Článek
Život s covidem-19 donutil Čechy změnit jejich chování. Obavy z nákazy a prakticky rok s mimořádnými opatřeními v různé míře - od nutnosti zakrývat si ústa a nos až po tvrdé omezování pohybu - se promítly do životního stylu.
Například se potvrzuje, že Češi tloustnou. Podle průzkumu společnosti Ipsos u příležitosti středeční konference Rok s covid-19 pořádané Univerzitou Karlovou to přiznalo 31 procent oslovených respondentů, kterých se výzkumníci ptali během února a března. Z dat také vyšlo, že v průměru lidé přibrali za rok šest kilogramů.
V tomto ohledu Češi drží krok se světem, kde vyšlo i v globálním průzkumu v 30 zemích během ledna, že 31 procent lidí přibralo. Jenomže zatímco ve světě začalo dalších 20 procent lidí pracovat na tom, aby zhubli, tak v Česku zhublo nebo hubne jen 13 procent dotázaných.
Z dat vyplývá, že nejčastěji přibírali lidé, kteří pracují z domova.
„Pohyb chybí a nezdá se to, ale nemusí jít o vyloženě sportovní pohyb. Jde i o to, že lidé chodili více cestou do práce. Když o tuhle porci přirozeného pohybu přijdete a efekt se naskládá za roční období, tak je jasný,“ popisuje výzkumník Jakub Malý z agentury Ipsos.
Určitá pandemická lenost vyplývá i z dalších reakcí - více cvičit začalo 17 procent lidí, naopak méně cvičí 15 procent lidí a dalších osm procent přestalo cvičit úplně.
Rok s covid-19. A jak dál?
Cílem konference je za účasti špičkových vědců, zástupců akademické oblasti, vlády, státní správy i osobností veřejného života debatovat nejen o tom, jak pandemie koronaviru proměnila život v Česku, ale především hledat odpovědi na otázku, jak kritickou situaci dál řešit.
Konference začíná ve středu v 9:00. Sledovat ji můžete živě na facebookové stránce Česko. A jak dál? a na YouTube Univerzity Karlovy.
Průzkum Ipsosu také odhaluje, že zatímco 42 procent Čechů cvičí alespoň jednou týdně, tak třetina (32 procent) nesportuje vůbec. Jde převážně o ženy a starší lidi ve věku nad 65 let.
Nejpopulárnějším sportem je turistika, kterou uvedlo 42 procent dotázaných, a cyklistika (33 procent).
„Přes pandemické období se mění pořadí sportů. Kolektivní jdou do pozadí a tím pádem se na první příčky dostává turistika a cyklistika. Jsou to sporty, které jsou obecně hodně v permanenci, nicméně jim teď kolektivní sporty nešlapou na paty,“ komentuje výsledek průzkumu Jakub Malý.
Zamýšlíme se, snažíme se méně pít a kouřit
Z průzkumu ale vyplývají i další už lichotivější zjištění. Mírně převážily odpovědi respondentů, že během pandemie omezili spotřebu alkoholu (14 %), nad těmi, kteří naopak začali pít více (11 %). V tomto ohledu si stojíme lépe než lidé ve světě, kde omezilo pití devět procent dotázaných, a naopak 10 procent začalo konzumovat alkohol ve větším množství.
Podobně, ale ještě v menším měřítku je to s kouřením. Přestala kouřit tři procenta dotázaných a začala dvě procenta.
Z průzkumu také vyplývá, že vzrostl počet lidí, kteří se od podzimu začali více zajímat o nová témata a přemýšlet nad životními hodnotami.
Stresuje nás nedostatek sociálních kontaktů
Čtyři z deseti dotázaných v průzkumu uvedli, že se jim úroveň stresu zvýšila, a to zejména kvůli izolaci a omezení kontaktů, stěžují si ale i na život v neustálé nejistotě a strachu z nemoci.
Podle Jakuba Malého ze společnosti Ipsos vyšší míru stresu vykazují zejména mladší lidé. Vysvětluje to tím, že zatím nemají příliš mnoho zkušeností s neúspěchy a složitými situacemi.
„Ukazuje se to právě na nejmladší skupině do 29 let, kde byla míra pohodlí vyšší než u předchozích generací, a toto je první zkušenost, kdy se něco nedaří nebo neběží podle plánu. Proto na to reagují zvýšenou mírou stresu,“ říká Jakub Malý.
