Trenér Sáblíkové opět žádá halu. A Babiš ji opět slibuje

Když na konci roku 2019 představoval premiér Andrej Babiš ambiciózní Národní investiční plán v objemu osm bilionů korun, v záplavě slibovaných projektů se na straně 121 objevila i jedna bizarní položka z oblasti sportu spojená se jménem jediného sportovce:

„Výstavba nové arény bruslařských sportů Martiny Sáblíkové“.

Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

V tabulce není vůbec uvedeno, kdo by měl rychlobruslařskou arénu zaplatit, kde vyroste ani kdy se začne stavět. Jen přibližná cena: 400 milionů korun.

Stále ještě závodící legendě českého rychlobruslení sliboval Andrej Babiš novou halu vícekrát – už před publikací Národního investičního plánu. Navázal tím i na sliby některých předchozích vládních činitelů, avšak projekt se od roku 2019 neposunul ani o píď.

„Po olympiádě naslibují vždycky všichni všechno, nejen halu, ale potom to zase všechno usne a nic se neděje,“ sděluje své zkušenosti s českými politiky Petr Novák, dlouholetý trenér olympijské šampionky. Sám přitom o politické dráze uvažoval, když za vládní Babišovo hnutí ANO v roce 2018 kandidoval (neúspěšně) do Senátu.

Seznam Zprávy Nováka zastihly ve chvíli, kdy je se svou čtyřiatřicetiletou svěřenkyní na soustředění v italském Livignu. Trenér říká, že veškerá jednání o hale pozastavila pandemie covid-19, teď si ale myslí, že je ten správný čas projekt zase oprášit a restartovat.

A tak se chystá, že bude opět leštit kliky u politiků i úředníků, jako už mnohokrát v minulosti. Přímo s premiérem Babišem už prý o věci dlouho nemluvil, nebyla příležitost, teď se možná naskytne.

„Až se vrátíme z Itálie domů, začneme na tom znovu pracovat. A uvidíme, jak to bude dál. My jsme ten záměr určitě neopustili, stále na tom pracujeme,“ říká trenér Novák a mluví i o tom, že bude třeba k hale vypracovat novou studii. Část práce na projektu už je prý hotova, nebude nutné začínat od nuly.

Také premiér Babiš je, zdá se, v předvolebním čase připraven ukázat, že záměr s halou nebyly z jeho strany jen plané řeči.

Když se jej na celou věc Seznam Zprávy nyní ptaly, vyjádření ani po urgenci sice neposkytl, nicméně ke stejnému tématu promluvil pro zpravodajskou televizi CNN Prima News.

„Můžete mi to stále vyčítat, ale já se fakt snažil, a když bude něco konkrétního na stole, udělám maximum, abychom to dotáhli,“ řekl ohledně uvažované arény.

Právě hala pro Martinu Sáblíkovou je jedním z řady Babišových často připomínaných, ale nenaplněných slibů. Podobně jako třeba vybudování pražské pobočky pařížské galerie Centre Pompidou, jejíž zrod a patrně i definitivní nenaplnění Seznam Zprávy popsaly v minulých dnech.

Rychlobruslařská hala naráží na několik zásadních potíží.

V prvé řadě jde o to, že ani mnozí sportovní funkcionáři nevěří v její smysluplnost, když české rychlobruslení fakticky stojí na jedné jediné ženské hvězdě, které je už zmíněných 34 let. Teoreticky může Sáblíková závodit až do padesátky, jako se tomu přiblížila známá německá veteránka Claudia Pechsteinová, lze ale vytušit, že i kariéra české sportovkyně je už nyní na sestupné trajektorii a vavřínů bude ubývat.

A žádná podobně výrazná osobnost za Sáblíkovou není. Obhájci projektu však namítají, že právě chybějící hala je příčinou slabé členské základny.

„Provoz takové haly spolyká ročně nějakých 20 možná až 30 milionů korun. Při počtu našich rychlobruslařů je levnější je vozit na tréninky do sousedních zemí,“ podotýká naopak skepticky předseda České unie sportu Miroslav Jansta.

