Článek
Senát jednoznačnou většinou zamítl novelu krizového zákona, která zaváděla pokuty pro firmy porušující vládní nařízení v souvislosti s bojem proti koronaviru. A to až ve výši 3 milionů korun. Návrh z pera ministra vnitra Jana Hamáčka měl také posílit pravomoce policie a městských strážníků, kteří by mohli ukládat pokuty přímo na místě.
Poslanecká sněmovna novelu schválila začátkem loňského prosince. V Senátu pro zamítnutí zákona hlasovalo 59 ze 68 přítomných senátorek a senátorů. Nikdo nebyl proti.
Senátorům vadilo zejména to, že vláda chce vymáhat vysoké pokuty ve chvíli, kdy nedokáže podnikatelům ani vysvětlit jednotlivá opatření. Která navíc podle senátorů vydává velmi chaoticky.
„Pokud někdo má podnikat a fungovat s tím, že mu hrozí drakonická pokuta až 3 miliony korun, musí precizně vědět, co má dodržovat, co smí a co nesmí. Každý si vybaví situaci, kdy se na tiskové konferenci vlády v pondělí večer vyhlásí opatření, v úterý vystupují jednotliví ministři a vysvětlují, co se tím myslelo, leckdy protichůdně, a ve čtvrtek se rozhodnutí změní. V tomhle má žít podnikatel, aby neustále sledoval tiskové konference vlády včetně těch soukromých, aby věděl, co se smí a nesmí?“ shrnul zpravodaj zákona senátor Václav Láska (SEN 21).
„Vy se jako vláda vysmíváte do očí podnikatelům, ale chcete, aby byli poslušní, a ještě jim vyhrožujete pokutou?“ dodal senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti).
Jan Hamáček měl přitom původně v plánu ještě mnohem rozsáhlejší novelu, tu ale zkritizovala opozice i jednotlivá ministerstva a nakonec z jejího projednání sešlo. Původní návrh měl zasahovat například i do konání voleb, které by se mohly opakovaně odkládat, nebo omezit informování veřejnosti.
„V září se ale začala zhoršovat situace a současně přišel zvýšený tlak veřejnosti, aby policie zasahovala a nařízení vymáhala, tak jsme z logiky věci udělali to, co se dalo udělat nejrychleji, a připravili jsme tuto mininovelu, která srovnává podmínky,“ vysvětlil Hamáček. Ani s touto osekanou variantou ale u senátorů neuspěl.
Zákon se nyní vrací zpět do Poslanecké sněmovny, která ho bude muset přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Ti se nyní scházejí kvůli pandemii v omezeném počtu, pro přehlasování senátního veta tedy bude potřeba svolat celou Sněmovnu. Poté zákon poputuje k podpisu prezidentovi.