Článek
Česko patří k zemím, kde se proti covidu mohou očkovat i děti starší 12 let. Na druhou stranu mezi dospělými je stále mnoho lidí, kteří vakcinaci odmítají. Lékaři přitom varují, že pokud nebude proočkována většina populace, nemoc se stále může šířit. K nedůvěře v injekci přispívají i některé šířící se nepravdy.
„Čím více očkovaných, tím tu zase začalo přibývat nemocných, je to jasné.“ Toto tvrzení se poslední dobou objevuje například v diskuzích pod články o očkování na Seznam Zprávách stále dokola. Stejně jako poznámky poukazující na to, že vakcinace údajně nezabírá, jinak by se v tak proočkovaných zemích, jako je třeba Izrael nebo Velká Británie, přece nemoc znovu nezačala šířit.
Jde o další z moha dezinformací spojených s očkováním, k jejichž šíření bohužel přispívají i někteří lékaři. O nepravdách na téma vakcinace proti covidu už jsme dříve psali, kde jsme vyvrátili například tvrzení, že kvůli nim zemřely tisíce lidí, nebo že jsou nebezpečnější pro mladé lidi.
Nyní vysvětlujeme další tři dezinformace.
Mýtus první: Nemocných přibývá, protože očkovaní lidé masivně šíří virus
Je faktem, že i člověk, který podstoupil očkování proti koronaviru, může onemocnět, protože vakcína (stejně jako v podstatě žádné očkování) nechrání stoprocentně. Je také pravda, že i když po setkání s nákazou člověk sám neonemocní, může výjimečně virus přenést dál. Co naopak pravda není, ačkoliv to šiřitelé dezinformací tvrdí, že by se v organismu očkovaných lidí virus prudce množil a lidé se tak stávali jakýmisi biologickými bombami – přesně tenhle narativ nicméně už žije svým životem.
Jak Seznam Zprávám potvrdil epidemiolog a specialista na vakcinaci Rastislav Maďar, očkovaní jedinci nejsou v žádném případě infekční v důsledku toho, že dostali vakcínu. Jejich okolí od nich nákaza nehrozí - není podle něj pravda, že by se v organismu těchto lidí kvůli očkování virus například množil, aniž by oni sami měli příznaky. Očkovaný člověk může někoho nakazit jen v případě, že by se navzdory očkování sám nakazil, ale to není časté.
V souvislosti s nemocí covid-19 se skutečně objevili – tak jako u jiných infekcí – superpřenašeči neboli superspreaders. Nijak to však nesouvisí s očkováním. „Někteří infikovaní jedinci mají velký potenciál dále šířit nákazu, což je dáno jednak jejich vyšší nakažlivostí, neboť masivně vylučují virus, a zároveň charakterem jejich chování (časté kontakty, velká společenská aktivita, profesní zaměření atd.), pro které jsou schopni nakazit neobvykle velké množství svých kontaktů,“ popsal skutečné superpřenašeče ve své zprávě Státní zdravotní ústav.
Jak potvrdilo například americké Centrum pro kontrolu nemocí (CDC), po vakcínách proti koronaviru nemůže člověk ani uvolňovat virus močí či stolicí, protože vakcíny ho neobsahují. To platí i o vakcínách schválených pro použití v Česku. U některých vakcín proti jiným nemocem v minulosti skutečně člověk viry nějaký čas vylučovat mohl, platilo to třeba o starším typu vakcinace proti obrně.
Kromě tvrzení, že vakcinovaní lidé se stávají superpřenašeči nemoci nebo že vylučují virus, si lidé předávají i další nepravdivé informace – například tu, že očkovaní lidé vylučují močí spike proteiny, které patří mezi neurotoxiny nebezpečné pro lidi i ostatní živočichy. Touto informací se zabývala fact checkingová sekce agentury Reuters (odkaz na text v angličtině zde)
Autoři mimo jiné citují vědce, který sice zkoumal možnost vylučování proteinů, ale nic takového nezjistil - informace, které se šíří po sítích, jsou překroucené závěry jeho práce.
Vakcína, jako například Comirnaty od firem Pfizer/BioNTech, obsahuje molekulu označovanou jako mRNA, která obsahuje instrukce k vytvoření spike proteinu. Tato bílkovina se nachází na povrchu viru SARS-CoV-2 a virus díky ní vstupuje do napadaného organismu. Po podání vakcíny člověk dočasně vytváří stejný protein, který tělo pozná jako cizorodý, vytvoří se proti němu protilátky a dokáže se tak později bránit při setkání s nákazou.
Neexistují žádné důkazy o tom, že by spike protein byl toxický, jak potvrzují experti například v tomto textu (článek v angličtině).
Mýtus druhý: Vakcína nefunguje, vždyť zase přibývají nemocní
Nová ohniska nemoci hlásí jak premiant v očkování Izrael, tak třeba Velká Británie, která také patří mezi nejproočkovanější země světa. Reakce kritiků očkování na sebe nenechala dlouho čekat – podle nich jde o jasný důkaz toho, že vakcíny nefungují.
Jenže to je zcela zkreslený výklad. Za vzestupem počtu případů nejsou nakažení očkovaní, naprostá většina nově infikovaných očkována nebyla a nakazili se například při cestování nebo na nějaké hromadné akci. K vzestupu případů přispívá i šíření nakažlivější delta varianty – což je přesně případ Velké Británie, kde tato varianta získává převahu a navíc se šíří zejména mezi mladými lidmi, kteří očkováni nebyli.
Na druhou stranu se ukazuje, že proti deltě chrání i v Británii převážně používaná vakcína AstraZeneca, ačkoli o něco méně než vakcíny Comirnaty a Moderna. Navíc ani vzestup počtu nemocných neznamenal více úmrtí a hospitalizací, což opět mluví spíše ve prospěch vakcíny.
