Článek
I díky včasné identifikaci použité látky vojenského typu a špičkové zdravotní péči Sergej Skripal a jeho dcera Julija útok, na rozdíl od londýnské otravy Alexandra Litviněnka, přežili. Bohužel ale neplatí, že by si použití smrtelně nebezpečné látky vyvinuté za studené války v bývalém Sovětském svazu nevyžádalo oběti.
Několik měsíců po původním útoku na někdejšího špiona britské MI6 přišla do styku s flakonkem obsahujícím novičok, který útočníci odhodili, 44letá Dawn Sturgessová. Na rozdíl od jejího partnera Charlieho Rowleyho, jenž se látkou rovněž otrávil, se lékařům Sturgessovou nepodařilo zachránit. Celkem přišlo podle BBC v Salisbury do styku s novičokem 6 lidí.
Přestože ruská oficiální místa dodnes jakýkoli podíl na událostech v Salisbury popírají, policie, zpravodajské služby a investigativní novináři průběh útoku, pohyb pachatelů, a to nejen v okolí místa činu, i jejich skutečnou identitu velmi přesně zdokumentovali. „Britové dokázali i díky perfektnímu pokrytí veřejného prostoru kamerami perfektně zmapovat pobyt pachatelů ve Spojeném království a jejich pohyb,“ řekl Seznam Zprávám před časem zdroj z českých zpravodajských služeb.
Co se dělo v hodinách před útokem novičokem a po něm (Zdroj met.police.uk, BBC)
3. března 2018 14:40 – Julija Skripalová přilétá z Moskvy na londýnské letiště Heathrow.
4. března 09:15 – Vůz Sergeje Skripala je viděn na kamerových záběrech v Salisbury, jak projíždí třemi ulicemi.
4. března 13:30 – Sergej Skripal projíždí Devizes Road směrem k centru Salisbury.
4. března 13:40 – Skripalovi nechávají auto na parkovišti obchodního domu Sainsbury's a míří do Bishops Mill Pub v centru města.
4. března 14:20 – Sergej Skripal s dcerou obědvají v restauraci Zizzi.
4. března 15:35 – Skripalovi restauraci Zizzi opouštějí.
4. března 16:15 – Záchranné složky přijímají telefonát o neznámé dvojici, která zkolabovala na lavičce. Policie po pár minutách nachází Sergeje a Juliju Skripalovy ve vážném stavu.
4. března odpoledne – Policie v Salisbury zjišťuje identitu obětí a kontaktuje zahraniční rozvědku MI6.
4. března večer – Zpravodajci z MI6 kontaktují pracoviště pro výzkum chemických a biologických zbraní v Porton Down.
4. března v noci – Vyslaný tým rychlé reakce analyzuje přímo v Salisbury odebrané vzorky a zjišťuje přítomnost A234, vojenské nervové látky ze skupiny „Novičok“, kterou za studené války vyvinul ve svých laboratořích Sovětský svaz.
Vyšetřovatelé podle Independentu prošli 11 000 hodin záznamů z bezpečnostních kamer. Jeden z největších odborníků na současné Rusko, britský novinář Luke Harding v Guardianu, napsal, že „rekonstrukce útoku v Salisbury a identifikace agentů GRU byla ostudou Vladimira Putina a ukázkou toho, že ruské tajné služby už nejsou tím, co bývaly“.
Dnes tedy bezpečně víme, že novičok na kliku dveří Skripalova domku nanesli vysocí důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin. Nic nepomohlo, že se oba Rusové objevili v pečlivě naaranžovaném rozhovoru na televizní obrazovce, ve kterém se zaklínali, že vyrazili do Salisbury coby turisté s cílem pokochat se věží tamní proslulé katedrály. Mimochodem oba agenty vyznamenal Vladimir Putin na přelomu let 2014 a 2015 (tedy po výbuchu ve Vrběticích) vysokým řádem Hrdina Ruska.
Vysocí důstojníci GRU Čepiga a Miškin zachyceni bezpečnostní kamerou na nádraží v Salisbury 3. března 2018.
Pozdější investigativa, do níž se zapojil také český časopis Respekt, odhalila identitu ještě třetího ruského operativce, Denise Sergejeva. Dvojice Miškin-Sergejev přijela v roce 2014 prokazatelně také do Prahy. Česká metropole nebyla neznámou destinací ani pro samotného Sergeje Skripala. Ten se poté, co se v rámci výměny agentů dostal do Británie, zapojil do pomoci s odhalováním ruských špionážních sítí v několika evropských státech, včetně Česka.
Aféra Skripal má hlubokou českou stopu nejen proto, že se česká vláda po útoku v Salisbury rozhodla vyhostit 3 ruské operativce (pro srovnání Velká Británie ruských „diplomatů“ vyhostila 23 a Spojené státy pak dokonce 60). Prezident Miloš Zeman totiž v roce 2018 vzbudil celosvětovou pozornost prohlášením, že se novičok testoval a vyráběl i v Česku. „Jen díky razantnímu postoji vlády, jasnému odmítnutí Zemanova tvrzení a vyhoštění ruských diplomatů nás to tehdy udrželo na Západě,“ poodkrývá zdroj z českých zpravodajských služeb, kolik bylo pro Českou republiku v sázce.
Pro Spojené království znamenal útok na Sergeje Skripala další zhoršení beztak mizerných vztahů s Ruskou federací. Kolem unijního referenda a jeho výsledku se začalo řešit zasahování Ruska do britské politiky.
Podle BBC útok s použitím nervově paralytické látky také přinutil ministerstvo vnitra a zpravodajské služby k důkladné „inventuře“ ochrany, která je ve Spojeném království poskytována dalším zběhům Skripalova typu. To, že se agentům GRU vůbec podařilo Sergeje Skripala otrávit, se ve zpravodajské komunitě považuje za selhání Britů.
Dvojitý agent Sergej Skripal u vojenského soudu v Moskvě v roce 2006. Později byl vyměněn do Velké Británie.
Od svého propuštění z nemocnice žijí Sergej a Julija Skripalovi na neznámém místě, nejspíš ve Spojeném království, pod masivní policejní ochranou.
U příležitosti třetího výročí událostí v Salisbury britský ministr obrany Ben Wallace varoval před dalšími možnými chemickými útoky. „Obávám se, že ti, kdo ignorují mezinárodní a domácí právo, už nejsou jednotliví teroristé a zločinecké skupiny, nýbrž státy,“ prohlásil Wallace ve zjevné narážce na Ruskou federaci.
