Článek
Už v sobotu začalo jakési třetí kolo senátních voleb. V něm se tři opoziční politické strany – ODS, KDU-ČSL a STAN – ještě poperou o to, kdo z nich bude mít nejsilnější frakci v horní komoře.
Budou lákat nové bezpartijní senátory, kteří kandidovali s podporou více stran, aby si teď vybrali jejich senátorský klub jako domovský. Jde o hodně – kdo jich nakonec přivábí nejvíc, obsadí post předsedy Senátu.
Václav Dolejší a jeho pohled na výsledky druhého kola senátních volebVideo: Seznam Zprávy
Zatím nejsilnější klub má hnutí Starostové a nezávislí (STAN), které dnes získalo šest senátorů a celkem budou mít po 16 křeslech. ODS a lidovci mají 15 senátorů.
Teď ale všichni k sobě lákají nezávislé. Jde o trojici prezidentských kandidátů. Neznámější z nich a finalista lednové prezidentské volby Jiří Drahoš, který kandidoval s podporou KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, už naznačil, že míří ke Starostům. A mohl by se tak stát jejich kandidátem na funkci šéfa Senátu.
„Mám obrovskou radost, už teď je jasné, že náš senátorský klub výrazně posílí. Ale počkejte ještě na další vývoj, zejména na vyjednávání se všemi senátory, které jsme do voleb podpořili,” řekl šéf STAN Petr Gazdík.
ODS, která zvítězila v letošních senátních volbách, oznámila, že chce také usilovat o křeslo předsedy Senátu. A to pro Jaroslava Kuberu, který se dokonce vzdal postu teplického primátora.
Občanští demokraté přiznali, že už bezpartijním senátorům nabízí místo ve svém klubu – například Pavlu Fischerovi nebo Marku Hilšerovi. Ti ještě politické partaje napínají a váhají, ke komu nakonec půjdou.
„Naši nabídku již mají, někteří ji ještě dostanou. A je na nich, jak se rozhodnou,” řekl šéf senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.
Ze hry o post předsedy Senátu ještě nejsou ani lidovci, kteří přemlouvali Jiřího Čunka, aby o něj usiloval a vzdal se křesla hejtmana.
V pondělí by mělo být jasno, protože se kvůli novému uspořádání Senátu chystá schůzka šéfů ODS Petra Fialy, KDU-ČSL Pavla Bělobrádka a STAN Petra Gazdíka.
Všechny tři spojuje opoziční role vůči Babišovu ANO, ale teď všichni mají ambici získat křeslo druhého nejvyššího ústavní činitele v zemi.