Také nové případy v Izraeli nelze přičítat na vrub vakcínám, protože menší ohniska nákaz se objevila například mezi dětmi, které se zatím očkováním chránit nemohou.
Jiná je situace v Rusku, kde skutečně onemocnělo i mnoho očkovaných lidí, ovšem v této zemi se používá tamní vakcína Sputnik s nižší účinností, problematická je i čínská vakcína Sinopharm, kterou se očkovalo třeba na Seychelách, kde se nemoc opět rozjela, a která proti žádné z variant nechrání tak dobře, jako moderní mRNA vakcíny.
Mýtus třetí: Až deset procent lidí po vakcíně onemocní
Mezi známé a opakovaně kritizované šiřitele dezinformací patří i lékař Jan Hnízdil, specialista na rehabilitaci a později na celostní medicínu, který se však s oblibou vyjadřuje k tématům, jimž se odborně nevěnuje. Onemocnění koronavirem není výjimkou.
Hnízdil nedávno na svém blogu na serveru Aktuálně zveřejnil článek Příběhy obyčejného očkování, v němž bez dalšího převzal údajný příběh rodiny jistého Karla Hegenbarta, která prý doplatila na to, že se její členové nechali vakcinovat. Původní verzi redakce stáhla, protože odporovala jejímu kodexu, Hnízdil později publikoval mírně upravenou.
Hnízdilův text zveřejnily také některé dezinfoweby, například Ac24. Příběh, který v něm popsal, se v různých úpravách šíří i na sociálních sítích nebo ve webových diskuzích.
Příspěvek pojatý jako dopis čtenáře líčí příběh dvou padesátníků, kteří údajně onemocněli covidem po tom, co se nechali očkovat, přičemž muž nemoc málem nepřežil. „Jsem si jistý, že těžký oboustranný zápal plic i s covidem jsem dostal z očkovací vakcíny anebo během očkování (s ohledem na další souvislosti varianta „z vakcíny“ je pravděpodobnější). Dceru nakazil někdo z nás, očkovaných,“ cituje Hnízdil.
Muž údajně skončil 6. června v motolské nemocnici, kde mu lékaři nedávali šanci na přežití. Jenže jak potvrdilo Ministerstvo zdravotnictví webu Manipulátoři, jenž se zabývá odhalováním dezinformací a fake news, 6. června ani den předtím, ani den poté, nikdo v celém Česku s covidem v nemocnici neskončil.
Hnízdil dále bez dalšího komentáře cituje tvrzení, že deset procent lidí má po vakcíně „hypersenzitivní reakci a onemocní“ a dokonce naznačuje, že až pětina lidí může po vakcíně zemřít.
Jenže to je podle oficiálních údajů úplný nesmysl – například podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv k 1. červenci 2021 zemřelo v Česku v době po očkování 86 lidí, přičemž smrt s vakcínou nemusí nijak souviset a případy se prověřují. Také zmíněná hypersenzitivní reakce se sice skutečně může po vakcíně objevit (stejně jako u jiných vakcín), je ovšem řádově několikrát nižší než zmíněných deset procent.
„Riziko anafylaktické reakce po mRNA vakcínách se pohybuje v řádu přibližně 1:100 000 až 1:400 000 podaných dávek. Je tedy vyšší než po rutinních vakcínách, ale stále velmi nízké. K převážné většině anafylaktických reakcí dochází během 15 minut po očkování,“ píše se na webu, který zřídilo Ministerstvo vnitra kvůli očkování.
Redakci Seznam Zprávy se podařilo kontaktovat člověka, jehož příběh lékař Hnízdil šíří. Ten potvrdil, že Hnízdilovi skutečně psal, a trvá na tom, že se on i manželka nakazili z vakcíny.
Jenže jak již v minulosti opakovaně zdůraznilo mnoho expertů i vakcinologů, nakazit se z vakcíny je nemožné, protože neobsahuje původce infekce - živý a ani mrtvý virus. Naopak je možné se nakazit těsně před očkováním, nebo například v době mezi první a druhou dávkou, „běžnou“ cestou, tedy od jiného nemocného člověka. Což je zároveň jediné možné vysvětlení, jak onemocněl pár z Hnízdilova příběhu.
Momentálně začíná ve světě převažovat mutace delta, původně označovaná jako indická. Ta je mnohem nakažlivější než původní varianta, udává se, že zhruba dvaapůlkrát. Na druhou stranu, poznatky ze zemí jako je třeba Velká Británie, ukazují, že průběh nákazy po této variantě viru je lehčí. A že i proti ní do velké míry chrání očkování, vyvinuté na původní variantu koronaviru. I tak je však podle odborníků v zájmu společnosti, aby se co nejvíce lidí nechalo naočkovat, aby se nemoc vůbec nešířila.
Hlavní hygienička Pavla Svrčinová vyčíslila, že k získání kolektivní imunity je nutné proočkovat 65 až 70 procent populace, někdy se udává až 80 procent. Česká vláda plánovala proočkovat 70 procent populace s tím, že do konce června bude mít první dávku 6,5 milionu lidí a obě dávky pak 3,5 milionu. To se nepovedlo – obě dávky na začátku července má necelých 30 procent lidí, alespoň jednu dávku necelých 50 procent.
Sedmdesátiprocentní proočkovanost je tak pouze mezi zdejšími seniory, tam by však měla být pokud možno ještě vyšší vzhledem k tomu, že jejich imunitní odpověď bývá slabší než u mladších lidí – některým seniorům se nevytvoří dostatečné hladiny protilátek.
Každopádně jen minimum lidí nahlásilo nějaké nežádoucí účinky.
