Tři miliardy mrtvých zvířat. To je účet australských požárů

Ohořelí koalové spínající ruce ke svým zachráncům, stáda klokanů prchající před ohnivou stěnou a neohrožení hasiči čelící několikametrovým plamenům. Takové obrazy se vybaví asi každému, kdo zaznamenal rozsáhlé požáry, které zmítaly Austrálií od září roku 2019 až do února 2020.

„Černé léto“, jak místní neblahé období hovorově nazývají, má podle vědců na svědomí až trojnásobné množství zvířat, než se původně předpokládalo. Předběžné výsledky studie předních australských vědců naznačují, že v důsledku ohňů zahynuly až 3 miliardy zvířat.

Požáry zasáhly plochu 18,6 milionu hektarů, zničily přes 5900 budov včetně 2779 obytných domů a zemřelo při nich nejméně 34 lidí. Z tří miliard zvířat, která zahynula buď přímo v ohni, nebo kvůli jeho následkům, bylo až 143 milionů savců, 180 milionů ptáků, 51 milionů žab a neuvěřitelné 2,5 miliardy plazů.

Počet plazů výrazně převyšuje množství ostatních zasažených zvířat, protože jich na jednom hektaru půdy žije mnohonásobně víc než savců či ptáků. Zvířata, která nejprve odolala ohni, později zemřela na dehydrataci, vyhladovění nebo jednoduše proto, že je jako slabou kořist ulovili predátoři.

Prozatímní zpráva založená na práci 10 vědců z pěti rozdílných institucí, které pověřil Světový fond na ochranu přírody (WWF), také ukazuje, že nynější prioritou by měla být ochrana životního prostředí. Klimatické změny totiž k podobě posledních požárů, které jsou jinak do určité míry běžné, značně přispěly.

„Tři miliardy obratlovců. To je tak obrovské číslo, že si ho neumíme představit. Je to, jako kdyby zahynula téměř polovina lidské populace,“ přiblížil dramatická zjištění Charles Dickman, jeden z vědců, který se na studii podílel.

Jakousi tváří přírodní katastrofy se stalo zničení populace oblíbených vačnatců - koalů medvídkovitých. Podle březnového výzkumu WWF jich během požárů zemřelo minimálně 5 tisíc. Australský symbol se tak pomalu, ale jistě blíží k bodu vyhynutí.

„Věříme, že naše studie pomůže i dalším zemím, které na ní mohou stavět, aby porozuměly dopadům rozsáhlých požárů,“ uvedla Lily van Eedenová ze Sydneyské univerzity. Na přínosnost studie upozornil i šéf australské pobočky WWF. Extrémní požáry podle něj budou v důsledku klimatických změn čím dál běžnějším jevem.

Podle autorů studie je nyní potřeba začít řešit klimatickou krizi a především zastavit vyčleňování půdy pro zemědělství. Zvířata tím ztrácí místo pro život a přichází o únikové cesty před případným požárem.

Riziko extrémního horka a sucha, které zvyšuje pravděpodobnost masivních požárů, se v Austrálii od roku 1900 zvýšilo až čtyřikrát. Požáry začínají v posledních letech během srpna, tedy o tři měsíce dřív, než tomu bývalo v padesátých letech.

Poslední data australské vlády uvádí, že naléhavou pozornost vyžaduje až 471 druhů rostlin a 191 bezobratlých. Právě čísla bezobratlých v nejnovější předběžné studii chybí, podle vědců zatím neexistuje dostatek relevantních dat. Finální podoba zprávy by měla vyjít v průběhu srpna, údaj o třech miliardách mrtvých zvířat se ale podle vědců příliš nezmění.

Vědci zatím vyzývají k revizi seznamu ohrožených druhů a zlepšení systémů monitorujících australskou biodiverzitu. Ochránci přírody vidí problém především v nižším financování programů na ochranu životního prostředí. Ty byly od zvolení konzervativní koalice v roce 2013 sníženy o třetinu. Země zároveň postrádá zákony, které by byly schopné řešit budoucí environmentální problémy.

Australský premiér Scott Morrison proto přislíbil vytvoření potřebné legislativy. Byla to však jeho vláda, jež v minulosti umožnila změnu, díky které byly schvalovací pravomoci územního rozvoje převedeny na státní a lokální úřady. Ty teď mohou rozhodovat nezávisle na standardech zaručujících ochranu tamní biodiverzity.