Článek
Více než patnáct metrů široká a několik kilometrů dlouhá trhlina v zemi se objevila v Keni na východě Afriky. Místní trhlinu v zemském povrchu poprvé zpozorovali na konci března po dlouhých deštích a několika menších zemětřeseních. Od té doby nabývá na rozměrech.
Země se v Keni roztrhla v oblasti dvou vzdalujících se tektonických desek - africké, označované také jako nubijská, a somálské. Právě kvůli tektonické aktivitě v této oblasti se očekává, že se africký kontinent v horizontu několika desítek milionů let rozdělí na dvě části.
My issue with #KenyaCrack: The only raw, hard-fact source material in news reports is surface photos & videos of gully. Remaining evidence is subjective: experiences of locals & minimal "expert opinion". Articles are feeding off prev. news pieces, spreading unsubstantiated rumors
— Stephen Hicks (@seismo_steve) April 4, 2018
Trhlinu tak vzhledem k místu jejího vzniku mnohá média, jako třeba The Washington Post, označila za hmatatelný důkaz budoucích událostí.
Seizmolog z univerzity v Southamptonu Stephen Hicks ale ve svém komentáři pro The Guardian uvedl, že keňská trhlina nemá s rozdělením kontinentu nic společného. Za jejím vznikem podle něj stojí pouze eroze a podobné jevy nejsou v regionu po silném dešti výjimkou.
Podle Hickse leží odpověď na spekulace o vzniku trhliny hned na povrchu. Pokud by ji zapříčinil posun desek, nebyly by na některých místech „můstky” spojující obě strany propasti a hranice trhliny by připomínaly puzzle. Tedy při opětovném spojení by vytvořily zdánlivě nedotčený celek, čemuž záběry z místa neodpovídají.
Hicks také připomíná, že zmíněná zemětřesení, o kterých hovořili místní, nejsou oficiálně potvrzená. V minulosti se otřesy země související s pohybem africké desky sice objevily, ale na Richterově stupnici překonaly pátý bod a rozpoznány byly tisíce kilometrů od epicentra.
Zemětřesení údajně zčásti stojící za nejnovější trhlinou v zemi ale nezaznamenali ani výzkumníci v padesát kilometrů vzdáleném Nairobi.