Třetí prezident za 10 dní. V Peru pokračuje politický chaos

Jen něco málo přes týden uplynulo v úterý od odvolání peruánského prezidenta Martína Vizcarry. Během této krátké doby ale jihoamerická země poznala hned dva nové prezidenty. Nejprve poté, co parlament kvůli obvinění z korupce odvolal Vizcarru, stanul v čele země Manuel Merino, ten ale v neděli po masových protestech, při nichž zemřeli nejméně dva lidé, rezignoval.

Vedení země tak nakonec převzal někdejší liberální poslanec Francisco Sagasti, který v pondělí získal v peruánském jednokomorovém kongresu dostatek hlasů na post předsedy. Podle peruánských zákonů se tím zároveň stal prozatímním prezidentem. V úterý pak v Limě složil slavnostní přísahu, čímž se stal třetím prezidentem za více než týden. Zemi by měl dovést do dubnových voleb.

Vizcarra se do čela země dostal před dvěma lety z pozice viceprezidenta poté, co kvůli obvinění z korupce odstoupil prezident Pedro Pablo Kuczynski. V Peru jsou kvůli korupci nyní stíháni či už odsouzeni všichni žijící exprezidenti. Vizcarru zatím vyšetřuje prokuratura kvůli přijetí úplatku v době, kdy byl guvernérem. Vizcarra obvinění odmítá.

„Současná krize je vyvrcholením čtyř let hádek mezi několika peruánskými prezidenty a kongresem, který ovládá opozice,“ cituje CNN peruánskou politoložku Denisse Rodriguez-Olivariovou z Humboldtovy univerzity v Berlíně. Mocenský boj byl podle Rodriguez-Olivariové obzvláště vyhrocený v oblasti školství, kdy zákonodárci opakovaně předkládali návrhy na odvolání ministrů školství z jejich funkce a na zpomalení reforem, které by se dotkly soukromých vysokých škol.

Kongres o odvolání Vizcarra hlasoval 9. listopadu na základě obvinění z korupce související se stavebními projekty během doby, kdy byl Vizcarra guvernérem regionu Moquegua v jižním Peru v letech 2011 až 2014. Vizcarra tato obvinění popřel, ale rozhodnutí o odvolání přijal. „Budou mě soudit historie a peruánský lid,“ uvedl ve svém projevu po odvolání.

Jak velí ústava, Vizcarra byl nahrazen tehdejším šéfem kongresu Manuelem Merinem, který ve funkci vydržel pouhých pět dní, než rezignoval pod tlakem masových protestů, při nichž byli zabiti dva lidé a desítky dalších zraněny. Sagasti zastupující stranu Partido Morado, tedy „Purpurovou stranu“, byl poté pověřen kongresem, aby nahradil Merina a stal se čtvrtým peruánským prezidentem za méně než pět let.

Sagasti nyní převezme otěže země v neuvěřitelně náročném období, Peru patří ke státům s nejvyšší úmrtností po nákaze koronavirem na světě a velmi trpí i ekonomika země. Prezidentské volby do kongresu jsou naplánovány na duben 2021, přičemž nástupce Sagastiho má převzít vládu v červenci.

Podle Rodriguez-Olivariové se Peruánci stávají čím dá více ostražitější a hlasitější při dohlížení na to, aby země neustoupila z cesty antikorupčních opatření a školských reforem stejně jako prosazování spravedlnosti při porušování lidských práv proti demonstrantům a policejní reformě. Rodriguez-Olivariová tvrdí, že v peruánské společnosti dochází k vytváření něčeho jako „Občanství 2.0“, Peruánci jsou tak podle ní připraveni prosadit zásadní politické změny ještě před 200. výročím nezávislosti, které země oslaví příští rok.