Třetí nejsilnější armáda Evropy se scvrkne. „Lákáme nepřítele,“ říká generál

Ministr obrany Ben Wallace v pondělí představil změny, o kterých se ve Spojeném království spekuluje už delší dobu. Armáda se podle nich má více soustředit na vývoj a používání nových technologií, dronů a kybernetických systémů. Do roku 2025 by se zároveň měl smrsknout počet vojáků o téměř 10 000 na 72 500. Vyřadit se mají i desítky starších tanků a asi stovka letadel.

Britský deník The Times představenou reformu označuje za největší otřes v armádě od konce studené války. Pokud se plán uskuteční, bude podle Guardianu armáda Spojeného království do čtyř let co do počtu vojáků nejmenší od roku 1714, kdy skončila válka o španělské dědictví.

Ministerstvo ve škrtech nevidí pokles vojenské síly a namítá, že v moderním světě na číslech záleží méně než kdy jindy a stále důležitější je naopak technologie. Wallace reformu označil za snahu „zaměnit prázdné síly silami důvěryhodnými“.

Silnou kritiku tohoto přístupu už ale vyjádřil například lord David Richards, exministr obrany z let 2010-2013, generál a zároveň velitel, který jako první a dosud poslední Brit od druhé světové války velel i americkým jednotkám (v Afghánistánu). Na množství vojáků totiž podle něj i v této době záleží a ve všem je nové technologie nemohou nahradit. Reformu proto v rozhovoru s deníkem The Times zhodnotil jako „lákadlo“ pro potenciální nepřátele.

Ostrovní média také rozebírají, že plán jde proti slibu premiéra Borise Johnsona z předvolebního podzimu 2019, kdy za svou stranu prohlásil, že toryové „v žádném případě nebudou omezovat velikost britských armádních složek, protože v ně věří a milují je“.

K tomu už se pod tlakem ve vysílání Times Radia vyjádřil Wallace, podle kterého se armáda zkrátka přizpůsobila nové situaci. „Když se změní hrozba, musíme se změnit také,“ řekl a namítl, že pokud by ministerstvo takto nepostupovalo, měla by země „armádu jako za první světové války“. „Je velmi důležité řídit se hrozbou a nikoliv sentimentalitou,“ dodal.

Takový argument ale neobstál u zmiňovaného veterána Richardse. Ten se ohradil, že není vůbec proti rozvoji moderních technologií a investice do nich jsou zcela správné. Zároveň to ale podle něj nesmí být na úkor konvenčních schopností, jejichž klíčovým aspektem jsou čísla.

„Na množství stále záleží,“ řekl Richards Timesům a pokračoval výživným výčtem funkcí a operací, kterých podle něj už britská armáda po snížení počtu vojáků dost možná nebude vůbec schopná.

V první řadě bude podle Richardse omezená primární funkce v podobě ochrany vlastních hranic. „Musíte mít i některé z tradičnějších kapacit pro případ, že by se to množství stalo asymetrickým lákadlem pro potenciální oponenty. Mám na mysli Rusko a Čínu,“ řekl generál a dodal, že nechce tvrdit, že by snad tyto mocnosti chtěly začít s Británií třetí světovou válku, ale „operují s velkými čísly, a když my budeme mít jen technologii a oni budou mít půl milionu vojáků, které mohou poslat k našim hranicím, tyto high-tech záležitosti nebudou dost dobré“.

V tomto ohledu je samozřejmě na místě argument, že při debatě o potenciálním konfliktu s násobně většími armádami asi nějakých 10 000 vojáků nehraje příliš velkou roli a Británie se stejně jako většina států, co nepatří mezi světovou armádní špičku, musí spoléhat na své spojence z NATO.

Po Rusku a Francii je Británie v geografické Evropě třetí nejsilnější:

Faktem nicméně je, že ač tyto vojenské mocnosti stejně jako Británie investují stále víc do moderních technologií, nedá se říct, že by to bylo na úkor tradičních schopností v podobě množství vojáků či těžké techniky. Není tomu ani měsíc od doby, kdy americká CNN vydala velkou zprávu, podle níž například Čína už možná předstihla USA a disponuje nejsilnějším námořnictvem na světě.

V ohrožení je podle Richardse kvůli reformě nicméně i schopnost zasahovat v mírových operacích usilujících například o zásah proti genocidám v zahraničí.

„Myslím, že bychom ještě zvládli další Sierra Leonu, protože tam jsme měli 5000 lidí a byla to menší operace,“ odhadl Richards. „Téměř jistě bychom ale nezvládli znovu obsadit Falklandy. Nemohli bychom zasáhnout ani do první, ani druhé války v Zálivu. Já neříkám, že nutně musíme znovu zasahovat v Iráku nebo Afghánistánu. Řekněme ale, že dojde k další Rwandě. Budeme prostě přihlížet a ignorovat to?“ pokračoval veterán.

Británie podle něj zkrátka nebude mít kapacitu, aby se mohla účastnit takových operacích, které jsou „morálně velmi důležité“. Jako první situaci na obzoru, kdy se to může projevit, Richards vidí možnou brzkou mezinárodní mírovou misi v Jemenu. „Ty tlaky odněkud znovu přijdou. Mám od svých kontaktů informace, že už se o tom, že do Jemenu bude poslána stabilizační síla, mluví.“

Spojené království tak podle Richardse čelí riziku, že bude muset podobným akcím v budoucnu říct ne. A to je podle něj z hlediska závazků ke spojencům a reputaci „velmi těžké“.

Jeho slova potvrdil ve vysílání BBC Radio 4 i bývalý muž číslo jedna americké armády z let 2007-2011 admirál Michael Mullen. Britská armáda bude podle něj po škrtech „dosti malá“.

„Já nejsem ten, kdo to má soudit, ale upřímně řečeno se podle mě dostáváte velmi blízko bodu, kdy nebudete schopni přispět,“ řekl Mullen. Z pozice spojence, co na Británii spoléhá, je to podle admirála „velký problém“.

Kriticky se k reformě vyjádřil například i bývalý šéf britské armády lord Dannatt nebo další bývalý vysoce postavený armádní představitel Tim Robinson, podle kterého „je hodně věcí, kterých Británie nebude schopna s takhle malou, i když dobře vybavenou armádou“.

Současní armádní představitelé naopak podle Timesů škrty brání. Hlava armády generál Mark Carleton-Smith už minulý týden prohlásil, že „modernizované armády nebudou nadále definovány pouze velikostí. Na množství dnes záleží o hodně méně. Tou pravou měnou je schopnost, užitečnost, relevance a možnost nasazení“.