Třetina senátorů vyzvala Babiše, ať Česko přijme 50 syrských sirotků

Osmadvacet senátorů, tedy třetina osazenstva horní parlamentní komory, napříč politickým spektrem vyzývá premiéra Andreje Babiše (ANO) a vládu, aby Česko přijalo 50 syrských sirotků. Na společné prohlášení upozornila Česká televize.

„Žádáme Vás a Vládu České republiky o rychlou pomoc těmto dětským sirotkům žijícím nyní v přelidněných řeckých uprchlických táborech. Učiňte, prosím, urychleně taková opatření, aby Česká republika mohla být jednou z těch zemí, která dokáže účinně a bezodkladně pomáhat v nouzi nejvyšší,“ uvádí prohlášení.

Pod výzvu se podepsali vedle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) místopředsedkyně Miluše Horská za KDU-ČSL, její stranický kolega Petr Šilar, Václav Láska z klubu Senátor 21, sociální demokrat Jiří Dienstbier či Michael Canov z hnutí STAN a Lumír Aschenbrenner z ODS.

V doprovodném dopise senátoři uvádějí, že považují za samozřejmé, že kritéria pro přijetí dětí by byla stanovena jednoznačně tak, „abychom přijímali skutečné sirotky, především malé děti, které jsou nejzranitelnější v těžké životní situaci“.

„Stejně tak předpokládáme, že by bylo jasně stanoveno, na jakou dobu a za jakých podmínek by si je české rodiny mohly převzít do pěstounské péče s respektováním stávajících českých zákonů,“ uvedli.

Vláda přijetí dětí ze záchytných center – například z Řecka či Libanonu – příliš nakloněna není. Andrej Babiš to odmítá s poukazem na to, že se máme lépe starat především o české sirotky. A členové jeho týmu mluví až na výjimky shodně.

Vypovídá o tom anketa, kterou mezi ministry a ministryněmi pořídila ve středu ráno redakce Seznamu. Například ministr zemědělství Miroslav Toman z ČSSD by nejdřív chtěl „vidět seznam sirotků.“

Český ministerský předseda je od víkendu pod palbou kritiky. Spouštěčem byly výroky, jimiž Andrej Babiš okomentoval návrh lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové. Ta chce, aby země poskytla útočiště padesátce dětí, které ztratily rodiče v krvavém syrském konfliktu. A žijí v některém z řeckých sběrných táborů.

Ve středu o tématu jednali i poslanci.

Babiš už dříve řekl, že dětem by se mělo pomoci tam, kde se narodily. Premiér je přesvědčený, že by se mělo primárně pomáhat českým lidem – jakkoli je na tom Česko v porovnání se Sýrií dobře. „Tady jsou stovky dětí, které by chtěly mít rodiče, mít pěstounskou péči. Mně je líto těch syrských dětí a my jim pomůžeme. Ale pomůžeme jim tam, kde jsou.”

Redakce položila českému premiérovi sérii otázek, jejichž smyslem bylo zjistit, proč má za to, že by Česko nemělo – byť i jen dočasně – nabídnout pomoc osiřelým dětem. A proč po čtyřech a půl letech u moci tvrdí, že se země neumí postarat o vlastní sirotky. Interview si můžete pustit níže.

Michaela Šojdrová se sejde s Babišem v pátek. Uvedla, že se jednání zúčastní i senátoři a zástupci iniciativy Češi pomáhají. Europoslankyně chce Babiše oslovit konkrétním návrhem. Mezi hlavními body plánu je, že program by byl uskutečněn na základě bilaterální spolupráce mezi ČR a Řeckem.

Výběr dětí by mělo zcela v gesci ministerstvo vnitra, a to včetně jejich věku.

„Na území Řecka se nachází asi 3 500 nedoprovázených dětí a sirotků, u nichž jsme buď schopni potvrdit, že jsou sirotky, anebo se jejich rodiče pohřešují. Ty z nich, které jsem viděla, měli od 10 do 18 let. Ale je na České republice, jestli si pro přijímání sirotků stanoví nějaký věkový limit – napříkad Sir Winton v roce 1939 převážel z Československa jen děti mladší 16 let,“ řekla Šojdrová v rozhovoru pro Seznam. (Odkaz na rozhovor níže.)

Redakce zjišťovala také situaci přímo v detenčních centrech v Řecku. Například v uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos je situace čím dál tím více neudržitelná.

V táboře panují podmínky tak otřesné, že každé třetí dítě se buď pokusilo o sebevraždu, nebo si samo ubližuje. Lékaři bez hranic (MSF) proto vyzývají Evropskou unii i jednotlivé státy, aby nejvíce ohrožené uprchlíky z ostrova přestěhovaly.

„Za osm let práce pro Lékaře bez hranic jsem horší podmínky neviděla v Africe ani jinde. Devět tisíc lidí nemá místo k ubytování, mnoho z nich včetně rodin žije pod igelitovými plachtami nebo pod širým nebem,” řekla v rozhovoru pro TV Seznam ředitelka řecké mise Lékařů bez hranic Louise Roland-Gosselinová.

Tábor Moria byl původně postaven pro zhruba 3 100 osob. Jeho kapacitu však řecké úřady už překročily více než třikrát. Spolu s uprchlíky a žadateli o azyl žijícími mimo tábor je tak na ostrově skoro 12 tisíc lidí z válkou rozervané Sýrie, Iráku a Afghánistánu.