Článek
Kliniky, které pomáhají ženám v Česku otěhotnět, dostaly v těchto dnech od zdravotních pojišťoven zaplaceno více, než byly roky zvyklé.
Více než sedmnáct let jim pojišťovny za jeden pokus při umělém oplodnění posílaly zhruba 26 tisíc korun. Od letošního roku se ale částka zvýšila asi o třicet procent.
Novinkou je, že pojišťovny budou platit klinikám také při darování vajíček a spermií.
„Tento typ výkonů stál dlouhou dobu mimo úhradovou vyhlášku. Za těch uplynulých několik let se neměnil. Kolegové uznali, že je potřeba na to takzvaně sáhnout,“ vysvětluje změnu prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Pojišťovny o navýšení plateb jednali se zástupci jednotlivých klinik v Česku.
Největší podíl v tomto oboru přitom drží – podle odhadu asi třicet procent – společnost FutureLife. Spadá pod fond Hartenberg, který spravuje „soukromé“ peníze premiéra Andreje Babiše. V únoru 2017 pak i tyto firmy vložil Babiš do dvou svěřenských fondů, aby se nedostal do střetu se zákonem.
„Upřímně řečeno, já jsem nikdy ani nepátral potom, který z nich má kde jaké majetkové zakotvení,“ odpovídá Friedrich na otázku, jakou roli při zvýšení plateb hrála vlastnická struktura klinik.
Umělé oplodění nelze omezit, říká ředitel FutureLife Matěj Stejskal.Video: Seznam Zprávy
Lékařka Jitka Řežáčová pracuje v Ústavu pro péči o matku a dítě, který sídlí v pražském Podolí. Je i vědeckým sekretářem v Sekci asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti, která spojuje jednotlivé kliniky včetně těch patřící firmě FutureLife.
Seznamu Řežáčová řekla, že při jednáních žádali pojišťovny, aby za jeden pokus platily 35 582 korun. „Od zahájení léčby asistovanou reprodukcí v Česku se ta cena vůbec nezměnila. Přitom je celý ten proces mnohem dražší, než byl kdysi,“ zdůvodňuje Řežáčová.
Podle výkonného ředitele firmy FutureLife Matěje Stejskala navíc rostly i platy lékařů. V porovnání s nemocnicemi prý měli problém, aby tempo zvyšování mezd udrželi. „S ohledem na stagnující úhrady bylo složité udržet tempo zvyšování personálních nákladů a dostávali jsme se do problému s udržením personálu,“ prohlásil Stejskal.
V těchto dnech přišly již první platby od pojišťoven za letošní rok. Řežáčová uvedla, že zatímco největší tuzemská pojišťovna VZP a také Oborová zdravotní pojišťovna platí nově částku 32 541 korun, u ostatních jsou platby asi o dva tisíce korun nižší.
Zástupci Svazu zdravotních pojišťoven uvedli, že nově dostanou kliniky zaplaceno také při darování vajíček a spermií. Půjde konkrétně o částku zhruba 11 600 korun a necelých 1500 korun.
„Zatímco prakticky všechny evropské státy podporují a uvolňují pravidla pro léčbu neplodnosti, u nás doposud nedošlo k významnější změně,“ tvrdí Stejskal.
Kolik peněz dostanou kliniky navíc?
O kolik peněz dostanou reprodukční kliniky v letošním roce více, nedokážou pojišťovny ani lékaři zatím přesněji odhadnout. Půjde ale nejspíše celkově o jednotky až desítky milionů korun.
Lékaři uvádějí, že v Česku se za pomoci této metody narodí zhruba čtyři procenta dětí. Což by v roce 2017 znamenalo asi 4500 novorozenců. Zároveň kliniky napsaly, že loni ženy absolvovaly v Česku asi 39 tisíc cyklů umělého oplodnění. Jenže v tomto údaji jsou započteny mimo jiné i zahraniční pacientky, kterým nehradí péči české pojišťovny.
Firma FutureLife vyčíslila v roce 2017 celkový obrat přesahující 158 milionů korun. „Ta částka bude marginální s ohledem na celkový rozpočet. Současně dochází ke zpřísnění úhrad u dárců. Celkově se tedy efekt nedá odhadnout,“ odpověděl Stejskal na otázku, kolik peněz jejich firmě zvýšení plateb přinese.
Žena u soudu porazila VZP. Video: Vojtěch Blažek, Seznam Zprávy
O další změně uvažuje také Ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchtem.
V současné době platí pojišťovny tři až čtyři pokusy u žen do 39 let. Do poloviny roku by však ministerstvo mohlo předložit vládě premiéra Andreje Babiše novelu, jejíž součástí by mohlo být i to, že by se umělé oplodnění hradilo ženám až do 40 let.
„Vše je momentálně stále předmětem projednávání s odbornou veřejností,“ uvedla mluvčí Ministerstva zdravotnictví Gabriela Štepanyová.
Lékaři pak podle zmíněné doktorky Řežáčové navíc navrhují, aby ženy do 35 let byly zvýhodněny a měly jeden placený cyklus navíc. Navíc chtějí, ať se placené pokusy umělého oplodnění po narození dětí mažou.
Kritici namítají, že ve věku kolem 40 let rodičky je vysoké riziko komplikací pro matku i dítě. Pacientky mají vyšší tlak, často rodí císařským řezem a narozená miminka jsou menší.
