Tři roky pod dohledem. Lékaři mají návod, jak sledovat pacienty po covidu

Horší dýchání, dušnost, celková slabost, přetrvávající ztráta chuti a čichu. Část lidí, kteří prodělali covid-19, pociťuje negativní dopady nemoci na své zdraví i několik měsíců po vyléčení.

„Při covidu dochází primárně k postižení plic. S touto nemocí musíme do budoucna počítat jako s jedním z původců respiračních onemocnění dospělých. Proto bychom měli pacienty dlouhodobě sledovat, zavčas léčit a zároveň shromažďovat data o dopadech nemoci,“ míní profesorka Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Lékaři nově ohledně péče o postcovidové pacienty vypracovali doporučený postup. Vychází přitom z dosavadních zkušeností a znalostí změn, které covid-19 může v organismu způsobit. Zvýšená pozornost by se přitom podle nich měla věnovat hlavně pacientům s těžším průběhem nemoci, ale v některých případech i těm, kteří se léčili doma. Pod dohledem specialistů má část pacientů zůstat až tři roky.

„Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět za šest až 12 týdnů od stanovení diagnózy a pak za dalších přibližně šest měsíců. Poté podle stavu jednou ročně po dobu dalších tří let. Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně, tedy zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po dvou až třech měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi,“ uvedl Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Pneumolog by podle něj měl příchozí pacienty po prodělaném covidu komplexně vyšetřit. Mimo jiné provést spirometrii – tedy vyšetřit schopnost plic nadechnout a vydechnout - a udělat další funkční testy. Lékař by měl také změřit nasycení kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži a v případě potřeby nařídit zobrazovací vyšetření plic rentgenem nebo CT.

„Už nyní se nám hlásí o vyšetření mnoho zájemců, kteří covid-19 v nedávné době prodělali. Odkazujeme je na nejbližší specializované plicní ambulance, kterých máme více než 400,“ doplnil přednosta.

Jak moc může koronavirus zdraví dlouhodobě ovlivnit, se nyní zkoumá po celém světě. Větší povědomí o takových dopadech už je i v Česku. Sledování se od léta systematicky věnují například odborníci z Fakultní nemocnice Hradec Králové, kteří se zaměřili zejména na následky v oblasti plic.

Do půlky září vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let. Většina, celkem 65, se s covidem-19 léčila doma, menší část – 14 lidí – v nemocnici.

„Téměř polovina všech nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků,“ popsal pro Seznam Zprávy Vladimír Koblížek.

Mezi takové potíže patří nejčastěji horší dýchání, to hlásí 21 procent vyšetřovaných lidí. Až 10 procent z nich si i měsíce po covidu stěžuje na častý kašel, 17 procent na zvýšenou únavu a devět procent na bolesti na hrudníku.

Kromě toho má 28 procent vyšetřovaných i po třech měsících narušený čich a devět procent chuť.

„Při vyšetření plicních funkcí jsme u poloviny sledovaných pacientů nalezli lehce porušené funkce. Nejčastěji – u 37 procent – sníženou schopnost přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků, méně často pokles kyslíku v krvi při zátěži – ten se týkal sedmi procent – a některé další změny. U přibližně 20 procent nemocných kontrolní zobrazovací vyšetření plic ukázalo určité zbytkové postižení plicní tkáně,“ dodal Vladimír Koblížek.

Nejde podle něj o poruchy, které by se lidem mohly stát fatálními. Změny na plicích nicméně patrné jsou – je tak pravděpodobné, že i část pacientů, kteří se léčili doma, má přetrvávající potíže s dýcháním.

„Věříme nicméně, že se jejich obtíže zlepší. Sám jsem přesvědčený, že u většiny lidí do roka zmizí,“ dodal lékař pro Seznam Zprávy.