Článek
Zvýšené napětí na Blízkém východě po útoku Spojených států na íránského představitele Kásima Solejmáního vyvolává mezi lidmi otázky, zda dosavadní střety nemohou přerůst do širšího vojenského konfliktu. Podle diplomata a bezpečnostního analytika Tomáše Pojara však takový scénář nehrozí. Češi se zatím ani nemusejí bát, že by sem dolétla íránská raketa.
Po atentátu na íránského generála Solejmáního se v internetových vyhledávačích mnohem častěji skloňují spojení jako „3. světová válka“. Jsou takové obavy namístě? Může konflikt mezi USA a Íránem eskalovat tímto směrem?
Je třeba zdůraznit, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem nezačal s útokem na Solejmáního, je dlouhodobý. Samozřejmě eskalovat může. Na druhou stranu je absolutní nesmysl uvažovat o tom, že začíná 3. světová válka. Takového rozsahu ten konflikt určitě nedosáhne. Třetí světová válka prostě není na pořadu dne. Válka může být mezi Spojenými státy a Íránem, případně mohou na straně USA bojovat ještě Izrael nebo Saúdská Arábie. Záleží na tom, jak se Írán zachová.
Jak hodnotíte roli Ruska, které se Íránu spíše zastává?
Konflikt v Íránu či Iráku se Ruska přímo netýká. Moskva se napřímo angažuje v Sýrii, kde ruští vojáci bojují po boku jednotek prezidenta Asada a spolupracují tam i s Íránci. Syrský režim by se bez Ruska a Íránu sám nedokázal ubránit proti povstalcům. Na druhou stranu to neznamená, že by Rusko a Írán měly stejné zájmy i jinde. Myslím si, že ve střetu mezi USA a Íránem bude Rusko stát spíše opodál.
Do jaké míry vlastně ovlivňuje napětí na Blízkém východě bezpečnostní situaci v Česku?
Jde v zásadě o nepřímé vlivy. Na několika místech Blízkého východu máme naše vojáky, přímo jako Česká republika se tam ale příliš neangažujeme. Dalším nepřímým vlivem může být růst ceny ropy, konflikt se může projevit také nárůstem terorismu. Írán je koneckonců zemí, která sponzoruje a přímo řídí některé teroristické organizace ve světě. Může se zvednout další migrační vlna a může zasáhnout Evropu.
Tomáš Pojar.
Může raketa vystřelená z Íránu doletět do Prahy?
Do Prahy ne. V tuto chvíli Írán dokáže zasáhnout jihovýchodní, ale ne střední Evropu.
Proč se také ptám – íránská raketová hrozba se skloňovala v době, kdy se zvažovala výstavba radarové základny v Brdech. Nebyla z dnešního pohledu chyba, že USA za prezidenta Baracka Obamy od projektu odstoupily?
Od projektu založeného na radaru v Česku se sice odstoupilo, protiraketová obrana se ale dál buduje, i když jiným způsobem – na základnách v Polsku, Rumunsku a na moři. Ta hrozba je reálná. Írán operuje v Sýrii. V tuto chvíli tam sice dalekonosné rakety nemá, ale kdyby je vystřelil odtamtud, bude mít Evropu blíž. Íránci také nikdy nepřestali rakety zdokonalovat, stále pracují na zvětšování jejich doletu, zvyšování nosnosti a lepší přesnosti. Dohoda, kterou s Íránem uzavřely Spojené státy za Obamy, se bohužel týkala jen jaderného programu, ne raketového vojska.
Měla by česká armáda podniknout kvůli zostřené situaci po zabití Solejmáního nějaká opatření – ať už v bojové připravenosti, nebo třeba v rozvědné činnosti?
Zpravodajské služby mají pokračovat v monitoringu veškerých možných teroristických hrozeb, které se týkají cílů na území České republiky. Ne že by ta hrozba byla nějak významná, ale jeden z možných scénářů, jak by Írán mohl udeřit proti Spojeným státům, je také útok na jejich spojence – ať už přímo, nebo přes teroristické organizace. Co se týče armády, dál platí, že ji máme budovat tak, aby byla schopná fungovat v rámci spojeneckých svazků.
Je ze zpravodajských nebo jiných zdrojů známé, že by se na českém území pohybovaly osoby napojené na íránský režim, které by znamenaly hrozbu třeba i teroristického útoku?
Na území České republiky se nepochybně pohybují lidé napojení na íránský režim nebo na libanonský Hizballáh, což je do určité míry odnož íránského režimu. Nezaznamenal jsem ale, že by to bylo něco vážnějšího. Z pohledu Íránu ale nepatříme mezi klíčové země, mnohem větší problémy má v tomto ohledu třeba Německo.
