Článek
Třikrát méně vody než loni touto dobou je ve sněhu, který stále leží na hřebenech českých hor. Nižší jsou i průtoky řek. To vyplývá z čerstvé srovnávací zprávy Českého hydrometeorologického ústavu. Ten porovnával hydrometeorologickou situaci a stav sucha v březnu 2019 a 2020.
Zatímco před rokem české hory v březnu zadržovaly 0,83 miliardy metrů krychlových sněhu, který pak postupně odtál a zásobil vodou půdu i řeky v nížinách, nyní na hřebenech leží jen 0,26 miliardy kubíků sněhu. Převedeno na litry: loni hory na metru čtverečním držely 10,5 litru vody, letos to je jen 3,3 litru.
„Rozložení sněhových zásob na území České republiky bylo v obou letech podobné, pouze v roce 2019 byly sněhové zásoby výrazně větší, a to více než trojnásobně,“ uvedl autor srovnávací zprávy Radek Čekal z ČHMÚ. Aby Česko na jaře a v létě nevyschlo a neřešilo problémy se suchem a nedostatkem vody jako v uplynulých letech, potřebovalo by chladné a deštivé jaro i léto. To však zatím meteorologové nemohou zaručit.
Český hydrometeorologický ústav srovnal zásoby vody ve sněhové pokrývce v březnu 2019 a 2020. Letos je třikrát menší.
Že je vody akumulované ve sněhu méně, je vidět na první pohled. Sníh se drží skoro jen na hřebenech hor, i ve výše položených lyžařských střediscích se už zelená tráva. Zbytky sněhu jsou už jen na opuštěných sjezdovkách, které provozovatelé uměle nasněžili ještě před tím, než jim stát přikázal zastavit vleky. Kvůli zkrácení lyžařské sezony tento sníh odtaje dřív, než tomu bylo v uplynulých letech.
Nejvíc sněhu stále leží v Krkonoších, podle ČHMÚ bylo na hřebenech od 50 do 150 centimetrů. Loni v březnu to bylo mezi 80 a 240. Nejvyšší vrstvu k 16. březnu naměřili v Růženčině zahrádce, kde bylo 139 centimetrů, loňský rekord za stejné období byl z území nad Voseckou boudou, kde tehdy byla vrstva sněhu o víc jak metr vyšší.
Výška sněhové pokrývky a její postupné odtávání jsou přitom důležité pro stavy povrchových i podzemních vod do dalších měsíců. „Zásoba sněhu v horských polohách nad tisíc metrů bývala stovky milimetrů, nyní jsou to milimetrů desítky. A netýká se to jen pohoří. Byly i jiné významné lokality, které akumulovaly sníh, jako například Českomoravská vrchovina, kde sníh letos de facto nebyl. V minulosti měly tyto oblasti ve sněhu ‚uloženy‘ desítky milimetrů, což znamenalo akumulaci jednoho i dvou měsíčních srážkových úhrnů,“ vysvětlil Seznam Zprávám už v únoru bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, který je současně profesorem na Mendelově univerzitě v Brně.
Zatímco v únoru byl díky výrazným srážkám v povrchových tocích dostatek vody a slušně nasycená byla i půda, březen už tak pozitivní nebyl. Vyplývá to i ze sledování vývoje sucha, které každý týden provádí akademičtí odborníci na portálu Intersucho.
Předpověď intenzity sucha v Česku na následující dny podle portálu Intersucho.
Od začátku února do zhruba poloviny března byl sucho v Česku únosné, od 14. března se opět začalo prohlubovat a podle výhledu na další měsíc by velikost území zasaženého suchem měla výrazně vzrůstat. V minulém týdnu zaznamenali nějaký stupeň sucha na více než polovině území. „Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách v Poohří, na Třeboňsku i podél toku Labe,“ uvedlo Intersucho v prognóze na duben.
Výmluvné jsou i srovnávací mapy nasycení povrchových vod, které minulý týden zveřejnil ČHMÚ. Zatímco v březnu loňského roku byly průtoky v řekách mezi 75 až 165 procenty průměrného dlouhodobého březnového průtoku, letos to bylo jen mezi 40 a 105 procenty, na historickém minimu se ocitly například Dyje či Lužnice.
Méně vody než loni není jen na horách, ale i v korytech českých řek. Na jihu země jsou i na historickém minimu pro dané období.
„Rok 2019 byl z hlediska vodností výrazně vodnější než letošní březen. Průměrné průtoky v březnu 2019 místy dosahovaly až trojnásobku průměrných měsíčních průtoků,“ uvedl Radek Čekal.
