Článek
Slovenský podnikatel Richard Galovič koupil značku Favorit v roce 2011 za pět milionů korun. Produkci kol rozjel po téměř čtyřech letech příprav, a to díky státní dotaci. Letos v lednu ale firma Favorit Manufacture přestala vyplácet mzdy.
Galovič totiž na přelomu roku prodal výrobu favoritů v Rokycanech podnikateli Pavlu Sedlákovi, který necelým dvěma desítkám zaměstnanců obratem rozdal výpovědi.
„Byli jsme v šoku, když 30. března přišel pan Sedlák, představil se jako nový majitel a dal nám výpovědi zpětně k 1. březnu. My jsme už tři měsíce pracovali bez výplat a poslouchali, že peníze jsou na cestě,“ říká jeden z bývalých zaměstnanců, který nechce být jmenován, prý aby si nedělal „další problémy“.
Favorit Manufacture – teď již pod novým názvem RC Orange – je v insolvenci. Formálně je jeho vlastníkem americká firma Respect Orange, kterou Sedlák zastupuje jako jednatel.
Insolvenční návrh soudu podali právě zaměstnanci, kteří letos tři měsíce pracovali zadarmo. Firma jim dluží desítky tisíc korun na mzdách a odstupném.
Nový vládce Favoritu přejmenovaného na RC Orange Pavel Sedlák je svérázný podnikatel. Momentálně je statutářem či jednatelem ve 105 firmách. Část z nich je v insolvenci, dalších 45 jeho společností už bylo z obchodního rejstříku dříve vymazáno.
Spor o design
Na favoritech v 70. a 80. letech minulého století vyrostla celá generace Čechů. Léta šlo o nedostatkový výrobek, po němž toužily tisíce kluků a holek.
Výroba favoritů ale po privatizaci postupně dvakrát zkrachovala. Firma podcenila nástup horských kol a nedokázala čelit levným dovozům. I tak je Favorit pořád jeden z nejznámějších tuzemských brandů. A Richard Galovič se před osmi lety rozhodl, že kdysi populární výrobek oživí.
Favorit Rokycany
Kola se v Rokycanech vyráběla od 20. let minulého století.
Od roku 1951 se tu vyrobilo 2,5 milionu favoritů.
Po roce 1989 továrna zbankrotovala, pokusy o resuscitaci zatím selhávají.
Jeho plánem byla kola s originálním retro designem, zato s lehkým karbonovým rámem a moderními technickými prvky. Zákazníkům se měla „šít“ na míru, podle individuálních požadavků.
Vývoj a příprava výroby ovšem trvaly skoro čtyři roky a zbyl z nich soudní spor.
Jak napsaly minulý týden Hospodářské noviny, Galovičovu firmu Favorit Technology žaluje designér Petr Novague o 1,4 miliony korun, protože údajně nedostal zaplaceno za práci.
Richard Galovič v rozhovoru pro Seznam tvrdí, že Novague na favoritu žádnou práci neodvedl. Podílel se prý v roce 2012 jen na prvním prototypu. „Kolo bylo nepoužitelné, proto jsme ukončili spolupráci, na žádných dalších se nepodílel,“ říká Galovič. Design je podle něj kolektivní dílo, jež vytvořili „kolegové a subdodavatelé z Plzně, Rokycan, Brna a Bratislavy.“
Novague to vylučuje. „Každý má v týmu nějakou práci, ale tvůrčí stránku jsem měl na starosti jen já,“ řekl designér, který je několikanásobným držitelem prestižního ocenění Red Dot Designe Award, pyšní se desítkami mezinárodních cen a je podepsán pod podobou dveří Sapeli, dveřním kováním Cobra, kartáčky Spokar nebo žehličkou ETA.
Cenu Red Dot získal favorit v roce 2015, tedy tři roky poté, co se Galovič s Novaguem kvůli špatné práci údajně rozešel. Richard Galovič ale ještě tehdy Novagua označoval za autora designu, třeba v rozhovoru pro víkendový magazín Práva: „Nastudoval historii značky a naše technologické možnosti a pak navrhl kolo, které duši původního Favoritu dokázalo zachytit,“ cituje ho list.
Dnes se Galovič ke čtyři roky starému tvrzení nezná, bylo prý novináři zkreslené. A tvrdí, že Novague přihlásil favorit do soutěže Red Dot za jeho zády a neoprávněně.
