Článek
Trpák představí dům, jenž bude na pontonu, 18. srpna na Střeleckém ostrově v Praze, od září bude asi měsíc na pražské náplavce.
Bude to první dům v ČR vytištěný z betonu 3D tiskem. Je podle Trpáka vhodný do přírody, města nebo na vodu. Hrubá stavba se bude tisknout 16 hodin, pak přijdou na řadu dokončovací práce jako položení podlah. Do Prahy se 35 tun těžký dům převeze po třech částech.
Dům tiskne robotické rameno z dílny Trpákovy iniciativy Scoolpt. Směs betonu pro tisk je obohacena o nanopolypropylenová vlákna, plastifikátory, které zlepšují plasticitu a umožňují lépe vytvářet organické tvary, a o urychlovač tuhnutí. Směs se připravuje v míchačce. Tiskne se s průmyslovým robotem, jejž používají automobilky, autoři mu dali jméno Máša. Ovládá ho architekt Jiří Vele.
Tým začal tisknout oválný dům 9. června, kdy ale řešil komplikace s míchačkou, nízkou teplotou a vysokou vlhkostí. „Zrovna pršelo a směs ideálně startuje při 20 a víc stupních, takže to pomaleji tuhlo a trošku jsme bojovali. Pak jsme přivezli teplomety a dnes zatím vše běží hladce,“ řekl dnes Trpák. Tisknout bude i v pátek. Beton tři týdny zraje.
Na stavební fakultě pražské ČVUT již dříve vytiskli polovinu domu kvůli testům. „Vyplynulo z nich, že vnitřní stěna vydrží tíhu 50 tun, což odpovídá dvěma nákladním autům plně naloženým štěrkem,“ uvedla Kateřina Nováková z Fakulty architektury na ČVUT.
V Liberci chtějí tisknout větší domy.
Podle Trpáka by měl dům vydržet aspoň 100 let. Budoucí výzkum by se mohl zaměřit i na využití stavební suti jako plniva ve směsi, s jejíž pomocí se domy tisknou. Trpákův tým to vyzkoušel. „Rozemelete starou budovu a po přidání aditiv vytisknete novou,“ řekl Trpák, který v Českých Budějovicích pořádá 13 let sochařský festival Umění ve městě. Firma ERCTech připravuje vlastní směs pro 3D tisk za pomoci recyklátů, chce ji brzy uvést na trh. Měla by být o 30 procent levnější než směs s přírodním kamenivem.
„Cena vývoje prototypu je stejně jako u vývoje auta vyšší, než je cena sériového výrobku. Bez pontonu a bez nákladů na vývoj a roboty, s ohledem na použité moderní technologie a včetně zařízení a spotřebičů a nábytku na míru nás prototyp vyšel na 3,5 milionu korun,“ dodal k českému prototypu Michal Trpák.
Prvok bude mít tři místnosti, koupelnu s toaletou, obývací pokoj s kuchyní a ložnici. Stavba pro dvojčlennou rodinu bude podle Trpáka ukotvená na pontonu. Dům majitelům nabídne moderní technologie, jako je například rekuperace, recirkulační sprcha, vzdálené ovládání, vlastní nádrže na pitnou, šedou i černou vodu. „Unikátní je nejen technologiemi a formou, ale zejména materiály a zelenou střechou,“ doplnil Trpák.
K tisku jednoho domu je zapotřebí přibližně 25 pracovníků, což je o čtyři desítky méně než u běžné stavby. Ceny nákladů při kontinuální výrobě mohou klesnout pod 30 000 korun za metr čtvereční a se sériovou výrobou se mohou dostat až na polovinu nákladů na klasickou stavbu.
Podle analytiků Stavební spořitelny ČS a České spořitelny je stavebnictví nejméně inovovaný obor za poslední stovky let a nyní stojí před výzvami. Počet kvalifikovaných zaměstnanců ve stavebnictví klesl za posledních deset let o desetinu, zatímco počet stavebních zakázek ve stejném období vzrostl o 45 procent.
„Také ceny pozemků či bytů vzrostly tak, že zejména pro mladé lidi není šance na vlastní bydlení dosáhnout. 3D tisk může nastartovat automatizaci stavební výroby, přinést do bydlení zpět možnost individualizace i propojení s estetikou, jak tomu v minulosti vždy bylo,“ dodal za garanta projektu, Stavební spořitelnu Buřinka, její generální ředitel Libor Vošický.
Ve světě se zatím příliš domů 3D tiskem nevyrábí. V arabské Dubaji dokončili stavaři v roce 2016 největší 3D budovu na světě vysokou téměř deset metrů se zastavěnou plochou 640 metrů čtverečních. Domy vytištěné 3D tiskem jsou v Číně, pět se jich plánuje v Nizozemsku, lidé již bydlí v takto vytištěném domě ve Francii. První tištěný bytový dům se připravuje v USA.