Letos bude tuzemské hospodářství loňský výpadek korigovat jen o 3,2 procenta, především z toho důvodu, že se dosud nezotaví export. V roce 2022 se výkon zdejší ekonomiky vylepší o 4,2 procenta, především zásluhou očekávání, že rodiny konečně začnou utrácet. Fakticky to znamená, že ekonomika zaplatí za pandemii koronaviru třemi ztracenými roky.
Česko se tím podle ministerské predikce zařadí mezi země, které krize zasáhla nejvíc. Ze srovnání s prognózou Evropské komise vyplývá, že letošní pokles HDP proti roku 2019 bude v tuzemsku šestý nejhlubší. Méně příznivou bilanci předpovídají bruselští experti pouze pěti státům, jejichž ekonomika stojí a padá s letní turistikou, tedy Chorvatsku, Portugalsku, Řecku, Itálii a Španělsku. Měřeno očekávaným výkonem roku 2022 utrpělo Česko dokonce nejvíc po Itálii, Španělsku a Portugalsku.
Data ze všech prognóz jsou ovšem mimořádně nejistá. „Hlavním negativním faktorem je vývoj epidemické situace,“ připomíná nejen Čechům mluvčí Žurovec.
Tuzemskou ekonomiku může ohrozit ještě nedostatek pracovních sil, zdražování a potíže automobilového průmyslu. Naopak pomůže, když spotřebitelé v nákupech rozpustí rekordní úspory z měsíců, kdy byly zavřeny obchody.
Ministerstvo financí nepropadlo skepsi do té míry, aby nevylepšilo plán příjmů státního rozpočtu na příští rok. Schodek navržený ministryní Schillerovou na 390 miliard korun byl ohrožen, když parlament v létě odhlasoval další mimořádné výdaje, v první řadě vyšší důchody pro matky za 18 miliard a o 15 miliard vyšší příspěvky zdravotním pojišťovnám.
Ministerští experti však vylepšili proti dubnové předpovědi o čtyři procenta objem mezd, který se v příštím roce vyplatí. To znamená, že se na daních z příjmu zaměstnanců a na pojistném vybere o 25–30 miliard korun navíc proti odhadu, na kterém stojí dosavadní verze rozpočtu. Vyšší penze a podpory pojišťovnám tedy bude možné přidat k výdajům, schodek přesto zůstane na 390 miliardách.