Pro Novagueovu verzi ale mluví další lidé. Například Jiří Krůta, který stál u příprav favoritu jako projektový manažer. „Dodnes se dají dohledat fotky, na kterých Richard přebírá Red Dot s Petrem. Bylo to pro něj důležité. Když malá firma na začátku existence vyhraje Red Dot, je to velký úspěch. A ta kola byla postavená podle Petrových návrhů, dodnes mám schované notýsky, kam Petr původní návrhy kreslil,“ řekl Krůta.
„Ještě donedávna měl pan Galovič všechny mé skici na webu, pak je najedou stáhl a vymazal i moje jméno. Je to až legrace,“ dodává Novague.
Poslední slovo ve sporu Richarda Galoviče s Petrem Novaguem bude mít soud.
Start díky dotacím
Podle Richarda Galoviče jeho firma poslala v letech 2015 a 2016 na trh stovky kol a utržila za ně za oba roky asi 31 milionů korun. Nelze to ověřit, jeho společnosti nezveřejňují v obchodním rejstříku závěrky, jak ukládá zákon. A nikdo z jeho bývalých spolupracovníků, s nimiž Seznam mluvil, do účetnictví neviděl.
Galovič každopádně rozjel výrobu favoritů až v roce 2015, a to v Jeseníku. V rozhovoru pro DVTV tehdy plánoval, že projekt bude provozně na nule do konce roku.
Start ale byl těžký. „Pan Galovič získal zaměstnance z úřadu práce. Nekvalifikované síly, museli jsme je všechno učit od začátku,“ líčí muž, který u rozjezdu výroby byl. Ani on nechce zveřejnit jméno. Závod podle něj v prvních měsících fungoval spíš jako učiliště, výkonnost byla nízká.
Rozjezdu ale pomohla dotace ze státních fondů na rozvoj zaměstnanosti, která kryla mzdové náklady na první rok.
„Naše technická možnost je vyrábět pět tisíc bicyklů za rok,“ říkal tehdy Galovič sebevědomě v již zmiňovaném rozhovoru pro DVTV. Bývalý zaměstnanec na kondici favoritu vzpomíná jinak: „Za první rok se udělalo asi 50 kol. A když se lidi konečně zaučili, skončila dotace a pak i výroba v Jeseníku,“ říká.
Galovič pak přenesl výrobu do Rokycan. „Jeseník nám nevyhovoval,“ vysvětluje, proč se z Moravy stěhoval do původní továrny, v níž se favority vyráběly od 50. let minulého století.
Tady ale výroba naplno běžela jen asi rok. „V roce 2017 jsme investovali do zahraniční expanze, abychom byli schopni přejít na produkci tisíců kol ročně, obrat šel dolů,“ řekl Galovič Seznamu.
V létě získal investora Michala Mičku, který slíbil do Favoritu nasypat 70 milionů korun a měl za to získat 30 procent firmy. „Spolupráce se rozběhla, ale pak přišly komplikace, které zbrzdily příliv kapitálu, odstoupili jsme od smlouvy a pan Mička se akcionářem Favoritu nestal,“ říká Galovič. Sám Michal Mička se k příběhu favoritu vracet nechce.
Nereálná cena?
Na rozšíření výroby v Rokycanech už nedošlo, podle bývalých zaměstnanců firma dělala jen necelou stovku kol ročně. Na vině mohla být i špatně nastavená cena, která začínala na 54 tisících korun. „Když jsem ta kola navrhoval, měl jsem představu ceny do třiceti tisíc. Skutečné ceny mě potom zarazily,“ říká designer Novague. „Ceny byly neúměrně vysoko,“ souhlasí i bývalý rokycanský zaměstnanec.
Všechny chyby, které projekt provázely, nakonec vyústily v tichý prodej a insolvenci Favoritu Manufacture a definitivní konec modelové řady Favorit 2015. V březnu soud, který řeší Novagueovu žalobu, zakázal předběžným opatřením kola prodávat. To už ale byl projekt mrtvý.
Sám Galovič o tom, jak se své bicyklové výroby zbavil, nemluví. „V této chvíli nevyrábíme,“ řekl bez dalších detailů Seznamu. „Připravujeme ale novou řadu kol – městských, horských i silničních,“ ujišťuje.