Podle bývalého šéfa Národní sportovní agentury Milana Hniličky by nemuselo jít o vyhozené peníze, pokud by ale hala stála ve velkém či větším městě a využívaly by ji k bruslení děti a školou povinná mládež. V takovém případě by mu prý smysl dávala.

„Mně to svého času přišlo jako výborný nápad. Problém ale byl, že za celou tu dobu, co jsem byl ve funkci vládního zmocněnce a potom šéfa agentury, nám nepředložili žádnou novou studii, žádný náčrt, žádný model financování a také nebylo definitivně určeno místo, kde by ta hala měla stát,“ vyjmenovává Hnilička pro Seznam Zprávy údajné podstatné slabiny v komunikaci s rychlobruslaři.

Už v roce 2006 po olympiádě v italském Turíně se mluvilo o možnosti výstavby rychlobruslařské arény ve Velkém Oseku na Kolínsku, později v Novém Městě na Moravě či v Brně. Poslední lokalitou, o níž se hovořilo za Babiše v roce 2019, je Hlinsko v Pardubickém kraji. Stál o to právě trenér Novák. Pro něj je totiž zásadní, aby hala byla ve vyšší nadmořské výšce.

„Nejrychlejší dráhu v Evropě má Inzell, zhruba tam bychom se chtěli dostat,“ zmiňuje trenér oblíbený bavorský ovál v obci s pěti tisíci obyvateli, která leží 691 metrů nad mořem.

I Hlinsko se zhruba deseti tisíci obyvateli je kolem 600 metrů nad hladinou moře. Místní politici jsou připraveni pomoci, ale nikoliv v nějaké zásadnější míře.

„My bychom tomu záměru určitě nebránili, ale město naší velikosti rozhodně nemůže být investorem ani provozovatelem takové nákladné haly,“ zdůrazňuje starosta Miroslav Krčil. Ani přitom neví, že by na výstavbu už někdo připravoval trenérem Novákem dříve vytipované soukromé pozemky na okraji Hlinska.

„Ani já jsem nezaznamenal žádný posun. Od počátku jsem to vnímal spíše jako zbožné přání,“ uvádí také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

„Pan Novák si naposledy vytipoval Hlinecko – byl s tím i u mě a hodně se odkazoval na pana Hniličku i pana premiéra – já jsem jej upozorňoval, že pokud by někdo přišel s připraveným záměrem a financováním, my se k tomu postavíme aktivně. Ale nikoliv tak, že bychom se na financování sami podíleli. Mohli bychom třeba pomoci s budováním infrastruktury, s parkovišti a přístupovými komunikacemi,“ vidí maximum možné podpory ze strany kraje hejtman Netolický.

Problémem je, že ani samotný hlavní tahoun projektu trenér Petr Novák nechce říci, se kterou lokalitou teď vlastně počítá. „Těch možných lokalit je více. Je to ale všechno v oblasti Českomoravské vrchoviny. Pořád hledáme dostatečnou nadmořskou výšku,“ vypichuje opět zásadní kritérium.

To, že je rychlobruslařský areál jednou z jeho priorit, připomněl Andrej Babiš před více než dvěma lety.

„Vypadá to, že jsme se zase posunuli o kus dopředu,“ uvedl v březnu 2019 po setkání s Martinou Sáblíkovou a jejím trenérem.

Aktuální informace ukazují, že ani po dvou letech hala prioritou Babišovy vlády nepřestala být, skutek je však stále nulový.

Ani nedávno vládou jmenovaný nový šéf Národní sportovní agentury Filip Neusser, který „sedí“ na miliardách určených pro sport, celý záměr nezavrhuje, nicméně naznačuje, co je třeba dodat, aby byl investiční záměr realizovatelný a obhajitelný.

„Podporuji jakýkoliv sportovní projekt, který dává smysl, musí mít ale studii proveditelnosti, analýzu využití, propočítané provozní náklady a jejich financování,“ zdůrazňuje.

Je to podle Neussera důležité proto, aby se nestalo, že agentura nejdříve zadotuje výstavbu haly a pak se zjistí, že provozovatel nemá peníze na placení energií.

Rychlobruslařský svaz mu ale zatím projekt haly nepředstavil. Dokud tak neučiní, nechce ani Neusser oprášený záměr vůbec hodnotit.