Tři scénáře počtu úmrtí: Česko odvrátí nejhorší vývoj jen tvrdými omezeními

Aktuální situaci zachycuje graf s denními počty úmrtí. Počet zemřelých v souvislosti s koronavirem se v uplynulých dvou týdnech zdvojnásobil. Ve druhém grafu je zachyceno, jak se úmrtí primárně rozšířila v mezi ohroženými skupinami obyvatel, ale zasahuje i nižší ročníky pacientů.

Až do poloviny září se koronavirus na počtech zemřelých osob projevoval jen mírně, nyní se denní přírůstky začínají pohybovat kolem stovky. Podle prediktivních modelů je však strmý růst teprve na začátku. Jako porovnání může posloužit sledování počtu všech úmrtí bez ohledu na jejich oficiální příčinu, které slouží jako spolehlivé měřítko pro epidemie. Při porovnání s předchozími lety pak lze sledovat tzv. nadměrná úmrtí.

Seznam Zprávy v grafu níže porovnaly dlouhodobý průměr počtu zemřelých v letech 2011–2019 s počty zemřelých v souvislosti s koronavirem v letošním roce. V jarních měsících byly počty zemřelých s koronavirem zanedbatelné, nyní však tato úmrtí tvoří již třetinu z dlouhodobého průměru. Podíl je to velmi vysoký a predikce dalšího vývoje ukazuje na další strmý růst, dokonce až do tisíců zemřelých denně.

Denní průměry z let 2011–2019 na ose y rozpočítané podle věkových kategorií srovnáváme s vývojem úmrtí s koronavirem do tohoto týdne. Další naznačený růst (přerušovaná čára od 43. týdne) odpovídá scénáři, kdy by omezení neskončila 2. listopadu (45. týden) nástupem dětí zpět do škol, ale trvala celý měsíc od 22. října do 21. listopadu (47. týden). I v tomto případě je další růst velmi strmý.

Přerušovaná červená linka v grafu do 43. týdne odráží skutečný stav – zachycuje denní počty zemřelých na covid. Kvůli názornějšímu zobrazení je tato křivka zachycující úmrtí v souvislosti s koronavirem zobrazena nad plochami s dlouhodobým průměrem, ačkoli zatím nejsou známé údaje o dalších úmrtích za rok 2020 (ČSÚ je publikoval zatím ke konci srpna s tím, že do této doby se úmrtí osob covid+ ve statistikách projevila jen minimálně).

Pro další týdny už se jedná o predikci na základě modelu Biocentra Univerzity v Basileji. Jako volitelný parametr byla nastavena omezení trvající jeden měsíc (22. října až 21. listopadu).

Když omezení fungují, počty zemřelých následující měsíc (týdny 46–49) klesají, jakmile se však omezení zruší, začnou počty zase rychle stoupat.

Srovnání tří možných variant ukazují křivky níže. První je stejná jako v předchozím srovnání, tedy omezení budou trvat jeden měsíc. Druhý scénář počítá s ukončením omezení 2. listopadu, kdy vláda avizovala možný návrat žáků zpět do škol. Třetí varianta ukazuje možný vývoj v případě, že by omezení trvala do konce letošního roku.

Vědci to zjistili už na jaře, kdy se zaměřili na pacienty z Itálie coby jedné z nejvíce postižených zemí v Evropě. Zkoumali zdravotní stav zemřelých pacientů, u kterých byl potvrzen koronavirus, a zaměřili se na jejich chronické problémy a celkový zdravotní stav. Všechny získané údaje následně srovnávali s tabulkami průměrného dožití Světové zdravotnické organizace (WHO) a s databází zdravotnictví ve Velké Británii.

Díky tomu byli podle svých slov schopni vytvořit co nejrealističtější měřítko, jak koronavirus zkracuje lidem život. Podle výsledných odhadů by lidé se svými obtížemi žili v průměru o deset let déle, kdyby nemuseli čelit onemocnění covid-19.