Článek
Živé koncerty nejsou, je proto větší poptávka po gramofonových deskách?
To určitě ne. Největší vydavatelství nyní celosvětově velmi utlumila objednávky. V podstatě nedochází k žádným reedicím nahrávek jejich interpretů. Jsou paralyzované všechny články distribučního řetězce. Od velkoskladů přes logistické cesty až po prodejní kanály.
Kolik desek tedy teď děláte týdně? A kolik je to za normální situace?
Za normálních okolností vyrobíme ve všech našich lisovnách asi 700 tisíc vinylů týdně, nejvíc na světě. Teď jsme přibližně na polovině a tohle číslo se bude bohužel nějakou dobu ještě dál snižovat.
Jak je to v zahraničí? Jsou tam obchody s hudbou otevřené? Nebo se prodává přes internet?
Bohužel, země, které patří mezi naše klíčové trhy, jsou teď nákazou nejvíc postižené. USA, Velká Británie, Francie. Kamenné obchody jsou tam zavřené. To by tolik nebolelo, ale co už bolí moc, je to, že v tuto chvíli je mimo i hlavní distribuční kanál, kterým je Amazon. Aby mohl dodávat základní produkty, osekal distribuci všech zbytných komodit. Samozřejmě včetně desek.
GZ Media
Firma je jednak největším výrobcem vinylových desek na světě a také poskytovatel komplexních polygrafických služeb. Zaměstnává téměř 2000 lidí a navazuje na více než 60letou tradici bývalých Gramofonových závodů.
Obr se zastavil a vše s ním
Jak dlouho už Amazon stojí?
Situace trvá od poloviny března. Nejde ale o to, že by si konečný zákazník nemohl přes Amazon vinyl objednat, to stále může. Problém je v tom, že převážná část velkých vydavatelů masivně využívá služeb Amazonu k uskladnění a distribuci jejich produktů. A protože tyto kapacity jsou teď vyhrazeny k uspokojení poptávky po domácích potřebách a zdravotnickém materiálu, je zablokována tato část distribučního řetězce a vydavatelství tak přestávají logicky objednávat novou výrobu. Ale už naše část logistiky je obrovsky zkomplikovaná, například letecká nákladní doprava do Ameriky podražila těžko uvěřitelným způsobem.
Co teď vůbec funguje? Jak se dá prodávat?
Mimořádně dobře nyní funguje přímý prodej přes weby samotných kapel. Letí vydávání sběratelských edicí nahrávek.
Potřebnou dezinfekci jsme si namíchali sami
Jak to teď vypadá ve vašich závodech v Loděnici a Soběslavi, když jedete na polovinu kapacity?
Na prvním místě je bezpečí našich lidí. Dostatečný počet roušek, respirátorů i ochranných pomůcek jsme na skladě měli ještě před tím, než se v Praze kolektivně plakalo před Antonovem. Měli jsme štěstí, že ve všech průmyslových dezinfekcích se jako hlavní složka používá látka, kterou běžně používáme v naší polygrafické výrobě k čištění válců v tiskových strojích. Naši chemici z ní tak velmi rychle mohli vyrobit dostatek tehdy zcela nedostupné dezinfekce. Zkrátka jedinečné české vlohy k improvizaci.
Nechcete se teď zařadit mezi oficiální výrobce dezinfekce a vyrábět vedle desek i dezinfekci pro prodej?
Cítím v té otázce ironii, nevadí. V mnoha státech světa zavírali podniky podle klíče, jestli byla jejich výroba klasifikována jako „essential business“, tedy taková, která zabezpečuje základní potřeby či komodity klíčové pro boj s virem, anebo jako „non-essential“, které byly nuceny zavřít. My jsme v jednu chvíli nevěděli, jestli naše vláda nepřijme stejný přístup, a trochu jsme se obávali, kam by zařadila naši výrobu. Takže jste nás měla vidět, jak jsme si zvesela dávali high-five nad kýblem s naší první pokusnou várkou dezinfekce se slovy: „Je to cajk, vyrábíme dezinfekci, jsme essential!“
Čtvrt milionu ze svého jako pomoc nejohroženějším
Projeví se současná situace na zaměstnanosti? Budete propouštět?
Je jasné, že jsme před tou strašnou pasekou nemohli zcela utéct a na propad zakázek jsme nějakým způsobem reagovat museli. Abychom zažehnali hrozbu nějakého plošnějšího propouštění, přistoupili jsme ke kurzarbeitu a od začátku dubna již rušili některé směny. Zaměstnancům ale místo zákonných 60 procent náhrady mzdy za zrušené směny vyplácíme 75 procent. Všichni členové managementu si solidárně nechali snížit své mzdy o 20 procent, i když u nich je samozřejmě krácení pracovní doby vyloučeno. Můj tatínek jakožto majoritní vlastník firmy poskytl čtvrt milionu ze svého na pomoc sociálně nejohroženějším zaměstnancům naší firmy.
