Článek
Více než třetina lidí nad 40 let tvrdí, že jim před revolucí bylo lépe. V průzkumu agentury NMS Market Research pro portál Paměť národa navíc pouze 36 % lidí starších 40 let hodnotilo sametovou revoluci jednoznačně kladně. Podle Paměti národa ve společnosti roste zklamání a nedůvěra v demokracii.
Část lidí na minulém režimu chválí sociální jistoty, práci pro každého a to, že se údajně lidé k sobě chovali slušněji.
Názory na dobu před revolucí se významně liší podle vzdělání a věku respondentů. Samotnou revoluci vnímá pozitivně 57 % vysokoškoláků, kteří tuto dobu zažili, ale pouze 22 % jejich vrstevníků se základním vzděláním.
„Stav společnosti souvisí s naším vztahem k minulosti. A zdá se mi, že o stavu společnosti rozhoduje víc vzdělání, než kde a jak žijeme,“ uvedl zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa.
Průzkumu se zúčastnili také lidé mladší 40 let. Polovina z nich by ráda zakázala KSČM.
Agentura se ptala také na základní fakta o pádu komunismu. Velká většina lidí například neví, že komunistický režim padl nejdříve v Polsku, nejvíce lidí udává Českou republiku nebo Německo.
Vzpomínání na sametovou revoluci
Portál Paměť národa spustil k výročí sametové revoluce kampaň #nezapomeňme. 37 měst po celé republice se podílí na natáčení vzpomínek pamětníků, hlavní aktivity potom směřují k oslavám 17. listopadu na Národní třídě v Praze.
„Na začátku roku jsme oslovili 45 měst a městysů s tím, aby neorganizovaly nějaké pouliční veselice, ale aby význam svátku přešel do hlubší roviny. Do projektu Nezapomeňme se zapojilo celkem 37 měst, s nimiž realizujeme velmi pestrý vějíř projektů,“ řekl Martin Kroupa, vedoucí regionálního rozvoje Paměti národa a projektu Nezapomeňme. Všechna zapojená města natáčí vzpomínky lidí, pro které 17. listopad znamenal významný předěl v životě.
17. listopadu v 17:11 se mají rozeznít zvony v kostelech ve městech i na vesnicích. Spolupráci s Pamětí národa potvrdila Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví. Společnost oslovuje starosty měst a obcí po celém Česku, aby se připojili. Paměť národa také požádala města a obce, aby v obecním rozhlase před zvoněním zazněla krátká zamyšlení nad listopadovými událostmi roku 1989.
V Praze bude od začátku listopadu na Jungmannově náměstí stát interaktivní výstava Střípky revoluce. Za pomoci mobilu si lidé budou moci přehrát videa k popisovanému příběhu. 17. listopadu se výstava přesune na Národní třídu, kde doplní světelnou a projekční instalaci „Díky, že můžem“. Večer se budou v Národním divadle předávat Ceny Paměti národa.
Portál Paměť národa sbírá příběhy lidí, kteří zažili komunistický režim. Spolu s Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů jej založila a dále spravuje společnost Post Bellum.
