Článek
Vláda v pondělí odsouhlasila zjednodušení podpor podnikatelům, kterým buďto přímo zakázala činnost, nebo byli postiženi nepřímo jako dodavatelé uzavřeným podnikům.
Hlavní změna spočívá ve sjednocení všech zhruba deseti Covid programů (uzavřené provozovny, nájemné, kultura, sport atd.) do jediného kompenzačního programu, a to zpětně od 1. února.
Zní to logicky, část odborné veřejnosti volala po zjednodušení složitého systému a zároveň po podání ruky těm, co dosud nezískali takřka nic.
Nový systém kompenzací ale vzbudil velké vášně. Znevýhodní totiž některé skupiny podnikatelů. Patří mezi ně hoteliéři, část restauratérů, skiareály, fitness centra nebo knihkupectví. Obecně hůř než dnes na tom mohou být ti, kteří čerpali hned z několika Covid programů. Třeba někteří hoteliéři mohli současně využívat programů Covid – ubytování, Covid – nájemné a Covid – gastro. Pohoršit si může i ten, kdo má málo zaměstnanců, podniká na velkém prostoru (prodejně, sportovišti) a má vysoké náklady.
Počet zaměstnanců? Nejhorší měřítko
Právě podle počtu zaměstnanců se má nová jednotná podpora vyplácet. Na příspěvek 500 korun na den na každého pracovníka na plný úvazek (včetně takzvané spolupracující OSVČ – třeba druhý z manželů v penzionu) bude mít podle schváleného vládního záměru nárok zaměstnavatel, který splňuje podmínku propadu tržeb o 50 procent. Pokud by to mělo dávat smysl, musí se propad srovnávat k době před covidem, tedy s rokem 2019. O tomto podstatném detailu zatím nepadlo slovo.
Nejen proto jsou podnikatelé dost naštvaní. Mnozí jsou na pokraji sil a své podniky ještě drží jen za cenu optimalizace nákladů včetně propouštění. Teď, protože mají méně zaměstnanců, budou potrestáni tím, že získají méně na kompenzacích.
Ale nejde jen o propouštění. Například podle asociace hotelů není počet zaměstnanců nejlepším kritériem, podle kterého se dají firmy poměřovat. Dva podniky se stejným počtem zaměstnanců mohou mít naprosto rozdílnou výši nákladů. Třeba restaurace na venkově platí za nájem desítky tisíc korun, ale v Praze až statisíce. Fixní náklady se výrazně liší i dle oborů. Zatímco v gastronomii tvoří zhruba 50 procent, u kadeřníků to může být mnohem víc.
Mnoho hotelů, které přijdou o covid programy, svůj byznys staví na najímání sezónních pracovníků na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Za ně by však neměli dostat ani korunu.
Rozhovor s "mluvčím" hoteliérů Václavem Stárkem.Video: Silvie Friedmannová
„Vyplácet kompenzace podle počtu zaměstnanců je asi nejhorší možné měřítko. Hotely, které mají v průměru méně než 0,6 zaměstnance na pokoj, což jsou skoro všechny, si jen ve srovnání s programem Covid – ubytování finančně pohorší o 75 procent,“ nesouhlasí s parametry nového jednotného programu prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
S platbami za zaměstnance mají velký problém i fitness centra, která také zaměstnávají většinu „dohodářů“. „Podpora podle počtu zaměstnanců je pro nás prakticky nulová pomoc. Velké fitko, kde je v týmu 80 lidí, má třeba jen pět z nich na zaměstnanecký poměr,“ kritizuje prezidentka České komory fitness Jana Havrdová. Podobně jsou na tom sportoviště nebo bazény.
Dobrou zprávou pro řadu samostatných podnikatelů, včetně například individuálních trenérů nebo řemeslníků, je naopak zvýšení kompenzačního bonusu pro OSVČ z 500 na 1000 korun. Zachován by měl zůstat také program Antivirus, který má zabránit propouštění ve firmách tím, že zaměstnancům, pro které není práce, hradí část mezd.
Pětina restaurací si pohorší, okénka můžou být potrestána
Nový jednotný program kompenzací bude nevýhodný i pro část restauratérů. Luboš Kastner, zástupce restauratérů z Asociace malých a středních podniků, odhaduje jejich počet na 20 procent. Na základě průzkumu se dá očekávat, že zhruba tolik jich propouštělo. Osmdesát procent si zrušením covid programů nemusí pohoršit.
„Strašně drsná je ale podmínka poklesu obratu o 50 procent. Může se stát, že ten, kdo zavřel, kompenzace získá, protože má nulové tržby, ale ten, kdo se snažil prodávat přes okénko a tržby mu poklesly o 45 procent, což je brutální, tak nic nedostane,“ argumentuje.
Návrh, který v pondělí schválila vláda, podnikatelským svazům vyrazil dech. Ještě o víkendu totiž připomínkovaly jiný návrh z Ministerstva průmyslu a obchodu, ve kterém se kompenzace měly vyplácet jako podíl fixních nákladů. Kvalifikací byl pokles obratu o 30 procent. Hospodářská komora dlouhodobě prosazuje, aby hlavním kritériem byl pokles tržeb.
„Kompenzace ‚přes zaměstnance‘ je nevýhodná také pro ty, u kterých charakter podnikání nevyžaduje mnoho pracovních sil a je principiálně postaven na nákladných investicích do technologií, prostor a vybavení. Příkladem jsou třeba ski areály, fitness centra a jiná sportoviště,“ uvedla Hospodářská komora.
Kompenzace podle počtu zaměstnanců mohou mít fatální dopady také na knihkupectví, která spravují velké prostory s malým počtem zaměstnanců. „Pro zavřená knihkupectví by to bylo naprosto likvidační, musíme být v obchodních centrech a centrech měst, kde jsou vysoké nájmy,“ uvedl šéf Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka.
