Trestat za potraty je neústavní, rozhodl mexický nejvyšší soud

Interrupci nelze podle mexického nejvyššího soudu považovat za trestný čin. Soud tak vytvořil precedens, který by v konzervativní katolické zemi s přibližně 130 miliony obyvatel mohl vést k legalizaci potratů.

Jednomyslně tak soud zrušil několik právních ustanovení ze severomexického státu Coahuila, která zákrok označila za trestný čin, napsala agentura AP.

Za rozhodnutím nejvyššího soudu v zemi stojí léta úsilí hnutí žen v Mexiku, které opakovaně vycházely do ulic velkých měst a požadovaly větší práva. Agentura Reuters událost popsala jako významné vítězství pro aktivisty za práva žen.

Rozhodnutí, které Mexiku otevírá cestu k tomu, aby se stalo nejlidnatější latinskoamerickou zemí povolující potraty, se podle webu New York Times (NYT) setkalo s nadšením feministických aktivistek, ale i zděšením konzervativních politiků a mocné katolické církve.

Dnešní rozhodnutí soudu bude mít bezprostřední dopad pouze na severomexický stát Coahuila hraničící s americkým Texasem. Tam minulý týden vstoupil v platnost nepřísnější zákon proti potratům v USA. Verdikt mexického soudu nicméně stanovil „povinná kritéria pro všechny soudce země“, která je zavazují jednat v podobných případech stejně, řekl předseda soudu Arturo Zaldívar.

Pouze čtyři mexické státy (México, Oaxaca, Veracruz a Hidalgo) nyní umožňují potraty ve většině případů. Dalších 28 až na výjimky potraty trestá. Ženám, které zákrok podstoupí, nařizují vězení nebo jiné trestní postihy, píše AP.

Předseda nejvyššího soudu dal jasně najevo, že úterní rozhodnutí považuje za první krok k zásadnější proměně mexické společnosti. „Nyní začíná nová cesta svobody, jasnosti, důstojnosti a respektu pro všechny těhotné, ale především pro ženy. Dnešek je dalším krokem v historickém boji za jejich rovnost, důstojnost a plné uplatnění jejich práv, dodal Zaldívar.

Podle odborníků toto rozhodnutí neznamená automatickou legalizaci potratů v celém Mexiku, ale představuje závazný precedens pro soudce v celé zemi. Obhájci práva na interrupci (neboli potrat) uvedli, že plánují rozhodnutí nejvyššího soudu využít k napadení zákonů v naprosté většině mexických států.

Podle analytiků mohou ženy, které byly kvůli potratu zatčeny, ale nebyly dosud odsouzeny, nechat státní orgány obvinění stáhnout. Aktivisté také plánují tlačit na státní orgány, aby osvobodily ženy, které si kvůli podstoupené interrupci právě teď odpykávají trest odnětí svobody.

Rozhodnutí mexického nejvyššího soudu se pravděpodobně odrazí v celé Latinské Americe, kde podle NYT úspěchy hnutí za ženská práva v jedné zemi často podnítí snahy i v dalších zemích. Legalizaci potratů v Argentině v loňském roce hojně slavili po celé Jižní Americe. Tamní aktivistky se tehdy oháněly zelenými kapesníky. Ty se jako symbol rozšířily na protesty za ženská práva na celém kontinentu včetně Mexika.

Představitelé katolické církve, jejíž vliv v regionu sice slábne, ale stále má značnou váhu, rozhodnutí rychle odsoudili. „Ti z nás, kteří jsou přesvědčeni o hodnotě života, nepotřebují vražedný zákon,“ stálo na Twitteru mexické biskupské konference, organizace katolických biskupů.

Náboženští představitelé v zemi, která má jednu z největších katolických populací na světě, potraty neochvějně odsuzují. „Nemůžeme zůstat lhostejní, mlčet, bát se, když je život v takovém nebezpečí,“ řekl v úterním kázání generální tajemník mexické biskupské konference biskup Alfonso Miranda Guardiola.

Obhájci rozhodnutí podle NYT doufají, že jejich úterní vítězství povzbudí americké ženy, které se nyní se zákazem potratů musí potýkat například v Texasu. Podobné plány jako Texas, kde začal zákon zakazující potraty zhruba od šestého týdne těhotenství platit 1. září, mají ale i jiné americké státy.

Prezident Andrés Manuel López Obrador v minulosti mexická hnutí za ženská práva odmítl jako snahu podkopat jeho politický projekt, za což čelil ostré kritice. K úternímu rozhodnutí nejvyššího soudu se podle NYT dosud nijak konkrétně nevyjádřil.

López Obrador, zbožný křesťan, se k potratům podle NYT nevyjádřil záměrně, aby nepopudil základnu svých konzervativních voličů. Na dotaz z tiskové konference odmítl odpovědět, otázku nakonec označil za „kontroverzní“ a „polemickou“.

„Nechceme podporovat žádnou konfrontaci. Když už je to u nejvyššího soudu, tak ať se to vyřeší tam,“ řekl López Obrador.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval právní námitkou proti zákonu v severním státě Coahuila, který za potraty stanovil trest odnětí svobody až na tři roky. Soudci tento státní zákon zrušili a obecně konstatovali, že trestní postih potratů je v rozporu s mexickou ústavou.

Analytici očekávají vlnu podobných kroků a snah po celé zemi. „Soudci nejvyššího soudu udávají tón pro reformu všech místních trestních zákoníků,“ uvedla Paulina Creuheras Gonzálezová z poradenské společnosti Integralia.

„Je to obrovský krok směrem k legalizaci v celé zemi. Jsme naprosto připraveni předložit právní námitky proti zákazu bezpečných a legálních potratů v celé zemi,“ uvedla ředitelka nevládní organizace za reprodukční zdraví GIRE Rebecca Ramosová.

Nejvyšší soud již dříve rozhodl ve prospěch žen, které byly kvůli potratům uvězněny nebo čelily porušení svých práv. Podle Ramosové ale soudci nejvyššího soudu poprvé diskutovali o tom, zda by potrat měl být považován za zločin, či nikoliv.

Ženy po celém Mexiku v posledních letech masově protestují a požadují nejen právo na potrat, ale také ukončení závažného a všudypřítomného násilí, kterému čelí. Podle vládních údajů loni v Mexiku zemřelo cizí rukou v průměru deset žen denně. Jen za prvních sedm měsíců roku 2021 v Mexiku zavraždili přes dva tisíce žen.

V březnu stovky žen vtrhly do Národního paláce v Mexico City, kde pálkami, letlampami a kladivy zaútočily na hradby kolem prezidentské rezidence. Tehdy rovněž požadovaly ukončení genderově podmíněného násilí.

Protest navázal na loňskou masovou demonstraci, při níž vyšly do ulic desetitisíce žen, z nichž mnohé na sobě měly zelené šátky, které byly poprvé k vidění v Argentině. Následující den zůstaly ženy v Mexiku v rámci celostátní stávky doma a požadovaly, aby vláda přijala opatření.

Úterní rozhodnutí navazuje na úsilí ženských skupin, které začalo před více než deseti lety. K legalizaci potratů v hlavním městě Mexico City došlo v roce 2007. Dekriminalizaci tohoto zákroku poté aktivisté prosadili ve státech Oaxaca, Hidalgo a Veracruz.