To je forma bezúročné půjčky?
Nejde o půjčky, jde o nevratnou pomoc našim lidem, kteří se vinou zdravotního stavu, věku nebo okolností dostanou v této době do složité životní situace. Takové lidi slušná firma neopouští.
Mluvíme o Loděnici, ale lisujete teď desky i jinde? Co vaše závody v USA a Kanadě?
V americkém Memphisu jsme museli výrobu na základě rozhodnutí tamních úřadů uzavřít. A to ještě minimálně pro další týden. V kanadském Burlingtonu lisovna stála také. Do úterý, kdy jsme mohli výrobu znovu nastartovat.
Ve Francii jsme neměli čas dost počítat a analyzovat
Co ve Francii?
Tam také výroba stojí. Na rovinu ale musím říct, že na rozdíl od úspěšných zámořských závodů ten ve francouzském Tourouvre ekonomicky příliš neprospíval ani v době před pandemií. Z tohoto pohledu tak nevidím žádný rozdíl mezi bojem s virem a bojem s francouzskými specifiky.
Proč je to tam jiné? A proč se tam nedaří?
Dobrá otázka, těžká odpověď. Část pravdy je, že tahle sladká země rozvinula svůj sociální stát do tak absurdně nekonkurenční podoby, že se obávám, jestli jí vůbec zbyla nějaká dobrá řešení, jak dál. Mám-li ale k nám být upřímný, druhá část pravdy je, že jsme prostě neudělali dobré podnikatelské rozhodnutí. Přebírali jsme firmu v insolvenci, museli se rozhodnout v podstatě okamžitě, neměli jsme čas dostatečně počítat a analyzovat, spolehli se na svou intuici a náš skvělý produkt. A nerozhodli se protentokrát správně. Na druhou stranu nelze říct slovo špatné o našich tamějších zaměstnancích, kteří jsou velmi obětaví a že nejsou výsledky, je samotné zjevně trápí. Třeba tam budeme nakonec odměněni nějakou podnikatelskou příležitostí, kterou nyní ještě nevidíme. Zkoušíme jí jít naproti s našimi nejlepšími lidmi.
Může ta krize přinést něco pozitivního? Finanční krize v roce 2008 vám tehdy dost pomohla…
Ano. Předešlá finanční krize nás ve výrobě nosičů dostala do první ligy mezi světové výrobce. Každá krize může něco přinést. Například ještě před vypuknutím epidemie se celý vinylový trh obrátil vzhůru nohama. Shořela totiž americká firma Apollo, největší výrobce lakových fólii na světě. Nadobro ukončili výrobu. Lakové fólie slouží jako podklad pro výrobu lisovacích nástrojů a najednou dvě třetiny všech světových dodávek zmizely. Pro trh katastrofa, pro nás neuvěřitelná příležitost – už před lety jsme totiž vsadili na jiný způsob přenosu záznamu.
Letošní tržby? Jak by řekla Jolanda: Vidím velký špatný
Nedostali jste třeba už teď nabídku na odkup nějaké firmy, která se hodí do vašeho portfolia?
Teď - obrazně řečeno - žijeme spíš odklízením trosek a zabezpečováním základních životních funkcí. Myšlenky na rozpínání se v této situaci nemáme. Například na knižním trhu, kde působíme prostřednictvím naší dceřiné firmy, příbramské tiskárny PBtisk, je teď naprostý rozval. Totálně se zhroutila celá distribuční síť, jsou zavřená knihkupectví, nakladatelstvím zoufale chybí cash. Ve velké části nakladatelského a tiskárenského trhu budou hromadné krachy firem bohužel téměř nevyhnutelnou realitou.
Loni jste měli tržby 3,6 miliardy korun. O kolik to kvůli koronaviru letos spadne?
To by byla otázka spíš pro nedávno zemřelou věštkyni Jolandu. Její výrok „vidím velký špatný“ bohužel možná dojde letos svého naplnění. Budeme určitě krvácet, ale kůži nedáme lacino. GZ nemá poraženectví v DNA. V záhlaví firemní komunikace k našim dvěma tisícovkám zaměstnanců nyní používáme logo pirátské lodi, s potrhaným plachtovím, ale stále pevně na vodě, na jejíž palubě jsme obrazně spolu. Pod ní je napsáno „Nikdy se nevzdáme“. Lépe to říct neumím.
