Článek
Jde o první případ v historii Pákistánu, kdy byl bývalý nejvyšší velitel ozbrojených sil a vládce země odsouzen k trestu smrti. V řadách armády podle prohlášení vyvolalo rozhodnutí soudu „bolest a hněv”. Politologové vnímají rozsudek jako zatím poslední ránu, kterou čím dál tím asertivnější soudci zasadili armádě ve snaze zavést v zemi vládu práva, napsala agentura Reuters.
Parvíze Mušarafa odsoudili za porušení ústavy, ke kterému ze strany prezidenta došlo v roce 2007. Mušaraf tehdy odvolal vysoce postavené soudce a vyhlásil výjimečný stav. Od listopadu 2007 do února 2008 se tak občané Pákistánu nemohli dožadovat osobních svobod, lidských práv nebo demokratických procesů.
Kvůli potřebě lékařské péče odcestoval pákistánský exprezident Mušaraf před třemi lety do Dubaje. Od té doby se již do vlasti nevrátil, soud ho proto označil za člověka na útěku před spravedlností. Už v roce 2014 ho navíc soudci obžalovali z vlastizrady.
Pro rozsudek smrti byli dva ze tří soudců
Pro trest smrti se v úterý vyslovili dva ze tří soudců, Mušaraf ale veškerá obvinění odmítá jako politicky motivovaná. Před několika dny poslal do Pákistánu video natočené na nemocničním lůžku, ve kterém vedený proces označil za nepodložený.
„Bojoval jsem za svou zem. Je to případ, ve kterém jsem nebyl vyslyšen a v němž jsem se stal obětí,” prohlásil Parvíz Mušaraf ve videu. Svému právníkovi Achtaru Šáhovi v úterý poslal vzkaz, že je „připraven odjet do Pákistánu, ale lékaři mu to nepovolí”. Nabídl se prý také oslovit soud skrze video, ten ale jeho žádost nepřijal. Kvůli exprezidentově nemoci se navíc neočekává, že by se do země vrátil, aby se hájil před soudem.
Verdikt uvítal člen nejvyššího soudu Hamíd Alí Chán. „Poprvé v dějinách Pákistánu soudní dvůr potrestal vojenského diktátora,” prohlásil. Zástupkyně Mušarafovy Pákistánské muslimské ligy rozhodnutí naopak zkritizovala. Soud podle ní nesplnil podmínky právního řízení a neumožnil přítomnost právníků strany.
Pákistánský premiér Imran Chán chce podle ministryně informací Firdús Ášik Avánové rozsudek nejprve detailně prověřit a až pak se k němu vyjádřit. Chán, který má dobré vztahy s armádou, se má vrátit do vlasti z ciziny ve středu. Armáda se zatím nevyjádřila, ministr obrany Parvíz Chattak ale prohlásil, že má Mušaraf právo se odvolat. To má ostatně pákistánský exprezident podle vyjádření svého právníka v plánu.
Spojené arabské emiráty s Pákistánem neuzavřely dohodu o vydávání svých občanů. Podle agentury AP navíc není pravděpodobné, že by policie Mušarafa v Dubaji zatkla.
Nyní 76letý bývalý prezident Parvíz Mušaraf se k moci dostal při vojenském převratu v roce 1999. V posledních letech vládnutí usiloval o to, aby vedle hlavy státu mohl zůstat i nejvyšším velitelem ozbrojených sil, kvůli čemuž se dostal do sporu se soudy. Na prezidentskou funkci rezignoval v srpnu 2008 po neúspěchu jeho strany ve volbách, načež poprvé odjel do exilu. Do země se vrátil po pěti letech, a to s plánem znovu kandidovat na prezidenta.
Volební komise mu ale kandidaturu neumožnila a krátce poté ho zatkla policie. Od té doby setrvával převážně v domácím vězení ve své luxusní vile na předměstí Islámábádu.
