Nejdřív se přimlouval v kavárně, pak se třikrát dovolal. Dvě role šéfa žalobců

Když nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v roce 2014 poprvé kontaktoval soudce Jana Czernina, sotva předpokládal, že se informace o jeho schůzkách s tímto kolegou z justice dostanou na veřejnost. A že si tím může pošramotit reputaci.

Pavel Zeman se na setkáních s Janem Czerninem pokoušel vyjednávat za svého známého, farmáře a majitele penzionu u Třeboně. Cílem mělo být urovnání sporů tohoto podnikatele se soudcovým vzdáleným příbuzným, Karlem Eugenem Czerninem. Ten předtím zrestituoval pozemky, na kterých farmář hospodařil.

Schůzky se přitom odehrály v době, kdy se rozběhla trestní kauza, která mohla restituce v konečném důsledku zpochybnit. Farmáři Petru Habersbergerovi, jenž se snaží dostat k restituovaným polnostem, tím pádem na vývoji případu velmi záleželo.

Za těchto okolností se Pavel Zeman neměl podnikatele zastávat. Nejvyšší státní zástupce se nesmí soukromě zapojovat do sporu, s nímž souvisí nějaké trestní stíhání. Ze své pozice totiž může vývoj každého takového případu ovlivnit.

A právě to Zeman později udělal. V dotyčné kauze se třikrát ohradil proti osvobozujícím rozsudkům a přes opakovaná dovolání k Nejvyššímu soudu se fakticky zasadil o to, že soudy nakonec rozhodly podle jeho představ - a ku prospěchu majitele penzionu Habersbergera, za něhož se předtím neformálně přimlouval.

O Zemanově problematickém chování v této kauze by se možná nikdo nedozvěděl, kdyby se Jan Czernin nakonec nerozhodl, že informace o schůzkách s šéfem žalobců zveřejní. Sepsal o nich čestné prohlášení, které mají Seznam Zprávy k dispozici.

První schůzka Jana Czernina s Pavlem Zemanem se uskutečnila 11. června 2014 v pražské kavárně Tobruk. Podnik vybral sám Pavel Zeman - podle Jana Czernina s odůvodněním, že tam nebudou příliš na očích.

„Kromě společenské konverzace o právnických povoláních apod. jsem měl na první schůzce dojem, že se snaží získat více informací o restituci majetku po Josefině Czerninové, mj. dle jeho informací i o polnostech, které měl p. Habersberger léta pronajaté od státu a chtěl je privatizovat, aby o ně rozšířil svůj statek,“ popsal Jan Czernin.

Druhá schůzka se uskutečnila koncem srpna 2014 v soudcově bytě. Už předtím se objevila v médiích zpráva, že začalo trestní stíhání dvou úřednic z magistrátu kvůli přiznání občanství Josefině Czerninové, které opět otevřelo cestu k restituovanému majetku.

Napotřetí šéf žalobců oslovil Jana Czernina v listopadu téhož roku, sešli se znovu v soudcově bytě. Tehdy už Zeman podle soudce otevřeně nadhodil, že by se jeho příbuzný Karl Eugen Czernin a farmář Petr Habersberger měli dohodnout. Jan Czernin ale podle svého prohlášení šéfovi státních zástupců vytkl, že vzhledem ke svému postavení nemůže dělat v tomto sporu zprostředkovatele.

Pavel Zeman se odmítl ke schůzkám se soudcem Czerninem vyjádřit. V reakci na otázky Seznam Zpráv uvedl, že jde o soukromou věc, kterou nehodlá komentovat. Zdůraznil, že se určitě neprovinil proti etickým zásadám své profese.

Po zveřejnění textů vydal prohlášení. „Důrazně odmítám, že bych učinil jakékoliv kroky, kterými bych jako nejvyšší státní zástupce zpochybnil svou nestrannost při rozhodování,“ reagoval Zeman.

„S panem soudcem jsem mluvil, rozhodně to však bylo v jiném duchu, než pan soudce líčí. Pokud to vnímal jako nepřiměřenou intervenci, tak je zvláštní, že tuto informaci nezveřejnil již v roce 2015, kdy bylo podáno první dovolání ve věci, a činí tak až po šesti letech. Nejvyšší soud třikrát přisvědčil námitkám Nejvyššího státního zastupitelství, a potvrdil tak, že dovolání bylo vždy podáno oprávněně,“ dodal nejvyšší státní zástupce.

Z mobilních textových zpráv, které si uchoval Jan Czernin, je nicméně patrné, že nejvyšší státní zástupce opakovaně podněcoval a sjednával schůzky tak, jak to soudce popsal ve svém prohlášení.

„Dobrý den, zítra navrhuji se potkat v kavárně Tobruk, Lodecká 3, Praha 1 (v Petrské čtvrti) v cca 15 hod. Těším se na viděnou. PZ,“ napsal Zeman Janu Czerninovi 10. června 2014 v 9:45.

O den později se Pavel Zeman ohlásil ze zmíněné kavárny už ve 14:19. „Skončil jsem schůzku dřív, a tak už sedím v kavárně. Jsem uvnitř a jediný blázen s kravatou na krku :-),“ informoval Zeman.

V podobném duchu - vždy šlo o podnět ke schůzce ze strany šéfa žalobců, se nesou i další textové zprávy.

„Budu v pondělí odpoledne v Praze a chtěl jsem se zeptat, zda nebudete mít náhodou cestu, že bychom se mohli potkat. Pěkný den. PZ,“ stojí například ve zprávě odeslané ze Zemanova mobilního čísla ve středu 20. srpna v 11:34.

Pavel Zeman a Jan Czernin se dříve osobně neznali a neměli na sebe kontakt. Podle Czernina je propojila společná známá, kunsthistorička Jana Croy. Tato autorka několika historických publikací pochází stejně jako Zeman z Plzně, rodinu Czerninů zná zase přes svého zesnulého manžela, rovněž potomka šlechtického rodu.

Na jaře 2014 se Croy ozvala Janu Czerninovi s tím, že se Zeman „přátelí“ s Habersbergerem a chtěl by prý nějak napomoci v jeho sousedských sporech s Karlem Eugenem Czerninem.

„Na to si už nevzpomínám,“ řekla Jana Croy na dotaz Seznam Zpráv, zda oba muže propojila. Opakovaně však potvrdila, že Pavla Zemana i Jana Czernina dlouhodobě zná.

Jan Czernin připustil, že se schůzkami souhlasil i proto, aby případně pomohl svému vzdálenému bratranci. Na rozdíl od Pavla Zemana ale nemohl ovlivnit klíčovou trestní kauzu. Je sice soudcem, ale na civilním úseku Okresního soudu v Mladé Boleslavi.

A proč se Jan Czernin rozhodl okolnosti schůzek zveřejnit až s odstupem šesti let? Soudce uvedl, že ho k tomu přiměly až Zemanovy opakované zásahy do trestního případu kolem občanství a odsouzení dvou pražských úřednic.

„Tento fakt pociťuji jako významnou nespravedlnost při vědomí, že ve věci musel být podjatý. Lidsky i profesně pak pro mě nebylo jednoduché se ke zveřejnění informací o tomto kontaktu s Pavlem Zemanem odhodlat,“ odpověděl soudce Jan Czernin na dotaz Seznam Zpráv.